Padlí vytváří bělavý povlak na růžích.

Červnová zahradní poradna: padlí, muchovník, angrešt, meruňky

Zahradní poradna iReceptare se zaplnila řadou dotazů. K těm nejčastějším patří potíže s málo plodícími ovocnými dřevinami. Ale dozvíte se i proč pěstitele růží tolik trápí padlí či jak stříhat angrešt.

Padlí na růžích

Na růžích na listech se mi udělal šedobílý povlak, asi padlí. Můžete mi doporučit vhodný postřik?
Dugenová Eva

Padlí je bělavý povlak na listech. V posledních letech se velmi šíří. Vyhovuje mu totiž sušší a teplé počasí. Hlavní příčina šíření padlí je ale paradoxně zlepšené ovzduší. Nejúčinnější přípravky proti padlí obsahují totiž síru. A když tepelné elektrárny vypouštěly spaliny síry do ovzduší, nevědomky potlačovaly padlí. Obdobně, když lidé více topili uhlím. Jak se ovzduší stalo čistším, má tato choroba více prostoru. Vhodný přípravek vám doporučí ve specializovaných zahradnictvích.

 

Užovka a ropuchy

Na zahradě na okraji Karlových Varů se mi objevila dost velká užovka. Mám obavy, že mi sežere ropuchy, které žijí na zahradě ve třech generacích. Stará loni již sotva lezla, prostřední byla loni hezky barevná a nejmenší hezky skákala. Letos jsem žádnou žábu ještě neviděl. Užovka měla bouli na těle a nemohla se protáhnout dřevěnou mříží pod chatu. Nakonec se jí to po velkém úsilí podařilo. Domnívám se, že měla v útrobách tu mou střední žábu.
Ing. Jiří Adam 

Ropuchy i užovka jsou užiteční ochránci našich zahrad. Můžete být rád, že se na vaší zahradě vyskytují. Žáby požírají velké množství hmyzu a různých škůdců. Obdobně i užovky, ale ty samozřejmě požírají i obojživelníky a drobné hlodavce. Proto se mohlo stát, že užovka ulovila i vaši žábu. Ovšem tak to v přírodě chodí. Většinou je ale uloven jen slabý a nemocný jedinec, což je přirozený výběr a silný jedinec přivede na svět zase silné potomky. Užovka má lovecké teritorium určitě daleko větší, než je vaše zahrádka. Určitě tam nebude jen do doby, než uloví všechny žáby. Bude lovit i v širším okolí. A pokud se v blízkosti nachází vhodné místo pro rozmnožování žab, určitě se nějaká brzy objeví. V každém případě by byla škoda, snažit se užovky zbavit.

 

Meruňka – problém s listy

Mám na zahradě 8 let starou meruňku. Do letošního roku bylo vše normální. Letos však má listy pouze na koncích větviček a začínají se od spodních větví stáčet „do kornoutku". Jsou zdravé zelené bez jakýchkoliv fleků nebo plísní. Mšice taky nemám, vody má dostatek. Nevíte, čím by to mohlo být?
Miloslav Kostřiba

Pokud není obrázek, nebo člověk stromek nevidí, je docela obtížné určit přesnou diagnózu. Příčiny mohou být různé. Stromek si většinou sám poradí a uzdraví se. Nebo se projeví příčiny a pak je možno zasáhnout. Asi nejlepší bude meruňku zalévat, přihnojovat a tím jí vytvářet vhodné podmínky k růstu. V případě nějaké vážné choroby se začnou určité příznaky na listech projevovat a pak bude možno přesně určit příčinu.

 

Muchovník – opad plodů

Máme na zahradě už 5 let muchovník a po třech letech začal kvést, ale po odkvětu odpadnou i všechny tvořící se plody i se stopkou.
Drahomíra Šeflová, Aš 

Větvička muchovniku s květy (Amelanchier ovalis).Větvička muchovniku s květy (Amelanchier ovalis).Autor: Shutterstock.com / Peter Zijlstra

Opad tvořících se plodů může být způsoben mládím stromku. Ten nemá zatím dostatek sil přinášet plody, ale všechnu energii dává do růstu. Druhou příčinou může být nedostatečné opylování. I u samosprašných rostlin je lepší, pokud se v okolí vyskytuje další rostlina. Muchovník je ale samosprašná rostlina, a tak plody bude mít, i když poroste samostatně, jen jich může být méně.

  

Příliš bujný angrešt

Mám čtyř a sedmiletý stromkový angrešt. V roce 2016 jsem udělala chybu a ostříhala jsem angrešt na podzim. Další rok byl obrost keře obrovský. Některé větévky se lámaly. V loňském roce jsem na jaře keře zkrátila na délku větví asi 30 cm. Ovoce nebylo skoro žádné, ale byl velký nárůst větví, některé se při velkém větru ulomily. Letos jsem prořezala korunky na jaře a zase mají tak bujný růst. Protože jsou v docela pěkné půdě, tak jsem je raději od roku 2016 nehnojila, aby tak bujně nerostly. Nejsem v pěstování žádný začátečník, jsem důchodkyně. Nikdy jsem tyto problémy neměla a keře byly pěkné. Tyto keře pěstuji na jiném místě. Oba keře jsou červené odrůdy, které mám vyzkoušené, že nejsou napadány padlím. Jméno odrůdy neznám. Prosím o radu, jak dál a zdali by se neměly některé větve vylomit, mají stejně velmi málo plodů.
Libuše Polívková

U vás se potvrdilo, že keř roste tím víc, čím víc se stříhá. Pokud se ostříhá v době vegetačního klidu, z jara se snaží ztrátu dohnat a roste o to víc. Zásobní látky má uložené v kořenech, a proto má na obrůstání dostatek sil. Pokud větve zkrátíte v létě po sklizni, případně větve, které nemají plody i dříve, k bujnému obrůstání nedojde. V této době jsou zásobní látky uloženy v nadzemní části a jejich odstraněním dojde k oslabení růstu. U stromkového angreštu je dobré udělat pod korunkou podpěry, aby nedocházelo k vylamování větví.

 

Na čtenářské dotazy odpovídá spolupracovník Receptáře Vlastimil Šindelář. Rady renomovaného zahradníka Vlastimila Šindeláře se pravidelně objevují na stránkách časopisu Receptář, ale také v řadě televizních pořadů. Osobně se s ním můžete setkat na výstavách, kterých se Receptář pravidelně účastní.

Přehled dříve zveřejněných odpovědí najdete v rubrice zahradní poradna. Trápí vás něco, o čem se tu zatím nepsalo? Nebojte se zeptat. Využít můžete formulář na vkládání dotazů.

Akční letáky