Červené dekorativní plody září na větvičkách jako malé korálky, setrvávají na keřích od podzimu až do jara a jsou pro aranžérské využití jako stvořené. Cesmína však není jenom keř pro použití do řezaných vazeb a dekorací, dobře se uplatní v zahradách i jako atraktivní dřevina, a to jak ve skupinovém, tak v solitérním použití. Cesmíny dobře snášejí řez a lze je dobře tvarovat do živých stěn a plotů. Druhy s neopadavými listy jsou velmi cenné, zejména v zimním období.

Otužilá a dekorativní cesmína na zahradu

Cesmín existuje asi 400 druhů, z nichž některé tvoří keře a jiné mohou dorůstat i do velikosti stromů. Nejprve si přiblížíme již zmíněný vánoční druh, kterým je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium). U nás není příliš rozšířena a je to možná trochu škoda. Jde totiž o poměrně otužilý a houževnatý keř. První cesmína ostrolistá byla v Čechách vysazena kolem roku 1880 v zámeckém parku na Sychrově.

Tento druh je typický tuhými, na okraji zoubkovanými listy, které jsou zelené i v zimě. Z původního zelenolistého druhu byly vyšlechtěny i kultivary s listem panašovaným, to znamená, že okraj listů má žlutou až stříbrnou barvu.

Většina cesmín má samčí a samičí rostliny, které je nutné kvůli násadě plodů vysadit společně. Samosprašným typem, který vytváří plody i po zasazení jedné rostliny, je pak kříženec předchozího druhu cesmína altaklerenská (Ilex x altaclerensis).

Opadavá cesmína je v zimě obsypaná plody

Dalším zajímavým druhem je cesmína přeslenitá (Ilex verticillata). Její plody dozrávají dříve než u předchozího druhu, a to již v říjnu a počátkem listopadu. Po opadu listů zůstávají plody dále na keři, někdy až do Vánoc i déle. V tomto období je lze rovněž využít jako řezanou dekoraci do interiérů, s oblibou si na nich pochutnají i některé druhy ptáků – nadílka jejích plodů je velmi štědrá. Po opadu listů celý keř už na dálku doslova září.

Sběratelsky zajímavým druhem je cesmína vroubkovaná (Ilex x Renata), která pochází z Japonska. Tvoří velmi hustě větvené, pozvolna rostoucí keře. Listy má malé, hustě vroubkované, plody jsou černé.

Pěstování cesmíny

  • Rostlina roste poměrně pomalu, ale dožívá se vysokého stáří, dokonce až 300 let. Cesmína vyžaduje teplé místo, chráněné především proti zimnímu slunci, nejlépe v polostínu.
  • Půda by neměla být vysýchavá a při výsadbě bychom ji měli obohatit rašelinou.
  • V zimě je vhodné keř překrýt chvojím nebo listím, protože v mrazivých zimách může namrznout.
  • Před nástupem mrazů a zamrznutím půdy se vyplatí důkladná zálivka, která má příznivý vliv na přezimování rostlin. Obzvláště v zimě cesmíně škodí vysušující větry, naopak jí nevadí znečistěné ovzduší.
  • Řez snáší poměrně dobře, u pestrolistých kultivarů pravidelně odstraňujeme výhony s úplně zelenými listy.

Jarní výsadba a množení

Větší rostliny se po výsadbě hůře ujímají, proto zakoupíme raději rostliny menší. Vysazujeme je zásadně s kořenovým balem, nejlépe na jaře, aby do zimy dostatečně zakořenily.

Pokud si budeme sami rostlinu množit, je třeba počítat s tím, že zakořeňování trvá poměrně dlouho. Můžeme zvolit podzimní řízkování nebo jarní hřížení či výsev semen.