Pestrobarevní motýlci, jejichž housenky způsobují významná poškození ovocných dřevin, se jmenují nesytky. Nesytka jabloňová způsobuje škody výhradně na jabloních, nesytka rybízová především na rybízu (černém, červeném i bílém), méně často pak na angreštu. Housenky vyžírají letorosty, větve a výhony zevnitř. Napadení nesytkou jabloňovou je patrné i zrakem, kdy je vidět nekrózu (zčernání) v místě poškození – tato místa sekundárně napadají houbové choroby. Žír housenek má za následek přerušení vodivých pletiv, což vede ke zhoršení příjmu živin a vody, a tím k celkově špatnému zdravotnímu stavu rostlin, snížení výnosu, případně k úplnému zaschnutí a v extrémních případech i úhynu stromů.

Housenky nesytky rybízové mnohdy vyžírají uvnitř výhonů dlouhé chodby, ale jsou schopné dokončit vývoj i v čípcích po zimním řezu (musí být ale dlouhý alespoň 10 cm). Napadené části se poznají podle toho, že vadnou a zasychají. Poškozené rybízy mají sníženou životnost doprovázenou nižšími výnosy a horšími plody.

Jak je poznat?

Dospělí motýlci obou nesytek mají rozpětí křídel 20–25 mm, nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) má černé tělo s červeným pruhem na zadečku, nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis) je má modročerné s purpurovým leskem. Na zadečku mají samičky tři a samečci čtyři žluté proužky a na konci trs delších šupinek, takzvaný anální chvostek, který je u samečků zřetelně větší než u samiček a připomíná vějířek. Larvy jsou do 20 mm dlouhé, krémově bílé a mají světle hnědou až hnědou hlavu.

Přežívají v chodbičkách

Životní cyklus obou druhů nesytek je velmi podobný. Dospělce nesytky jabloňové je možné pozorovat od května až do začátku září, zejména za teplých a slunečných dní. Po spáření kladou samičky vajíčka ve skupinkách do trhlin a poškozených částí kůry. Není tedy vzácností, že jeden strom je napaden více housenkami. Housenky ve vyžraných chodbách přezimují a uvnitř chodeb se kuklí následující rok od poloviny dubna do července. Potom vylétají dospělí motýlci nové generace.

Nesytka rybízová přezimuje také ve stadiu housenky uvnitř vyžraných výhonů. Během zimy housenky žír přerušují a pokračují v něm až na jaře, kdy prodlužují chodby především proto, aby dospělcům usnadnily vylezení. Housenky se zakuklí poté, co dokončí prodlužování chodby k výletovému otvoru uzavřeného tenkou vrstvou kůry. Dospělci začínají vylétávat na přelomu května a června, letová aktivita dospělců nesytky rybízové trvá až do srpna. Motýlci létají při teplotách nad 15 °C. Po spáření kladou samičky nejčastěji jednotlivě vajíčka do blízkosti suků, řezných ran, poranění a podobně. Může se stát, že na některá vhodná místa pro kladení naklade vajíčko více samiček a v napadených výhonech lze tedy najít více housenek. Vajíčka samičky kladou především na dvou a víceleté výhony.

Ochrana před nesytkou jabloňovou

Základem ochrany je snížení počtu vhodných míst pro kladení vajíček a následné proniknutí housenek do výhonů. Poranění kůry proto předcházíme šetrným a čistým řezem a důkladným a správným ošetřováním ran po něm. Dospělce také můžeme chytat do lapáků s potravním atraktantem. PET láhvi odřízneme hrdlo a dovnitř nalijeme směs piva a jablečného džusu smíchané v poměru 1:1, kterou předtím vaříme asi 2 minuty. Vychladlou ji měníme jednou za 14 dní. Profesionální pěstitelé používají pro přesnější stanovení termínu aplikace chemických přípravků feromonové lapáky, kterými určují letovou aktivitu dospělců.

Ochrana před nesytkou rybízovou

Už v zimě sledujeme, zda není škůdce v porostu. To znamená že odstřihneme od země dvou a víceleté výhony a kontrolujeme, zda v nich nejsou vyžrané chodbičky s živou housenkou. Letovou aktivitu je možné sledovat také na feromonových lapácích. Preventivním ochranným opatřením je odstraňování starých a poškozených větví a hluboký řez. Pokud jsou výhony již napadené a vadnou, odřízneme je až k bázi keře a zlikvidujeme. Feromonové lapáky jako šetrné ochranné opatření můžeme k vychytávání dospělců využívat více let.

Foto: Autor a Shutterstock