Odumírání maliníků je nejškodlivějším onemocněním maliníků a ostružiníků. Choroba byla původně označovaná jako metlovitost a za původce byla považována houba Didymella applanata. Objevením fytoplazmóz se zjistilo, že původcem metlovitosti je fytoplazma a že tato metlovitost nemá nic společného s odumíráním maliníků. Pravým původcem odumírání jsou dva druhy hub: Didymella applanata a Leptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně.

Jak se choroba projevuje?

  • První příznaky onemocnění pozorujeme na letorostech dlouhých asi 20 až 30 centimetrů u báze mladých výhonků a v okolí oček jako hnědé skvrny lemované fialovou obrubou.
  • Skvrny se rozšiřují vertikálně, podél výhonku, i horizontálně, čímž se po obvodu výhonku vytvářejí prstence. Napadené výhonky ostře kontrastují se zelenou barvou kůry zdravých výhonků.
  • Choroba se projevuje i na listových stopkách a nervatuře listů v podobě hnědých nepravidelných skvrn.
  • Napadené listy usychají a opadávají.
  • V průběhu dřevnatění výhonků se tmavé zabarvení kůry ztrácí. Kůra se zabarvuje do stříbrošeda a v okolí oček se objevují početné drobné černé tečky. Jsou to rozmnožovací orgány houby, ve kterých na jaře dozrávají výtrusy sloužící jako zdroj nových infekcí. Pokud se má cyklus přerušit, je třeba všechny tyto zdroje výtrusů včas odstranit.
  • Někdy se pokožka a kůra odlupují v pásech, usmrcují pupeny, z nichž vyrůstají rodivé větévky a nakonec výhonky odumírají.

Jak probíhá cyklus cizopasné houby?

Houba L. coniothyrium přezimuje sporami na napadených výhoncích a na jaře dozrávajícími askosporami za vlhkého počasí infikuje mladé výhonky. Klíčními vlákny proniká houba přes neporušenou pokožku, není však schopna proniknout přes zkorkovatělé pokožkové buňky bez jejich předcházejícího poranění, např. prasklinami kůry. Taková poranění vznikají působením extrémních teplotních výkyvů, kolísáním půdní vlhkosti, řezem nebo poškozením hmyzem. Například bejlomorka Thomasiniana theobaldi klade do ran na výhoncích maliníků vajíčka, vylíhlé načervenalé larvy vyžráním poškozují pletiva a tím otevírají cestu k infekci uváděnými patogeny.

Zatímco houba D. applanata parazituje jen v povrchových vrstvách kůry výhonků, L. coniothyrium jako typický parazit ran proniká přes lýka a dřevní část cévních svazků až do dřeně. Způsobuje tak odumírání bočních i hlavních výhonů maliníků a ostružiníků a je proto škodlivější.

Fialová skvrnitost ostružiníku

Na odumírání maliníků a ostružiníků se podílejí i jiné choroby, které nemusejí vždy vyvolávat přímé odumírání. Jednou z nich je fialová skvrnitost ostružiníku (Rhabdospora ramealis) – nejškodlivější choroba ostružiníků. Na letorostech vytváří červenofialové skvrny, které se zvětšují, ve středu tmavnou a splývají. Napadení způsobuje oslabení rostlin, jejich letorosty vadnou a usychají. Jediným účinným opatřením je vyšší vyvazování letorostů, čímž se nebezpečí infekcí sníží.