Na snímcích jsou patrné typické příznaky napadení některou ze zobonosek. Zobonosky (Rhynchitinae) jsou typičtí nosatcovití brouci (Curculionidae), kteří mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení – purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení.

Zobonosky nejen na jabloních

Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná (Coenorrhinus aequatus) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus). Oba druhy zjara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová (Rhynchites auratus).

  • Zobonoska prýtová (Involvulus caeruleus) klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní.
  • Zobonoska jabloňová (Neocoenorrhinus pauxillus) klade vajíčka do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty (listy) pak zasychají a visí dolů.
  • Zobonoska révová (Byctiscus betulae) nakusuje řapíky listů hrušní, révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků“. Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková (Apoderus coryli).

Larvy či brouci přezimují v půdě

Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují, nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo v jiných úkrytech.

Jak se proti zobonoskám bránit?

Výskyt brouků je třeba včas zjistit – nejlépe navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy je třeba navázat koncem srpna a v nich uvízlé brouky ihned zlikvidovat. Na zahradách lze brouky také setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení v sadech, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků či letorostů, je vhodné po odkvětu stromy ošetřit povolenými neonikotinoidy Calypso nebo Mospilan. Toto ošetření je účinné i proti pilatce jablečné (Hoplocampa testudinea), jejíž mladé larvy zpočátku vykusují cestičku na povrchu mladých plodů jablek, ze které později vzniká charakteristické zkorkovatění na povrchu plodu. Později se larvy prokusují dovnitř plodu a způsobují tzv. ranou červivost plodů.