Broskvoň obecná je populární ovocný strom, který roste i planě jako nízké keře. Stromy, pěstované v sadech a na zahradách jsou mnohem vyšší a dosahují až 5 metrů. Tento opadavý strom se většinou dožívá 18 až 20 let a typický je pro něj úzký a nízký kmen, z kterého se široce větví kotlovitá koruna. Kůra stromu je zpočátku hladká a šedohnědá, časem na ní vznikají jemné trhliny. Listy má úzce kopinaté a na okrajích jemně zubaté. Kvete v období od března do května výraznými bílo-růžovo-červenými květy. Semeník kryjí dlouhé mléčné chloupky.

Dejte broskvoním vše, co potřebují

Broskev nejlépe prospívá v lehké, humózní a neutrální či lehce kyselé půdě. Ke svému dobrému růstu potřebuje dostatek světla a tepla. Ideální jsou pro ni slunná stanoviště a potrpí si na správnou a dostatečnou zálivku. Většina odrůd broskvoně obecné je samosprašných a nemají problém s opylením. Po vysazení se seřezává kmínek, výhonky se zkracují asi o 2/3 a ponechají se 4 hlavní výhonky rozložené do stran.

V dalším roce se broskev nechá větvit na 6 až 8 větviček. Výhony, které rostou směrem do koruny, se odstraňují a odplozené se seřezávají. Plody dozrávají od konce května až do září a je fajn sklízet pouze dostatečně vyzrálé plody. Nejlepší je opatrný ruční sběr, kdy nedojde k rozmačkání broskví. Popadané plody a poničené broskve využijte a nechte je v okolí stromu, vytvoří totiž humózní půdu.

Množení očkováním hraje prim

Namnožit si broskvoň, není zas tak nic složitého. A právě teď, v srpnu, je na tuto činnost nejlepší doba. Vegetativní množení je výhodnější, protože si můžete zvolit vám blízkou odrůdu a nový stromek bude mít zaručené kvality. Broskvoně se množí očkováním, které je vhodné provést v době sklizně, neboli v období druhé mízy. Odstřihněte si jednoduše roub a ostříhejte veškeré listy, které na něm jsou.

Pokud jsme si nedopěstovali semenáčky z jarního výsevu pecek, nic se neděje. Určitě najdete v zahradě náhodou vyrostlý stromeček – semenáček, který použijete jako podnož. Právě teď v srpnu semenáčky intenzivně rostou, aniž by přišly o mízu. V případě, že je moc sucho, podnož několik dní před očkováním pečlivě zalévejte.

Očkuje se tzv. čipem, kdy na podnoži seříznete část kůry a k tomuto místu pečlivě přiložte stejným způsobem připravené očko. Vše pak celé převažte igelitovou páskou. Zhruba po měsíci očko přiroste a pásku byste měli odebrat. Takto očkovaný stromek dejte na zimu do sklepa, kde dobře přezimuje. Na jaře v době rašení ustřihněte asi 3 milimetry nad očkem původní větvičku a ošetřete voskem. Nová broskvoň by měla začít plodit zhruba po třech letech. Vypěstovat si nový stromek z pecky lze také, nicméně nelze zaručit jeho kvalitu a schopnost plodit.

Zdroje: www.zahrada.sk, www.receptyprimanapadu.cz, www.growingproduce.com