Když na konci jara najdeme místo vyseté a vysázené zeleniny jen holé záhony a když se v okolí nevyskytuje ani běžný plevel, je to známka přemnožení plzáků španělských (Arion lusitanicus).
Na plzáky musíme myslet již při výběru druhů zeleniny a okrasných rostlin. Většina léčivých a kořeninových rostlin je poměrně odolná, horší je to s letničkami. Například afrikány, cínie, měsíčky a další plzáci nevratně poškozují, ale třeba hledíku se vyhnou.
slimáci ničící úrodu
Počítání slimáků
Roky 2010 a 2011 byly vyloženě plzákové. Ověřili jsme si to, když jsme je na pozemku o rozloze 100 m2 sbírali a počítali. V roce 2010 jsme za sezonu nasbírali zaokrouhleně 6900 plzáků. V roce 2011 jsme na záhonu trvalek (40 m2) sesbírali 3728 plzáků, na záhonu zeleniny a v jahodách (70 m2) 844 plzáků a v bramborové nati (30 m2) jich bylo 2862. Na jednom čtverečním metru trvalek a brambor se jich tedy vyskytovalo v průměru 90. Na všech plochách a na kompostu jsme v roce 2011 sebrali 9603 plzáků. Velmi málo jich naopak bylo v roce 2012, kdy suchému jaru a horkému létu předcházela krutá zima. Vypadalo to, že i v roce 2013 jich nebude mnoho, což se nakonec potvrdilo, jejich výskyt v tomto roce můžeme označit za střední. Například v červnu 2011 jsme sesbírali 2788 plzáků, zatímco v roce 2013 ve stejném měsíci na stejné ploše jen 146.
Ochrana sazeniček
Jestliže vysejeme zeleninu (např. mrkev nebo petržel), musíme ji chránit chemicky: obsypáváme vyseté řádky např. přípravkem Ferramol nebo Zdravá zahrada, které jsou ohleduplné k ostatním živočichům i životnímu prostředí. V plzákovém roce můžeme vysévat hrách, vysazovat cibuli ze sazečky a česnek, ale také brambory. Na jejich nati však bude nutné v červnu a červenci plzáky intenzivně sbírat. I když očekáváme slabé či střední napadení, raději například petržel nebo mrkev před a při vzcházení přípravkem obsypeme.
slimáci
Sbírat večer nebo ráno?
Hlavní metodou ochrany rostlin zůstává sběr, a to večer, když se stmívá, a při ranním rozbřesku. Je-li vlhké počasí, nasbíráme nejvíce plzáků večer, je-li suché, musíme si přivstat, protože jich nejvíce nasbíráme ráno. A zase příklad: 4. června jsme večer po dešti v bramborách sesbírali 291 plzáků, druhý den ráno 103. Poškozeno bylo jen několik rostlin, pravděpodobně proto, že plzáci si rychle rostoucí natě dlouho nevšímali a pustili se až do vzrostlého porostu, kdy už nemohli nadělat tak velkou škodu.
Pivní pasti jsou ideální na léto
Současně se sběrem líčíme pivní pasti. Do země zapustíme kelímky od hořčice nebo od jogurtu, do kterých nalijeme asi decilitr piva. Můžeme použít i pivo nealkoholické. Pasti uplatníme zvláště od poloviny léta za suchého počasí. Například 15. července 2011 jsme na trvalkovém záhonu nasbírali šest plzáků, zatímco do dvou kelímků se jich chytilo 58. Prakticky jsme do konce sezony na trvalkovém záhonu napočítali více plzáků v pastích než na rostlinách. Hubení pivem je některými odborníky často zlehčováno jako laické, jiní zase dokazují jeho účinnost, dokonce by se mohl na bázi piva vyrábět komerční přípravek, ale asi by byl dražší než nejlevnější pivo. Půllitrem piva za 6 Kč lze naplnit pět kelímků, zkoušeli jsme i návnadu ředěnou 1:1, ale nebyla tak účinná.
pivní past se síťovinou
Ochrana střevlíků
Do pastí padají často užiteční střevlíci, kteří nedokáží vylézt a utopí se. Zjistili jsme, že ani proužky ze síťoviny ponořené do kelímku, nepomohou. Vložíme-li však do kelímku síťovinu, která pokryje celou vnitřní plochu stěn, střevlíci po ní okamžitě vylezou. V roce 2013, kdy jsme poprvé tento způsob vyzkoušeli, jsme žádného utopeného střevlíka nenalezli. Dokonce jsme zkušebně střevlíka hodili do kelímku, ale hned po síti vylezl. Na chování plzáků síťovina žádný vliv nemá.
