Jak zlikvidovat škůdce na buxusech?

Vloni se nám na buxusech objevily housenky, které je silně spásaly. Co máme dělat, aby se to letos neopakovalo? Radim Bečvář, Nové Město nad Metují

Zahradní specialista Jan Kopřiva: Byly to housenky zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis). Tento drobný motýl z čeledi travaříkovití patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla (o rozpětí 40–45 mm) s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Samičky žijí přibližně osm dní a vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás i pod názvem krušpánek. Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté s černými pruhy a bílými puntíky s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového jsou dlouhé až 5 cm a okusují nejen listy, ale i zelenou kůru. Při přemnožení mohou zimostráz zlikvidovat.

V našich podmínkách má motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech. Svůj žír začínají uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované, takže když je spatříme na jeho okraji, může být jeho vnitřek už dávno bez listů. Pokud tedy nechcete o svůj buxus přijít, pravidelně ho prohlížejte, a to od března do října. Čím dříve škůdce objevíte, tím lépe keř ochráníte. Při menším napadení můžete housenky sbírat ručně.

Osvědčilo se i ošetření silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod keř rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty. Chemicky postřik je složitější právě proto, že jsou housenky ukryté uvnitř keře. Účinné by měly být přípravky Careo nebo Decis. Insekticid použijte hned, jak housenky objevíte.

Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října. Pokud housenky keře zcela nezlikvidují, je šance, že se výhony opět zazelenají.

Že je zavíječ zimostrázový pro buxusy opravdovou pohromou dokládá video nazvané Der Buchsbaumzünsler, které zachytilo jeho hodování na buxusu:

Zdroj: Youtube

Odkud se zavíječ zimostrázový vzal?

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Způsob, jak se dostal do Evropy, neznáme. S velkou pravděpodobností se rozšířil v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006. Hned v následujícím roce v této oblasti způsobil na řadě míst holožíry na buxusech. Na území České republiky byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v Národním parku Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry v okrajových částech Brna. Jak dokládají fotografie zveřejněné na serveru www.biolib.cz, dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni také v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.