Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, www.ceskestavby.cz, www.nasezahrada.com

Existuje podstatný rozdíl mezi tím, jestli třešeň, ve které najdeme červa, rozloupneme – pak ji jednoduše vyhodíme – nebo jsme již nevítaného návštěvníka přehlídli a třešeň zavařili.

Pak se totiž stane to, že když zavaříme třešně i s peckou, otevřeme kompot a vyvalí se na nás mrtví, plovoucí červi. Tohohle momentu se opravdu chceme vyvarovat.

Kompot nebo pálenka

Třešně před kompotováním namočíme na několik hodin do čisté a studené vody (někdo radí, že má být osolená), ideální je nechat je tam přes noc. Červi se z ovoce sami vyplaví.

Pokud chceme třešně do pálenky, červi nám v nich nevadí. Před nakládáním třešní ke kvašení pro výrobu pálenky musíme však odstranit pecky, což platí i pro ostatní peckoviny, kvasící pecky činí hmotu karcinogenní!

Proč jsou třešně červivé?

Ještě lepší než se zbavit červů z třešní, je vyvarovat se červivých třešní obecně – tedy předejít tomu, aby nám naše třešně červivěly. Pomoci si můžeme velmi snadno, a nemusíme dokonce sahat ani k chemickým metodám.

Červivost třešní způsobuje vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), konkrétně samice tohoto hmyzu z řádu dvoukřídlých. Vrtule naklade vajíčka již pod slupku nedozrálých plodů a z vajíček se později vylíhnou larvy, oni malí bílí červíci, které známe. Období od poloviny května do poloviny června je právě tím časem, kdy vrtule vylétá a pod slupku nedozrálých, zelených plodů klade svá vajíčka.

Třešeň, kde je červ, poznáme při pečlivé prohlídce podle malé prohlubně a otvůrku, kudy vrtule plod napadla. Tento hmyz nenapadá jen třešně, ale i nezralé plody višní, zimolezů, dřišťálu, mahalebky a střemchy.

Dužina napadených plodů vlivem červa postupně hnědne, měkne, zahnívá a třešně opadávají. Larvy si v plodu vyvrtávají cestičky k pecce a konzumují chutnou dužinu. Hned jak dorostou, plod opustí a zavrtají se do země, kde se zakuklí. Na jaře se vylíhne dospělý jedinec a vše se opakuje.

Zvolte vhodnou odrůdu

Na červivost třešní má vliv i výběr vhodné odrůdy. Červivostí trpí především pozdní odrůdy, proto je vhodnější zvolit ty ranější, jako je, raná srdcovka Karešova, Kasandra a Rivan.

Zkuste lepovky

Ochrana před vrtulí není nikdy dokonalá, ale určitě funguje. Druhou z možností je rozvěšení žlutých lepových desek po stromě již brzy zjara. Lepovými deskami však červivost třešní pouze zmírníme, jako indikátor výskytu vrtule jsou ale vynikající. Dospělý hmyz je zářivou barvou velmi přitahován, a tak se lapí do vaší pasti. Takovýmto včasným odchytem ještě předtím, než stihne naklást vajíčka, významně snížíte jeho počet, a tedy i červivost plodů.

Lepové desky si můžeme koupit, případně vyrobit například z kartonu o velikosti např. 15 x 20 centimetrů. Části kartonu žlutě natřeme a potřeme lepidlem, které nezasychá čili si udrží lepkavost delší dobu.

Fungují prý i slepice, které si smlsnou na spadaných plodech i na červících.

Prevence funguje

Výborně však funguje i prevence, v tomto případě omytí stromu, zrytí jeho okolí, popřípadě posyp okolí stromu páleným vápnem.

Třetí variantou, které se ale chceme vyhnout, je pak chemický postřik. V době, kdy se na lepových deskách bude vyskytovat vrtulí nejvíce (obvykle začátkem květu bezu černého), lze sáhnout také po chemické ochraně (Calypso 480 SC, Decis Mega, Reldan 22, Mospilan 20 SP, Perfekthion).

Navíc je dobré vědět, že červivé třešně nepatří na kompost, nedáváme na něj ani části stromu. Důležité je odklizení veškeré popadané odrůdy ze země. Od stromu a celkově ze zahrady tak odneseme i larvy vrtule. Do kompostu každopádně popadané třešně nepatří. Stejně tak odstraníme i pořezané větve a listí, pro třešně je totiž typické, že jim dělá dobře prořezávka při sklizni, ale nedělá jim dobře nepořádek pod sebou.