Moje maminka vždycky říkala, že brambory se nikdy nepřejí. Tenkrát jsem se jí smála, ale s odstupem času uznávám, kolik je v té větě moudra. Tato základní potravina je víc než dar. Stojí jen pár korun a přitom je zásobárnou širokého spektra vitaminů, na dlouho zasytí a k tomu všemu je prostě chutná. Brambory si můžeme dopřát každý den a vždy z nich vykouzlíme originální pokrm – nejen přílohu, ale i hlavní chod či dezert. Díky absenci lepku jsou vhodné i pro celiaky.
Jedlý poklad Inků
Brambor neboli lilek brambor, je, jak už název napovídá, rostlina lilkovitá. Ze své domoviny – Jižní Ameriky, kde je Inkové pěstovali již 200 let př. n. l. – se do Evropy dostaly až v první polovině 16. století se španělskými dobyvateli. A i když byly zpočátku přijímány se značnou nedůvěrou, od 17. století se postupně stávaly plodinou, která zachraňovala lidi před hladomorem, který tehdy Evropany často sužoval.
Na českém území jim otevřela cestu k popularitě osvícená panovnice Marie Terezie. Dá se jednoznačně říci, že brambory jsou čtvrtou nejvýznamnější potravinářskou plodinou na světě po kukuřici, rýži a pšenici, a to jak z hlediska pěstovaných ploch, tak i celkové produkce. Patří zkrátka mezi potraviny, které změnily svět.
Syrový brambor vysaje z uzeného přebytečnou sůl.
Plnohodnotná strava
Málokterá potravina nabízí tak komplexní složení, jako obyčejná bramborová hlíza. „Podle dietologů představuje zdravá strava vyvážené zastoupení tří hlavních složek – sacharidů, tuků a bílkovin, přičemž více než polovina energetického příjmu by měla být hrazena sacharidy, méně než jedna třetina tuky a kolem 15 % bílkovinami. Tomu brambory zcela odpovídají.
Podle odrůdy, termínu sklizně i délky a způsobu skladování obsahuje hlíza brambory zhruba 80 % vody a 20 % sušiny. Tu tvoří zejména sacharidy (11 – 18 %), dusíkaté látky (2 %) a minimum tuků (0,1 %). Bramborová bílkovina patří mezi nutričně nejhodnotnější právě pro vysoký obsah esenciálních aminokyselin. A k tomu přidejme minerální látky, jako je například draslík, mangan, zinek, železo, nebo vitamíny, například C a skupiny B. Mohl bych také hovořit o sytícím efektu v návaznosti na přijaté nízké množství energie a podobně,“ říká předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček, který má brambory „na talíři“ už více než čtvrt století.
Jeho život je spjatý s venkovem a hospodářstvím. A v něm samozřejmě brambory nemohly chybět. A tak není divu, že se jim věnuje i profesně. Přesto se mu nikdy nepřejedly. „Vaření mi sice moc nejde, ale pokud si mohu vybrat přílohu, dávám obvykle bramborám v jakékoli formě přednost – k vepřové pečeni bramborový knedlík, k rybě vařené, ke karbanátku nebo líčkám bramborovou kaši, ke steaku šťouchané s cibulkou,“ říká.
Čech sní tři čtvrtě metráku ročně
A podobně jsou na tom mnozí Češi. Každý jich v průměru sní za rok 60 až 65 kilogramů. Oproti okolním zemím je naše spotřeba vyšší. „Na druhé straně i u nás pozorujeme určitý trend poklesu spotřeby brambor „ve slupce“ a nárůst spotřeby výrobků z nich – polotovarů a příloh, které lze rychle připravit třeba v mikrovlnce. To je cesta pro domácnosti, které v dnešní době stále více bojují s nedostatkem volného času,“ říká Josef Králíček.
Česká kvalita
Brambory u nás dávno zdomácněly a v našich klimatických podmínkách se jim daří hlavně na Českomoravské vrchovině. „Aktuálně se u nás brambory všech užitkových směrů pěstují na osmadvaceti tisích hektarech. Bohužel jejich plocha v posledních letech stagnuje, nebo i mírně klesá. V Česku je zhruba sedm set producentů. To však nepočítáme ty stovky zahrádkářů, kteří je pěstují pro sebe a nejbližší okolí. Od drobných pěstitelů pochází celá třetina u nás vypěstovaných hlíz konzumních brambor,“ podotýká předseda Českého bramborářského svazu..
brambory, zahrada, růst
Stovky odrůd
Ve světě se lze setkat asi s 250 druhy brambor. Pokud se zaměříme na konkrétní odrůdy, jejich počet jen v Evropě stoupá k půl druhému tisíci. Najít tu nej je víc než složité. „Každá odrůda je originál, má svého šlechtitele a je právně chráněna. Nemusíme skrývat, že i zde je velká konkurence. Obecně lze říci, že rozhodující význam má asi dvacet odrůd, které jsou pěstovány na významnějších plochách – stovkách hektarů. Za zmínku stojí například z velmi raných Monika, Ranomi, Rosara a Sunita, z odrůd s delší vegetační dobou Antonia, Belana, Dali, Gala, Adéla a Laura,“ vyjmenovává Josef Králíček
Který typ brambor vybrat?
Pokud se nechystáte brambory pěstovat, ale jste pouhým konzumentem, pravděpodobně pro ně zamíříte do supermarketu nebo ještě lépe k lokálnímu prodejci. Nejprve je třeba rozmyslet, co chcete z brambor vařit. „Rané brambory, které nemají uzavřenou slupku, jsou vhodné k okamžité spotřebě. Ty pozdní, konzumní, pak musejí být označeny varným typem,“ radí Josef Králíček.
brambory sklizeň
VARNÉ TYPY BRAMBOR
Typ A jsou brambory pevné na skus, drží tvar, nerozvaří se, jsou vhodné do salátů nebo pro vaření ve slupce či pečení v troubě.
Typ B se využívá k univerzálnímu vaření a v obchodě jsou v nabídce nejčastěji. Připravují se z nich přílohy, lze je přidávat i do polévek. Jsou přirozeně moučné, o něco měkčí než A.
Typ C se rozvaří, jsou velmi moučné a ideální na přípravu kaše či těsta a také na bramboráky.
Český bramborářský svaz
Dobrovolný spolek pěstitelů, zpracovatelů a obchodníků s bramborami, který obhajuje jejich oprávněné zájmy, byl založen v roce 1993. Jeho hlavní činností je poradenství, informatika a propagační činnost. Je členem významných domácích i zahraničních institucí v zemědělském oboru.
Úzce spolupracuje s ministerstvem zemědělství a dalšími orgány státní správy. Během roku pořádá řadu bramborářských akcí pro nejširší veřejnost. Tou nejvýznamnější budou i letos bramborářské dny, jejichž 33. ročník se uskuteční 19.–21. 10. v Havlíčkově Brodě. Více na cbshb.cz.
Související články
Zdroj: časopis Receptář
