Historie bubnového, resp. diskového sečení začíná v roce 1990, kdy tradiční žací lištu nahradil žací rotor vybavený několika oboustranně ostřenými noži.

Na nižší porosty byly určeny sekačky se dvěma bubny, které sečený porost řádkovaly mezi pojezdová kola.

Zanedbané plochy a velmi vysoké porosty sekaly stroje s jedním bubnem.

Během několika let byly sekačky se žacími lištami, které vyžadovaly náročnou péči, zcela nahrazeny sekačkami s rotujícími noži.

Vedle adaptérů pro stavebnicové systémy vznikly také jednoúčelové sekačky s vhodnými parametry a hlavně za nižší pořizovací cenu.

Tělo z kovu

Základ sekačky na vysokou trávu tvoří nosný rám. Jeho jednodušší provedení je svařeno z kovových trubek – ty jsou nařezány a zohýbány do potřebného tvaru, umístěny do speciálního přípravku a následně svařeny k sobě. K namontování pohonné jednotky, případně příruby pro ni, slouží deska ze silného ocelového plechu.

Složitější řešení pak spočívá v použití prostorového rámu, který ve finálním tvaru vypadá jako zjednodušený tunel chránící řemenové převody před průnikem nečistot z okolního prostředí. Prostorový rám používají konstruktéři pro stroje dražší kategorie.

Součástí sekačky je také plastový kryt řemenů, případně žacího rotoru – kryt zabraňuje nadměrnému špinění stroje a chrání před vyletujícími kameny.

Silný motor

Sekačky pohánějí čtyřtaktní motory, ovšem s určitými úpravami. Motoru bubnové sekačky například chybí setrvačníková brzda, neboť pohon nože je odpojován nezávisle a má vlastní třecí segment, který disk během několika sekund spolehlivě zastaví. Využívá se k tomu zkratovací zařízení, které je umístěno u pružin mechanického regulátoru výkonu motoru.

  • Těžký setrvačník pohonné jednotce umožňuje běžet nižšími otáčkami a tudíž může být v případě vhodného naladění karburátoru použit i pro montáž mezipříruby s odstředivou spojkou.

K nejčastěji využívaným motorům patří Briggs 650, 675 a 850 Series o obsahu 190 cm3. Zajímavou alternativu pak představují Hondy GCV se 160 nebo 190 cm3 vybavené rozvodem OHC. U velkých dvoububnových sekaček se setkáme s motory týchž značek, ale o objemu až téměř 400 cm3.

Disk, nebo buben?

Univerzální volbu představují bubnové sekačky s dvojitým diskem, kdy jeho spodní část je uložena na ložisku a je volně otočná. Vrchní disk je nedílnou součástí žacího bubnu a nese nejčastěji čtyři nože s vyraženým logem výrobce.

Dvojitý disk seče bezproblémově kterýkoliv typ trávy, včetně drobnějších náletových dřevin na zanedbaných pozemcích. Velkou výhodou je značná robustnost. Toto řešení v současnosti využívá u svých sekaček Vari.

Jako splaz slouží plastový výlisek ve tvaru čočky.

Druhý typ sečení, tedy jednoduchý disk ze silného plechu, který nese žací nože, patří k levnějšímu řešení a je vhodný zejména na rozlehlé rovné zahrady.

Na pozemcích, kde je větší počet nerovností, toto sečení často zabere až do země, při najíždění do prudkého kopce je tedy nutné stroj mírně přizvednout. Sekačky s tímto sečením v Česku vyrábí a prodává firma Dakr, která jako první přišla také s neobvyklým řešením, když použila čtyřdiskový žací stroj na nosič s motorem o výkonu 5,1 HP o objemu 190 cm3.

Pohon přes řemen

Sílu z hnací jednotky přenáší klínový řemen, případně dva řemeny − jeden pohání žací rotor a druhý převodovou skříň. U sekaček s tzv. dělenou nápravou můžeme vidět ještě další, horizontálně orientovaný řemen, který přenáší zpřevodovanou sílu na hnanou řemenici.

Pokud je zde jako na výstupu z převodovky dvouřemenice, můžeme volit ze dvou rychlostí, jež měníme přehozením řemínku, když je stroj v klidu.

U stavebnicového systému s odstředivou spojkou (Vari) přenáší točivý moment z motoru převodovka se šnekovým převodem a předním vývodem. Takový stroj je koncipován s ohledem na velmi dlouhou životnost.

  • Nejdražší profesionální stroje s dvěma sekacími bubny nabízejí až pětirychlostní nebo dokonce hydrostatickou převodovku s možností plynulé změny rychlosti nezávisle na otáčkách motoru.

Rady pro výběr

Čím výkonnější motor budeme na sekačce mít, tím lépe. Bubnové a diskové sečení je totiž ve srovnání s lištovým sečením energeticky náročnější.

Slabší motor o výkonu 4,5 HP (obsahy okolo 160 cm3) podle nové normy SAE J1349 sice také zajistí, že i velmi přerostlá tráva bude posečena, zato si však vyžádá větší množství pohonných hmot.

Silné pohonné jednotky s objemem válce 190 cm3 zvládnou tuto disciplínu přece jen lépe, neboť skvěle využijí mohutnější točivý moment a budou pracovat s větší lehkostí.

Při práci ve svahu můžeme část tlaku z duše upustit, čímž si zajistíme vynikající směrovou stabilitu.

Pro jakýkoliv typ terénu jsou nejlepším řešením kola s vloženou duší s traktorovým vzorkem.

Dvou a vícerychlostní pojezd je žádaný především u dražších strojů určených pro častější využití, jako například v komunálních službách.

Ceny

Nejlevnější sekačky na vysokou trávu přijdou na 20 000 Kč, přičemž v této cenové relaci nechybí ani stroje s dvěma rychlostmi pojezdu. Dražší výrobky určené pro náročnější využívání začínají zhruba na 25 000 Kč. Čtyřdisková sekačka i s pohonnou jednotkou stojí 45 000 Kč a profesionální dvoububnové sekačky se záběrem více než jeden metr přijdou na 75 000 Kč.

Foto Dakr, Vari a autor