Historie česneku
Historie česneku se začala psát asi před 7000 lety na Kirgizské poušti na Sibiři. Historici předpokládají, že právě zde se poprvé objevil a poté byl převezen do starověkého Egypta, aby pomáhal otrokům, jež stavěli pyramidy, s udržením dobré kondice. Česnek se konzumoval jak ve starověkém Řecku, tak v Číně. Perští lékaři zase česnek používali jako protijed proti hadímu uštknutí, vzteklině a kousnutí štíra. Používal se také jako lék proti moru nebo na zvýšení potence a libida. Po celém starověkém světe měl zvyšovat produktivitu a výkon, využíval se také na zvyšování odvahy, měl čistit tepny a snižovat deprese. Samozřejmostí bylo také užívání k léčbě chřipky a nachlazení.
Co česnek obsahuje
Sice se neví, jak naši předkové zjistili, že je česnek téměř zázračnou bylinou, moderní medicína však dokázala, že je tomu tak. Vědci zjistili, že většina jeho zdravotních výhod souvisí se sloučeninami síry, které vznikají při sekání, drcení nebo žvýkání stroužku česneku. Snad nejslavnější z nich je známý jako alicin. Allicin je však nestabilní sloučenina, která se v čerstvém česneku vyskytuje jen krátce poté, co byl nakrájen nebo rozdrcen. Proto se pozornost zaměřuje i na další látky jako je dialyldisulfid a s-allyl cystein. Jeden stroužek syrového česneku obsahuje 2 % z doporučené denní dávky manganu a vitamínu B6. 1 % vitamínu C a selenu. Mimo jiné je bohatý na vlákninu, vápník, měď, draslík, fosfor, železo a vitamín B1.
Česnek by se měl konzumovat s mírou
Zdravotní benefity česneku
Česnek a česnekové doplňky posilují funkci imunitního systému. Ve 12týdenním výzkumu vědci zjistili, že užívání česneku na denní bázi snížilo počet nachlazení o 63 % ve srovnání s placebem. Konzumace 600–1500 mg česnekového extraktu také snížila krevní tlak po dobu 24 týdnů podobně jako komerčně prodávaná léčiva. Dobrou zprávou je, že česnek také dokáže snížit celkový a „špatný“ LDL cholesterol a přispívá k ochraně těla před oxidačním poškozením. Zpomaluje tedy stárnutí a pomáhá předcházet Alzheimerově chorobě a demenci. Zajímavostí je, že ve starověkém Řecku se podával česnek olympijským sportovcům, aby zvýšili svůj výkon. Studie na hlodavcích ukázaly, že česnek opravdu výkon podporuje. Na lidech se však tento benefit stále nedokázal.
Jak česnek používat
Česnek používáme především v kuchyni, kde se hodí téměř do každého jídla. Pokud však chcete zachovat nejvíce blahodárných látek, konzumujte ho nejlépe v syrovém stavu. Během procesu smažení se ztratí 99 % alicinu a bylo prokázáno, že pouhých 60 sekund v mikrovlnné troubě zcela blokuje antikarcinogenní účinky byliny. Studie z roku 2004 s názvem Kvantitativní stanovení alicinu v česneku upozorňuje, že pokud chcete z česneku a jeho účinné látky allicinu vytěžit co nejvíc, měli byste ho nadrtit a počkat cca 10 minut, než ho budete konzumovat.
Česnek můžeme zkusit pěstovat i v domácích podmínkách.
Jak si vypěstovat česnek doma
Pěstování česneku je velmi snadné. Mějte však na paměti, že je náchylný k plísním a houbovým chorobám kořenů. Proto by měla být půda dobře propustná. Do zeminy tedy přidejte trochu písku, kokosové vlákno či rašelinu. Můžete ji obohatit také kompostem. Před vložením do nádoby půdu trochu navlhčete a promíchejte. Poté ji nasypte do truhlíku nebo rozříznuté PET láhve asi 4 cm od okraje. Vezměte si palici česneku a oloupejte přebytečné slupky. Stroužky však nechte obalené. Ty vložte do hlíny špičkou nahoru a plochou stranou dolů cca 15-20 cm od sebe. Zeminu přihrabte.
Jaký truhlík si vybrat
Česnek má poměrně mělké kořeny, bude vás stačit cca 45 cm široký a 30 cm hluboký květináč, který má však odtokové díry. To je velmi důležité, aby kořeny neuhnily.
Péče o česnek
Česneku dopřejte místo na parapetu, kam svítí slunce alespoň 6 hodin denně. Pokud máte stinný byt, můžete si pomoci žárovkou. Dvakrát týdně zkuste, zda je hlína vlhká tak, že zaboříte prst cca po druhý kloub. Pokud se vám zemina přilepila na prst, rostlina zalít ještě nepotřebuje.
Zdroje: cesnek.eu, www.healthline.com, www.foodunfolded.com, www.marthastewart.com
