Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvaná též kyselá tráva, je považována za celkem úporný plevel. Je pravda, že na záhoně bude květiny i zeleninu mocně utlačovat a jejích dlouhých oddenků není snadné se zbavit. Pomohou rycí vidle a důkladné mulčování, včasné pletí.

Ale byla by škoda zbavovat se jí na celé zahradě. Například v louce pod stromy vytvoří pěkný zelený porost, propsívá i ve stínu. Vyšlechtěny jsou dokonce okrasné variety s panašovanými listy. A pokud jí chceme zabránit v květu a tvorbě semen, její křehké lodyhy se velmi snadno sečou, ať už sekačkou, nebo ještě kosou. Ovšem časně zjara můžeme mladé lístky sbírat jako první jarní listovou zeleninu.

Zdraví z jarní louky

Listy bršlice jsou bohatým zdrojem vitamínů, minerálů, stopových prvků, chlorofylu a dalších prospěšných látek, kterých míváme po zimě nedostatek. Již od středověku se bršlice využívala také jako léčivka proti dně neboli podagře – odtud její latinské jméno.

Bršlice v kuchyni

Dokud jsou listy ještě mladé a křehké, mají jemnou, jen mírně kořenitou chuť. Poslouží jako součást i základ salátu. Právě se rozvíjející, jasně zelené a křehké lístky jsou skutečnou pochoutkou a hodí se i na obložený chléb či místo petrželky na hotové pokrmy. Výtečné jsou i listy spařené, případně krátce restované jako špenát. Přidat je můžeme do nejrůznějších nádivek, polévek i do smoothies. Jejich lehce kořenitou chuť můžeme využít i při dochucení pokrmů z vajec či brambor.