Na zahradě se marně pokouším pěstovat meruňky, neboť je napadá jakýsi brouk. Před třemi lety doslova sežral první strom (odrůda Maďarská), nyní škůdce provrtal podnož, kmínek i silnější větve dalších dvou mladých stomků, které letos poprvé vykvetly (odrůdy Leskora a Weekend). Napadení bylo velmi rychlé. Co je to za brouky a jak proti nim meruňky, případně další ovocné stromy, chránit? Ptá se František Doležal z Kolína
poškození kůrovci
Kůrovci napadají jen poškozené stromy
Podle zaslaných fotografií toto poškození s velkou pravděpodobností způsobil některý z kůrovců – drtník ovocný nebo drtník všežravý, případně i tesařík – kozlíček ovocný. To, že pod kůrou nebo ve dřevě stromu naleznete nějakého škůdce, ale ještě nemusí znamenat, že je hlavní příčinou odumření stromu. Podkorní hmyz (kůrovci) většinou napadá jen oslabený nebo poškozený, případně odumírající strom. Kůrovci se živí lýkem a dřevem stromu. V napadeném zdravém stromu musí odolat ochranným opatřením stromu – ten totiž intenzivně produkuje nejrůznější chemické látky, aby vetřelce zahubil. Zdravé, dobře rostoucí stromy proto mohou být napadeny jen výjimečně při silném přemnožení škůdce.
Problém proto spíše hledejte v nevhodných podmínkách a nesprávné pěstební péči o vysazené stromy, jako je vysoká hladina spodní vody, těžká půda, hluboko zasazený stromek, přehnojení dusíkem, mrazová kotlina, nevhodně zvolená podnož a odrůda, sucho atd.
bělokaz
Bělokazi a drtníci schovaní pod kůrou a ve dřevě
V sadech patří k největším škůdcům bělokazi – bělokaz švestkový (Scolytus mali) a bělokaz ovocný (Scolytus rugulosus), kteří žijí pod kůrou ovocných stromů. Dalšími dvěma škůdci jsou drtníci – drtník ovocný (Xyleborus dispar) a drtník všežravý (Xyleborus saxeseni), kteří žijí přímo ve dřevě. U všech škodí larvy i dospělci. Většina druhů má během roku jediné pokolení, z něhož přezimují buď mladí brouci, nebo larvy.
Bělokazi mohou přivést strom do záhuby
Ze jmenovaných bělokazů je škodlivější bělokaz švestkový, který napadá i silnější větve a kmeny stromů. Jeho výskyt na ovocných dřevinách je častější u kmenných tvarů. Bělokaz ovocný si vystačí i s tenčími větvemi. Pokud strom napadnou oba druhy bělokazů, dokáží jej postupně i úplně zničit, zvláště pokud se ještě přidají krasci, tesaříci a dřevokazné houby.
poškození kůrovci
Drtníci pěstují houby
obrázek z archivu ireceptar.cz
Napadení drtníky signalizují závrtové otvory ve dřevě a z nich vypadávající práškovité drtinky – u drtníka ovocného mají otvory průměr kolem 1,7 mm, drtník všežravý dělá otvory o průměru jen kolem 1 mm.
Poněkud méně nebezpeční jsou drtníci (Xyleborus), kteří se živí nejen vyhlodaným dřevem, ale i symbiotickou ambrosiovou houbou, jejíž spóry nosí s sebou a naočkují je do vyhlodaných chodbiček. Podhoubím těchto hub se vyhradně živí larvy drtníků, které samičky „chovají“ v komůrkách ve dřevě. Příliš nezasahují do vodivých cest dřeviny a jejich požerky jsou výrazně menší než u bělokazů a rostlinu tedy tolik nepoškozují. Jde o polyfágy, všežravé druhy napadající listnáče – duby, buky, habry, olše, javory, jabloně, hrušně, švestky a meruňky, ale mohou škodit i na bříze, jasanu, kaštanovníku, ořešáku, lípě, topolu, vrbě, platanu, akátu, jeřábu, lísce, střemše, bezu, břečťanu, zimostrázu, kdouli, révě vinné, višni, třešni aj. Drtník všežravý (1,5 až 2,4 mm dlouhý) je extrémně polyfágní, což v praxi znamená, že ovocné dřeviny napadá jen vzácně.
Drtník ovocný vyhledává zákrsky
Více škodlivý bývá drobný, válcovitý, 3–3,5 mm velký drtník ovocný, který napadá především oslabené keře, ale může škodit i ve školkách a v mladých výsadbách. U zakrslých podnoží se již může vyskytovat častěji, protože stromy na těchto podnožích mají slabší tok mízy.
bělokaz dubový (Scolytus intricatus)
Drtník ovocný zimuje ve stadiu mladých (letošních) brouků v matečných chodbách. Samičky se rojí obvykle ve druhé polovině dubna a v květnu. Nalétávají na oslabené, poškozené, odumírající a čerstvě odumřelé dřeviny, do kterých se zavrtávají.
Nejlepší prevencí je dobrá péče o stromy
Nejúčinnější prevencí napadení jsou volba vhodného stanoviště, správný způsob výsadby a soustavná péče o dobrý zdravotní stav dřevin. Pravidelně je tedy prořezávejte, u starších stromů odstraňujte usychající větve, stromy přiměřeně hnojte a zejména mladé stromky v době sucha zalévejte. Dřeviny ve školkách lze před náletem chránit i postřikem insekticidy (např. pyrethroidy). K odchytu rojících se samiček lze doporučit i lapáky z ořezaných větví ovocných či jiných listnatých stromů, které po náletu brouků na jaře spalte. Slabě napadené ovocné dřeviny lze ozdravit pečlivým vyřezáním napadených větví, které rovněž zlikvidujte. Napadení kůrovci můžete také částečně zabránit nabílením kmenů a zdravých kosterních větví vápenným mlékem.
