Některé odrůdy tykví patří chuťově k výjimečným potravinám. Pro vysoký obsah kalorií a univerzální využití v kuchyni je lze používat jako základní potravinu srovnatelnou třeba s brambory. Tykve jsou bez nadsázky multifunkční: dužninu využijeme v kuchyni nebo ke krmení domácích zvířat, semena usušíme nebo z nich vylisujeme olej, z některých můžeme vyrábět nádobky nebo je vystavit jako dekoraci. Tykve čili dýně patří mezi nejstarší užitkové rostliny, pocházejí z amerického kontinentu, krátce po jeho objevení zdomácněly v Evropě a odtud se dostaly i do Asie.

Typy tykví

Pro lepší orientaci tykve rozdělujeme do čtyř skupin: obecné, velkoplodé, muškátové a fíkolisté.

Posledně zmíněná tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia) se používá hlavně jako podnož pro jarní roubování melounů a okurek.

  • Tykev obecná (Cucurbita pepo) zahrnuje například takový druh, jako jsou patizony. Ty se dnes již tolik nepěstují, ale v dřívějších letech byly velice oblíbené, často se třeba zavařovaly jejich mladé plody. Botanicky do této skupiny ještě patří tykve špagetové, olejné a okrasné.
  • Muškátová tykev (Cucurbita moschata) je zajímavá hruškovitým tvarem. Plody jsou na povrchu béžové a dužnina je jasně oranžová a velmi lahodná. Známá je například odrůda Butternut, které se říká „máslová tykev“.
  • Klasické pevné, většinou oranžové dýně patří mezi tykve velkoplodé (Cucurbita maxima). Plody odrůdy Goliáš mohou vážit až 30 kg a považují se za nejlepší tykve na výrobu kompotů a džemů. Lze je také dobře vydlabat a použít jako dekoraci na svátek Halloween. Pro stejný účel byla vyšlechtěna odrůda Gigante.

Další velkoplodé tykve

Pěkná je i stříbřitá, výrazně žebrovaná dýně Jarrahdale, která je křížencem odrůdy Blue Hubbard, z níž získala barvu, a odrůdy Cinderella, po které podědila tvar. Podobná předchozí je odrůda Marina di Chioggia, jen má velmi hrbolatý povrch, hodí se pro konzervování i na přímý konzum, lze ji výborně kandovat. Zralé dýně působí velmi dekorativně.
U nás je ale nejoblíbenější odrůda Hokkaido, a to především proto, že má velmi lahodnou chuť a že ji před použitím v kuchyni nemusíme loupat. Oranžovou slupku má totiž tak jemnou, že krásně změkne už po krátké době vaření. Dužnina je velmi silná, rovněž oranžová, s vysokým podílem karotenoidů. Zelená verze se jmenuje Kabocha (Hokkori) a modrá Blue Kuri, obě mají stejné kvality a vlastnosti jako oranžová verze a jsou vhodné do studené i teplé kuchyně. Z Hokkaida je výtečná polévka, jemný dýňový krém, pečené lupínky i salát.

Skladování

Tykve jsou výjimečné i tím, že je lze skladovat po velmi dlouhou dobu, aniž by ztratily některou ze svých kvalit. Je však důležité sklidit je před prvními mrazy, protože i malý mrazík jim může uškodit a silnější mráz je zcela zničí. Tykve sklízíme i se stopkou, a pokud některým stopka upadne, měli bychom je zkonzumovat jako první. Většina tykví musí po sklizni několik týdnů dozrávat, rozložíme je proto venku na slunci nebo doma a necháme je tak minimálně dva týdny. Stopka by měla pěkně zaschnout bez známek hniloby. Pokud rozložíme dýně venku, musí být pod střechou, vlhká tráva nebo déšť vyzrávání nesvědčí. Jestliže hrozí mráz, přeneseme je dovnitř. Tykve se zaschlými stopkami mohou poté zůstat i v bytě, ale dvacet stupňů je pro ně maximum. Velké tykve pokládáme do jedné vrstvy, ty menší můžeme dávat i na sebe, ale hlavně dáváme pozor, abychom je při manipulaci nepoškodili. Na rozdíl od brambor nemají při skladování rády zimní vlhkost, protože často bývá příčinou hnilob. Stejně jako u ostatní skladované zeleniny i tykve pravidelně kontrolujeme a nahnilé kusy včas vyřadíme.

Dýně pro dekoraci

Z mnohých plodů snadno vytvoříme poutavé aranžmá. Malé tykve se budou nejlépe vyjímat na ošatce nebo v mělkém košíku, velké plody stačí vystavit jednotlivě, pěkné jsou i skupinky z různě velkých tykví. Můžete tak zkrášlit byt i terasu, venku je lze velice pěkně zakomponovat i do podzimních květinových truhlíků nebo nádob, dobře doplní chryzantémy, astry a mnohé traviny. Pro dekorace se velmi dobře hodí odrůda Turbante Turco, která opravdu připomíná turecký turban.

Foto: autorka