3 smrtelné hříchy při pěstování česneku. Dělá je většina lidí a přichází o úrodu

Mít doma vlastnoručně vypestovaný česnek se vyplatí. Při jeho pěstování si však dejte pozor na tři největší a nejčastější přešlapy. Které to jsou?

Říká se, že stroužek česneku denně posiluje imunitu. Věřili tomu i naši předkové, kteří „štiplavým stroužkům“ přisuzovali zvláštní léčitelskou moc. Využívali ho jako lék proti choleře a tuberkulóze. V první světové válce, kdy byl nedostatek léků, se stal česnek univerzální medicínou na léčbu úplavic, která se šířila rychlostí blesku, hlavně v zákopech. Vojáci si česnekovou drtí dezinfikovali rány a věřili, že se zacelí. Česnek byl i součástí vojenských jídelníčků, protože zvyšoval výkon a lidskou odvahu. Využijte toho také a než se pustíte do generálního úklidu, uvařte si talíř česnečky. Třeba to pomůže.

Ale konec vtipům. Je jasné, že česnek je zdravý a v české kuchyni má své místo. Na pultech obchodů seženete čínský, španělský i český česnek. Nejlepší je ale stejně ten, který si vypěstujete sami. Ovšem má to hned několik háčků. Spousta lidí ve snaze uchránit svou česnekovou úrodu, dělá fatální chyby. Tady jsou tři nejčastější:

Na videu je manuál pro začátečníky, jak pěstovat česnek:

Zdroj: Youtube

Omyl číslo 1: Unáhlené použítí fungicidů

Jakmile se na česneku objeví žloutnoucí listy nebo seschlé špičky, většina pěstitelů v panice, že jde o plíseň, nasadí fungicidy. A to je chyba. Česnek při vegetaci není náchylný na nemoci a žluté listy nemusí poukazovat na plíseň, ale spíš na nedostatek dusíku v půdě. Proto by místo chemie bylo záhodno použít hnojivo. Výborný je ptačí hnůj, který si můžete sami vyrobit.

Jak na to: smíchejte 1 litr granulovaného ptačího hnoje s 10 litry vody (ideální, když použijete dešťovou). Směs důkladně promíchejte a nechte stát, dokud se granule nerozpustí. Koncentrovaný roztok použijte do zálivky, stačí 0,5 litru do 10 litrové konvice. Uvidíte ten rozdíl!

Omyl číslo 2: Málo zálivky

O cibulové zelenině se traduje, že je nenáročná na vodu. Proto někteří pěstitelé česneku na zálivku cíleně zapomínají. A to je škoda! Podle odborníků česnek závlahu potřebuje. Když jí má málo, tak mu začnou osychat konce listů a někdy i celé spodní listy. Kvalita plodu je pak výrazně ohrožena. Proto obzvláště v období sucha nezapomeňte na svou česnekovou zahrádku a dopřejte jí pořádnou porci vody – alespoň 20 litrů na 1 m². S touhle závlahou česnek vydrží 8 – 10 dnů.

Omyl číslo 3: Sklízí se na svatou Annu

Ještě za první republiky platilo, že česnek se sklízel na svatou Annu, tedy 26. července. Tehdy se ale pěstovaly hlavně úzkolisté paličáky, které nebyly tak náročné na přesný termín sklizně a v zemi se nerozpadávaly. Pokud máte širokolisté (ozimé) nepaličáky (Anton, Lukan nebo Záhorský II.) nebo rané paličáky (Bjetin) se sběrem moc neotálejte. Jakmile uvidíte, že nať zežloutne, je nejvyšší čas česnekový poklad vytáhnout ze země!