Molice vypadají, jako by byly obalené moukou. Tělíčko tohoto miniaturního hmyzu pokrývá jemný pudr, který si vytváří ve voskových žlázách na zadečku a rozprašuje po celém těle. Dospělci bývají schovaní na spodní straně listů a při vyrušení houfně odlétají. Jejich rovněž drobné, sotva 2 mm dlouhé bělavé larvy nikam odlétnout nemohou. Jsou přisedlé na spodní straně listů a dlouhými bodci nabodávají pletiva a sají šťávu.

Dospělci nemají dlouhý život a především se snaží zajistit další generace. Početné larvy však sají velmi intenzivně, napadené rostliny vadnou a usychají. Přebytečný cukr ze sladkých šťáv larvy vylučují v podobě sladké medovice, kterou stahem konečníku dovedou vystřelovat do dálky a neumazat se přitom. Ovšem listy, na něž medovice dopadne, umazané jsou a lákají druhotné napadení houbovou černí. Molice mohou také přenášet virová onemocnění.

Žádné oči, zato hladová ústa

Samičky kladou vajíčka obalená voskem, k mladým listům jsou přichycená stopkou. Většinou jsou oplozená, ale někdy jsou kladena i bez oplození a z takto partenogeneticky vzniklých vajíček se mohou narodit jak samičky, tak samečkové. Larvy jsou ploché a tělo mají na rozdíl od dospělců kompaktní, hruď není oddělena od zadečku. Jakmile si čerstvě vylíhlá larva najde vhodné místo s hojným zdrojem potravy, vytvoří kolem sebe ochranný voskový obal a žije přisedle. Stačí jí proto jen krátké nohy a tykadla a nepotřebuje ani oči. Po třetím svlékání začnou vytvářet ještě více vosku a vytvoří pupárium, ve které dojde ke konečné proměně v dospělou molici.

Černý pasažér z tropů

Molic je na světě přibližně 1200 druhů, většina žije v tropických a subtropických oblastech, jsou teplomilné. U nás se vyskytuje kolem 15 druhů. Mezi nejčastějí patří molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum), připomínající malého bělavého motýlka, byla do celého světa včetně Evropy zavlečena z Brazílie. Daří se jí ve sklenících, ale za teplého počasí je může i opustit. Nejraději saje na rajčatech a okurkách, vezme zavděk ale i další zeleninou. Rostliny oslabuje a může mezi nimi přenášet nejrůznější virová onemocnění. Ještě obtížnější je zeleninu rovněž milující, ze Středozemé pocházející molice bavlníková, která se množí ještě rychleji. V posledních letech se nebývale šíří i molice vlaštovičníková (Aleyrodes proletella), která se zaměřuje především na brukvovitou zeleninu. Příčinou jejího jarního namnožení jsou velké plochy oseté řepkou.

Jak ochránit zeleninu?

Molice jsou vůči řadě insekticidů odolné. Ovšem biologická ochrana, jakou je parazitoidní vosička Encaria formosa, si s nimi snadno poradí. Ideální je její nasazení právě ve sklenících a fóliovnících. Z insekticidních přípravků se používají látky na bázi pyrethrinů, rotenonu, bifenthrinu, imidaclopridu. Při opakovaném a důkladném použití jsou však účinné i zdravotně nezávadné postřiky na bázi olejů a mastných kyselin, které můžeme používat i těsně před sklizní. Rychlou první pomocí jsou dále žluté lepové destičky.