Jsou mšice užitečné? Otázka je to jistě podivná. Víme přece, jak mšice dovedou zatočit s pěstovanými rostlinami, třeba mšice zelné s košťálovinami, mšice makové s řepou či mákem, pěstitelé paprik ve sklenících či pod kryty dobře znají mšice schopné úrodu zcela zničit.

Mšice, která hubí plevel

Čím by mohly být mšice užitečné? Například tím, že některé napadají jen škodlivé plevele. A vybírají si takové, které nám škodí, například pcháč rolní. Užitkových rostlin si na rozdíl od mšice makové nevšimnou. Jednou z nich je mšice příbuzná mšici makové, zatím ale nemá český název. Přezimuje ve formě vajíček na brslenu kolem pupenů a začíná se líhnout již při jejich rašení. První mšice jsou bezkřídlé a pouštějí se do mladých lístků, které při silnějším napadení hustě obsadí. Na brslenu se mšice dále množí a kromě bezkřídlých mšic se ke konci tvoří i okřídlení jedinci, kterým již mezitím ztvrdlé listy brslenu přestanou vyhovovat, proto se rozlétnou na další živné rostliny. Mšice maková žije na jaře také na brslenu, ale napadá cukrovku, bob, mák a jiné užitečné kultury.

Podpora přirozených nepřátel

To, že „pcháčová“ mšice napadá plevel, není její hlavní užitek. Mšice mají řadu přirozených nepřátel, jako jsou například slunéčka, pestřenky, zlatoočky, mšicomaři a další, kteří se na neškodných mšicích rozmnoží, rozletí se a pak se pustí do škodlivých mšic. Takto jsou užitečné i další druhy mšic, které žijí na různých bezvýznamných rostlinách. Vyzdvihl bych třeba kyjatku, která žije na čekankách a na stoncích žlutě kvetoucích škard, a to během léta, kdy je jinak mšic nedostatek. Tím umožňuje svým přirozeným nepřátelům přežít do podzimu, kdy se počet mšic opět zvedne.