obrázek z archivu ireceptar.cz

Bromélie, tropické krásky jako stvořené pro moderní byt

Svým výjimečným vzhledem jsou jako stvořené k dekoraci moderních bytů. Nevyžadují světlé stanoviště a snášejí dobře teplo, pěstování tropických bromélií je proto překvapivě snadné.

Pocházejí z Latinské Ameriky a Karibiku, jmenují se po švédském botanikovi Olofu Bromeliovi. Čeleď broméliovitých zahrnuje celou řadu epifytických druhů, jimž kořeny slouží prakticky jen pro přichycení v korunách tropických stromů nebo jindy na prudkých skalách porostlých mechem. Příjem živin a vláhy si zabezpečují přes listy, a hlavně velkým množství vzdušných kořenů. Mají k dispozici ještě jeden unikátní nástroj pro přežití - listovou růžici, která ve svém středu vytváří „nádržku“, v níž je skoro neustále voda. Pravidelné tropické deště v ní vodu průběžně doplňují, takže vláhu má rostlina k dispozici neustále. Ve své domovině do této „nádržky“ navíc ještě napadají různé organické zbytky, které se ve vodě pomalu rozkládají a působí s nadsázkou jako hnojivo.

VriseaVriseaAutor: Archiv ireceptar.cz

Nenáročné krasavice

Asi nejznámější a nejdostupnější z bromelií na našem trhu je Vriesea. V květinářstvích můžeme koupit rostliny s květenstvím různých barev od žluté, přes oranžovou, až po červenou. Mezi nejméně náročné druhy patří echmea (Aechmea), která má stříbrně ojíněné listy, růžový květ a bez újmy snáší suché prostředí. U okna dobře roste a kvete nenáročná bilbergie (Billbergia). Trochu náročnější na pokojové prostředí je hnízdivka (Nidularium).

GuzmánieGuzmánieAutor: Shutterstock.com / spetenfia

Některým druhům musíme v bytě nabídnout skleníček nebo zasklenou vitrínu. Jsou totiž náročnější především na vlhkost vzduchu. K nim patří třeba guzmánie (Guzmania).

Neoregelie (Neoregelia) před rozkvětem vybarví růžici listů dočervena, aby přilákala drobné ptactvo, které ji opyluje. Pěstitelsky velmi oblíbená je také kykatka namodralá (Tillandsia cyanea), drobná rostlina s úzkými trávovitými listy a plochým klasem modrofialových květů. Existují i dva druhy „masožravých“ bromélií, Catopsis a Brocchinia, které ve svých „nálevkách“ zachycují drobný hmyz a vylepšují si výživu především o dusík. Podobných kuriozit by se u bromélií našlo víc.

kykatka namodralákykatka namodraláAutor: Shutterstock.com / Sodamika Photo

Pěstování

  • Obecně platí, že broméliím vyhovuje 20 °C a polostín či světlé stanoviště, naopak nesnášejí přímé letní slunce, které je může popálit. Ve své domovině rostou pod korunami stromů.
  • Bromélie nezaléváme na substrát ke kořenům, ale do nálevky ve středu listové růžice, která nesmí vyschnout, pokud je v místnosti více než 15 °C. Když je chladněji, vodu raději z růžice vylijeme. Používáme vodu měkkou, vlažnou a nejlépe odstátou. Rostliny také nemají rády kombinaci chladu a vlhka.
  • Nezapomínáme na přihnojování. Roztok hnojiva ředěný na 0,05-0,2 % naléváme na povrch substrátu i do růžice každé 2-3 týdny.
  • Zvláštností této čeledi je, že růžice, která odkvetla, postupně odumírá. Kolem se ale většinou vytvoří trsy dalších rostlin.
  • Bromélie nemusíme pěstovat jen v květináči, velmi efektní je třeba kombinace různých druhů sesazených jako okrasná stěna nebo jako „malý tropický prales“ ve vitríně.

Znovuzrozený ananas

Nejznámějšími broméliemi jsou bezesporu ananasy. Patří mezi terestrické, tedy v půdě rostoucí druhy. Proto je lze pěstovat na plantážích a na jejich plodech si můžeme pochutnávat. Pokud má plod na vrcholku svěží listovou růžici, opatrně ji seřízneme, odstraníme zbytky plodenství a z růžice odstraníme několik řad listů. Takto upravenou ji vložíme do sklenice s vodou, ale jen tak, aby byla ponořená nanejvýš jeden či dva centimetry. Za měsíc již uvidíme bílé kořínky. Ananasy jako rostliny lze koupit i v zahradnických prodejnách - výhodou je, že mají malé plodenství a jsou vyšlechtěné pro okrasu. Ale hlavně netrpí chorobami ani škůdci.