Mšice jsou jedněmi z nejobávanějších škůdců pěstovaných rostlin. Stačí se podívat na růže v době tvoření poupat nebo na košťáloviny s listy pokroucenými mšicemi zelnými, které později tvoří na starších listech husté šedivé kolonie. Nebo na vrcholy letorostů stromů a keřů na jaře, v době jejich nejintenzivnějšího růstu, kdy jsou například listy na letorostech švestek úplně zkadeřené.
Ovšem škody působené mšicemi by byly ještě větší, kdyby nebylo jejich přirozených nepřátel. Například slunéček sedmitečných. Ale i když je jejich význam velký, pokusy ukázaly, že slunéčka jsou v mnohém překonávány mouchami známými pod jménem pestřenky.
pestřenka Eupeodes
Pestřenka není vosa!
Pestřenky se podobají se vosám, ale většinou jsou menší. Jako vosy vypadají schválně – příroda je výstražným zbarvením obdařila, aby je ochránila před nepřáteli, především ptáky. Tváří se, že jsou nebezpečné, ale ve skutečnosti žádné žihadlo nemají.
Charakteristický je jejich způsob letu – rády se vznášejí na jednom místě jako malý vrtulník a pak střelhbitě svou polohu změní. Mají pouze dvě křídla, jako všechny mouchy.
Dospělé pestřenky, které vidíme opylovat květy, se živí pylem a nektarem, avšak mšice nehubí. Zato kladou mezi mšice či blízko nich vajíčka, ze kterých se teprve vylíhnou praví dravci – na první pohled nenápadné larvy pestřenek, kterých je u nás asi sto druhů.
larva pestřenky rybízové
Kolik mšic zlikviduje larva pestřenky?
Pokusy bylo zjištěno, že například larva pestřenky rybízové během svého vývoje zkonzumovala 209–262 mšic makových střední velikosti (samozřejmě, že menších mšic spotřebuje larva mnohem více) a jedna larva pestřenky hrušňové zkonzumovala za život 420 středně velkých mšic, ale až 820 drobných mšic.
larva pestřenky Epistrophella
Jak můžeme pestřenky chránit?
Nejlépe ekologickým zahradničením bez chemie. Nebo integrovanou ochranou, což znamená používat chemickou ochranu tak, aby neškodila užitečnému hmyzu. Ale pozor, že není vše integrovanou ochranou, co se tak rádo tváří.
Často se například píše, že Pirimor neškodí přirozeným nepřátelům. Je to ale pravda jen částečně. Pirimor je neškodný vůči slunéčkům (což bylo zjištěno poprvé v Česku) a některým dalším přirozeným nepřátelům, ale například pro pestřenky škodlivý je!
Existuje jediná práce (opět česká), při níž bylo po tři léta ve 14denních intervalech zjišťováno na zelí složení přirozených nepřátel mšice zelné. Výsledky ukázaly, že nejvíce mšic bylo zahubeno právě pestřenkami, a to 77 % ze zahubených mšic. V tomto případě tedy zásah Pirimorem nelze považovat za integrovaný. Bohužel ve světě se stříkají miliony hektarů proti mšicím, aniž by se někdo staral o to, zda je zde více slunéček či larev pestřenek.
larva pestřenky Epistrophella
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Mezi integrovanou ochranu proti mšicím lze považovat zimní postřik. Ten spolehlivě zničí vajíčka mšic, aniž by poškodil přirozené nepřátele.
Nejhorší je postřik rostlin v době, kdy výskyt mšic vrcholí, nebo dokonce ustupuje. Takovým postřikem už rostliny nezachráníme a ještě zničíme namnožené přirozené nepřátele.
- Kůru stromů neodlupujeme, protože v ní sice hledají úkryt škůdci, ale ještě ve větší míře se tam skrývají například slunéčka nebo škvoři a jiný užitečný hmyz.
- Dalším opatřením integrované ochrany je časný postřik ještě před objevením užitečného hmyzu. Rovněž mšice jsou v té době více vystaveny postřikům, poněvadž listy ještě nejsou zkrouceny. V našich pokusech se mšicí zelnou byl postřik účinný jen u rostlin, které měly maximálně devět pravých listů. U rostlin se dvanácti až čtrnácti listy byly mšice tak ukryty v srdéčkách, že i nejlepší přípravky měly jen 90% účinnost.
