Pěstování brusinek je v oblastech jejich hojného přirozeného výskytu, v Severní Americe a severní části Asie a Evropy, velmi rozšířené. Jsou nejen velmi zdravým, ale i přímo léčivým ovocem. Brusinky jsou mimo jiné skvělou pomocí při infekcích močových cest, které účinně dezinfikují, aniž by měly neblahé vedlejší účinky, jako antibiotika. U nás se tyto pohledné a nadmíru užitečné keříky pěstují na zahrádkách stále častěji. Nejen že jsou zdravé, ale také velmi chutné a v kuchyni s nimi můžeme přímo kouzlit.

Brusinka: zdravá, chutná, krásná

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) tvoří polokeříky vysoké dvacet až třicet centimetrů, s kožovitými stále zelenými listy. Jejich pěstování je poměrně jednoduché. Jsou otužilé a daří se jim i v oblastech, které ostatním ovocným druhům již nevyhovují. Oblíbené jsou především velkoplodé, lahodné kanadské brusinky.

  • Na zahradě je lze pěstovat na záhonech. Během krátké doby vyroste z kořenového krčku množství nových výhonků, které obrostou celý záhon a vytvoří pěkný zapojený porost.
  • Mohou být také pěknou součástí vřesoviště, nebo je vysadíme jako podrost pod rododendrony v okrasných výsadbách.
  • Sazeničky zasadíme trochu hlouběji, než rostly v kontejneru.

Jediný požadavek brusinek je kyselá půda

Domovinou brusinek jsou sušší, převážně jehličnaté lesy, proto jim vyhovují kyselé půdy s nízkým obsahem živin. Na přemokření reagují odumíráním nových výhonků a celých rostlin. Při pěstování v nádobách nebo v jámách vystlaných fólií proto pečlivě zajistíme odvod vody drenáží. Jinak je však pěstování v nádobách výhodné, neboť zde rostlinám snadno poskytneme ideální substrát:

Substrát pro brusinky připravíme promísením:

  • vřesovištní rašeliny
  • říčního písku
  • listovky
  • přídavku kompostu
  • perlitu
  • pilin

Brusinky vyžadují půdy s rašelinou a nesnášejí vápník

Pokud brusinky chceme pěstovat na záhoně zahrady se zásaditou půdou, je třeba vyhloubit plochou jámu, oddělit ji geotextilií nebo perforovanou fólií a vyplnit vhodným, kyselým substrátem. Brusinky mají mělký kořenový systém, proto stačí hloubka substrátu dvacet až třicet centimetrů.

  • Zaléváme výhradně dešťovou vodou a jen za velkého sucha. Tvrdá voda obsahuje vápník, který nesnášejí.
  • Hnojíme velmi opatrně. Vhodná jsou hnojiva pro kyselomilné rostliny, jako jsou rododendrony a azalky, která neobsahují vápenatou složku.

Sklizeň

Brusinky sbíráme ručně, abychom rostliny nepoškodili a aby příští úroda byla stejně bohatá.

Brusinky kvetou a dozrávají ve dvou etapách. Poprvé v květnu až červnu. Mezi červencem a srpnem přichází druhé, hlavní období květu. Přináší ještě větší, kvalitnější a chutnější plody, které se sklízejí od září do října.

Osvěčené recepty z brusinek

Brusinková omáčka ke krocanovi či zvěřině

Potřebujeme:

  • 500 g brusinek
  • 2 pomeranče
  • 4 lžíce medu
  • 3 lžíce pomerančového likéru
  • semena mletého koriandru
  • lžičku soli

Jak na to:

1. Všechny přísady vložíme do mixeru a nahrubo rozmixujeme.

2. Směs dochutíme a plníme jí malé sklenice, které uzavřeme a uložíme do chladničky.

3. Po pěti dnech můžeme směs podávat například k masu a drůbeži. Po otevření skleničky spotřebujeme celý její obsah.

Brusinkové víno

Potřebujeme:

  • 750 g brusinek
  • 250 g cukru
  • 2 g kyseliny citrónové
  • živná sůl pro kvasinky
  • vinné kvasinky (vínka)
  • 500 ml vody

Jak na to:

1. V trošce vlažné vody se lžící cukru necháme přes noc oživit vinné kvasinky. Brusinky rozmačkáme, spaříme odměřenou vodou, přidáme cukr, kyselinu citronovou a živnou sůl. Necháme na mírném ohni probublávat do změknutí bobulí.

2. Směs dáme vychladnout, poté ji přelijeme do kvasné nádoby, přidáme živé kvasinky a necháme dva dny prokvášet.

3. Nakvašený materiál přelijeme přes síto, ovocnou drť vylisujeme přes plátno. Vrátíme do kvasné nádoby s kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

4. Po vyčištění stočíme víno do lahví. Kal s kvasinkami můžeme použít jako násadu na nový zákvas.