obrázek z archivu ireceptar.cz

Černí brouci v květech: zlatohlávek tmavý a huňatý

Brouků zlatohlávků je mnoho druhů a mohou mít i nečekané zbarvení – nikoli zlatozelené, ale třebas černé s tečkami. Právě zlatohlávka tmavého můžete často najít i v květech na zahradě. Škodí zde, nebo pomáhá?

Uprostřed květů růží i dalších okrasných rostlin můžete někdy objevit černé, bíle skvrnité broučky. Jedná se o zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), známého též jako zlatohlávek skvrnitý, či pod starším názvem běloskvrnec tečkovaný. Velmi podobný, jen více ochlupený je také zlatohlávek huňatý, dříve nazývaný huňatec chlupatý (Epicometis hirta, resp. Tripinota hirta). I on rád zavítá do rozvitých květů rostlin. Zlatohlávci patří do čeledi vrubounovití (Scarabaeidae), kam patří i užitečný chrobák, uvnitř této čeledi mají ještě svou vlastní podčeleď zlatohlávků (Cetoniinae).  Zlatohlávci se nacházejí se v rozmanitých stanovištích naší kulturní krajiny.

Návrat zlatohlávka

Zlatohlávek tmavý, tento kdysi velmi vzácný a od roku 1992 zákonem chráněný druh (vyhl. 395/1992 Sb., v kategorii ohrožený) se začal postupně objevovat nejen na rumištích, starých skládkách a podobně, ale i v polních kulturách. V ČR je dnes již téměř běžným druhem na většině území, od nížin do hor.

zlatohlávek tmavýzlatohlávek tmavýAutor: Archiv ireceptar.cz

Je to poměrně drobný zlatohlávek o velikosti 8–12 mm, zbarvení má černě lesklé. Na štítu, krovkách, zadečku a naspodu těla najdeme bílé skvrny. Zbarvení je variabilní a vyskytují se i jedinci beze skvrn. Celé tělo je řídce ochlupeno, brouci jsou často i lysí, neboť si chloupky časem odřou. Krovky mají znatelné rýhy. Za letu vydává zlatohlávek tmavý zvuk podobný včelímu bzučení.

Přátelé kopretin

  • Dospělý brouk v období aktivity navštěvuje květy rozmanitých druhů rostlin, velmi často složnokvětých (kopretiny, pcháče apod.) a živí se jejich pylem.
  • Přezimuje ve stadiu dospělců v půdě, kterou opouští asi v druhé polovině dubna.
  • Hlavní období výskytu brouka je od druhé poloviny května do poloviny září. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu.

Na některých územích jižní Evropy je tento druh uváděn i jako škůdce. Je však pravděpodobnější, že ochlupený zlatohlávek je spíše než škůdcem jedním z významných opylovačů, i když spolu pylem se někdy zakousne i do okvětních plátků.  

zlatohlávek huňatýzlatohlávek huňatýAutor: Archiv ireceptar.cz

Užitečné jsou i larvy

Larvy (ponravy) mají rohlíčkovitě prohnuté tělo dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby a živí se odumřelými rostlinnými zbytky (opadané listí, kompost, uhnilý hnůj, půdní substráty). Na rozdíl od ponrav chroustů však nepoškozují podzemní části rostlin. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají jednu generaci za rok.

Jak ochránit květy, když je zlatohlávků příliš?

Brouci jsou aktivní především za teplého a slunečného počasí, kdy nalétávají na kvetoucí porosty. Pokud vám neúměrně poškozují pěstované rostliny, jejich likvidace by se měla omezit na sběr brouků v době jejich intenzivního náletu, a to především v dopoledních hodinách. Na porostech se zlatohlávci vyskytují často zároveň se včelami a jinými opylovači, proto je použití insekticidu velmi špatnou volbou. Navíc se stále jedná o chráněný, i když již početnější, druh brouka. Posbírané brouky byste proto neměli likvidovat, ale přenést na vzdálenější kvetoucí louku.

Akční letáky