Miřík vonný (Apium graveolens)
Možná znáte tuto zeleninu i pod názvem miřík, jak se jí po dlouhá léta říkalo. Celer znali už staří Egypťané, kteří jej využívali především jako lék. Původní planý celer moc vhodný k jídlu nebyl, ale protože staří Řekové chtěli ze zeleniny dostat jemnější chuť, tak celerové listy bělili. A výsledek byl na světě! Celer se používal už kdysi jako koření, ale také jako účinné přírodní afrodisiakum. K nám se rostlina dostala z Itálie a hojně se začala pěstovat hlavně během 19. století.
Dalším druhem je celer řapíkatý, z něhož se používají nadzemní šťavnaté řapíky s listy, nemá podzemní bulvu a roste podobně jako jarní cibulka.
Celer je zdravý, jezte ho pravidelně
Celer obsahuje mnoho užitečných vitamínů skupiny B, vitamín A, K a C. Kromě toho je bohatý na betakaroten, kyselinu listovou a velké množství minerálních látek, jako například vápník, hořčík, draslík, jód, železo a chrom. Celer velice dobře působí na správnou funkci žaludku, podílí se na regeneraci krve a má výborné detoxikační a močopudné účinky. Jeho konzumace je doporučována při artritidě, revmatismu a dně. Celerovou šťávu by si měli pravidelně dopřávat diabetici, protože snižuje hladinu krevního cukru. Perfektně celer odstraňuje také potíže s překyseleným organismem a léčí i záněty ledvin, jater a močového měchýře. Pro svůj vysoký obsah hořčíku se celer řadí mezi zeleninu s protirakovinnými účinky.
Celer bulvový, řapíkatý a listový
Za klasický je většinou považován celer bulvový. Jedná se o kořenovou zeleninu, která v zemi vytvoří typické bílé bulvy a na povrchu je tvořena křupavou natí s tmavě zelenými listy. Konzumuje se především podzemní hlíza, ale i mladé listy se často využívají jako vonné čerstvé nebo sušené koření. Dalším druhem je celer řapíkatý, z něhož se používají nadzemní šťavnaté řapíky s listy, nemá podzemní bulvu a roste podobně jako jarní cibulka. Poslední variantou je celer listový, který roste jako bylina a využívá se výhradně k dochucování pokrmů. Ve všech druzích celeru je obsaženo velké množství éterických olejů, které mu dodávají jeho typické a nezaměnitelné aroma, které rostlinu chrání před všemožnými bakteriemi a plísněmi.
Je právě čas na výsadbu sazenic
Předpěstované sazenice je nejlepší do zahrady přesazovat během května. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a měli byste mu ve dvou třetinách délky zaštípnout kořínky. Zdravé sazenice přesaďte do sponu 40x40 cm a v případě, že má sazenice více než tři listy, můžete několik vnějších odstranit. Sázejte tak, aby srdéčko nebylo nikdy v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů.
Jakou půdu celer vyžaduje
Nejvíc rostlině vyhovují hlinité, středně těžké půdy, které mají vysoký obsah organické hmoty a vápníku. Bulvový celer ocení těžší půdy, řapíkatému a listovému se naopak daří v lehčích půdách. Optimální pH je 6,5 až 7,5.
Jak se zálivkou
Protože je celer známý tím, že produkuje velké množství organické hmoty, má zároveň docela vysoké nároky na pravidelné a dostatečné zavlažování. Zálivka je důležitá obzvlášť po výsadbě ve druhé polovině vegetace, kdy se vyvíjí bulva.
Na sklizeň celeru se můžete těšit zhruba od srpna do října, než se objeví první mrazy.
Dejte celeru tu nejlepší péči
Rostlinám celeru nejvíce vyhovují slunná místa, která jsou chráněná před větrem. Během vegetace pravidelně přihnojujte hnojivy s draselnými solemi a odstraňujte plevel, který by zbytečně odebíral potřebné živiny. Důležité je i pravidelné okopávání k provzdušnění kořenů. Na sklizeň celeru se můžete těšit zhruba od srpna do října, než se objeví první mrazy.
Zdroje: www.abecedazahrady.dama.cz, www.nasezahrada.com, www.zahradkarskaporadna.cz
