Kolem kvetoucího brutnáku se nedá na zahradě projít bez povšimnutí, návštěvník se na něj zeptat prostě musí.
Brutnák lékařský (Borago officinalis) opravdu není ledajaká rostlina. Dala jméno celé čeledi; tedy rostlinám brutnákovitým (Boraginaceae). Tuto čeleď možná budete znát pod dnes již málo používaným, ale velmi výstižným označením jako rostliny drsnolisté. Po celém světě je přes sto rodů této čeledi! Jsou to jednoleté, dvouleté i vytrvalé byliny, ale i keře nebo stromy. U nás roste divoce šestnáct rodů, z nejznámějších druhů je třeba připomenout hadinec obecný, kostival lékařský, plicník lékařský nebo pomněnku bahenní.
Odkud pochází
Brutnák není původním druhem naší květeny. Občas byl botaniky pouze zaznamenán jako uprchlík ze zahrad, ovšem ve volné přírodě přežíval jen dočasně. Kupodivu se nestal ani obvyklým polním plevelem, patrně proto, že vyžaduje opravdu úrodnou půdu. Domovinou je mu rozsáhlá oblast Středozemí, od Španělska po Turecko, a severozápadní Afrika. Druhotně díky člověku pak roste v Americe, ve východní Asii i v Austrálii.
Jak se pozná
Po vyklíčení na jaře rychle naroste po zemi široce rozložená listová růžice, která zcela zakryje půdu. Až 15 cm dlouhé listy jsou eliptické, celokrajné, brzy výrazně drsně štětinaté se zkrabaceným povrchem. Od počátku léta narůstají postupně často rozvětvené, také štětinaté květní lodyhy s listy podstatně menšími, než jsou v přízemní růžici, a jen krátce řapíkatými.
Po vyklíčení na jaře rychle naroste po zemi široce rozložená listová růžice
Květní lodyhy dosahují výšky 20–70 cm. Dole jsou i přes centimetr silné, na konci bývají převislé a mírně načervenalé. Různá výška je ovlivněna kvalitou půdy a dostatkem vláhy i prostoru. Květní lodyhy nesou hustá květenství, která rostlinná morfologie označuje jako vijan. Rostlina kvete dlouho, postupně od června až do zámrazu. Jen 2 cm velké květy mají kolovitou pěticípou korunu. Jsou skloněny spíše k zemi, což se ke konci vegetace projevuje ještě více. I tak ovšem překvapí na dálku tou nejkrásnější čistě blankytnou barvou. Jen výjimečně se najde bělokvětá forma. Na rostlině nenápadně dozrávají a vypadávají světle hnědé tvrdky. Jsou podlouhle vejčité a velké asi 8 mm. Brutnák se množí jedině semeny. Nelze to udělat třeba dělením trsů, neboť rostlina je citlivá na poškození kořenů a vyrůstá z jediného místa. Brutnák má silný, rozvětvený, dužnatý a křehký kořen.
Co potřebuje
Brutnák je velmi nenáročný, ale do plné krásy se rozvine jen v kypré, humózní, úrodné půdě. Ideální je, když je dobře zásoben též vápníkem. Pokud má rovnoměrnou vydatnou vlhkost, dobře roste jak na půdách písčitých, tak i na těžších. Nejlepší stanoviště je pro něj na plném slunci, ale snese i polostín.
U nás roste jako jednoletý, i když může někdy přezimovat. Semena se občas prodávají; pro časné kvetení je vhodné je vysévat v dubnu při pokojové teplotě asi centimetr hluboko do lehčí půdy. Abychom nemuseli přepichovat, vyséváme je i 5 cm od sebe. Semena vzejdou za týden a až přejdou poslední květnové mrazy, sazenice vysadíme ven asi 40 cm od sebe. Můžeme vysévat i přímo na místo počátkem května a mladé rostlinky pak jednotit. Na přesazování je brutnák dosti choulostivý a trochu odrostlejším sazenicím dlouho trvá, než pokračují ve vývoji.
Pokud ho necháme někde na zahradě v klidu růst a kvést, nemusíme si již další rok s výsevem dělat starost
Pokud ho necháme někde na zahradě v klidu růst a kvést, nemusíme si již další rok s výsevem dělat starosti. V okolí se objeví mnoho semenáčků, ty první třeba mráz zničí, ale i tak bude z čeho vybírat.
Zatímco zjara jsou na mráz rostliny citlivé, na podzim toho vydrží více. Zelené růžice listů jsou často k vidění i během zimy. Ovšem většinou jsou kořeny namrzlé a rostlina nakonec stejně uhyne. Pokud ovšem přezimuje, pokvete dříve, než je obvyklé. Zjara mohou listy okusovat slimáci, v pozdním létě se pak někdy objeví padlí, ale chemicky není nutno zasahovat.
Kdy poslouží jako zelené hnojení
Pokud se na zahradě brutnák zabydlel, brzy se pokusí obsadit každou volnou plochu. Když třeba sklidíme zeleninový záhonek, za čas se na něm objeví semenáčky brutnáku. Při vlhkém a teplém počasí rostou počátkem léta obdivuhodně rychle do výšky i do šířky, prakticky na své místo nepustí žádný jednoletý plevel, z vytrvalých mu unikne jedině pcháč. Zelené hmoty má brutnák opravdu mnoho, snadno ji však rýčem rozsekáme a zaryjeme. Dobré je, že neobráží z kořenů. Můžeme ho zapravit i do kompostu.
V některých zemích se brutnák pěstuje na polích jako medonosná plodina
Proč přitahuje hmyz
Brutnák lékařský je vynikající nektarodárnou i pylodárnou bylinou, která kvete dlouhou dobu. Nektar má cukernatost (především sacharózu) až 53 %. Také pyl je velmi výživný. V některých zemích se proto brutnák pěstuje na polích jako medonosná plodina. I jediná kvetoucí rostlina ovšem k sobě přiláká hmyz z širokého okolí, a to i v době, kdy se zdá, že nic nelétá. Většinu návštěvníků sice tvoří včely, ale ukážou se i čmeláci, vosy, motýli. Stačí se chvilku dívat.
Kde doplní letničky
Letničky lichořeřišnice a brutnák rozzáří zahradu, navíc jsou jedlé a léčivé
Pro blankytně modrou barvu a lesklé listy je brutnák pěknou květinou. Většinou ho ovšem nevyséváme samostatně. Pokud se na zahradě už zabydlel, necháme ho růst v okolí výsadeb letniček i trvalek, které doplňuje barevně. Musíme jen hlídat, aby se nerozpínal, a kdyby měl zastínit slabší a křehčí sousední rostliny, odstraníme ho.
RADĚJI NEJÍST
Brutnák je velmi šťavnatý a po rozdrcení poskytuje mnoho tekutiny (sušina tvoří jen desetinu hmotnosti). V lidové kosmetice se přikládá na pokožku jako dřeň nebo ještě lépe jako přeceděná šťáva, která je zaručeně bez chloupků.
Doporučuje se i do kuchyně jako přísada salátů, často ve spojení s okurkami. Jako potravní doplněk se prodává olej z jeho semen. Farmakologická zkoumání v poslední době však upozorňují, že obsahuje i látky škodlivé, které poškozují zejména játra. Určitě platí, že ne vše, co je přírodní, je také vhodné k jídlu. Doporučuji tedy v tomto směru opatrnost.
Tým autorů časopisu Receptář
