Skvrny na rajčatech? Může je způsobit horko i nedostatek vápníku
26. 6. 2018

Skvrny na rajčatech? Může je způsobit horko i nedostatek vápníku

Nedostatky ve výživě, špatné opylení, nevyhovující půdní podmínky a mnoho dalších faktorů vyvolává vznik takzvaných abionóz, neparazitních poruch. Když známe příčiny, můžeme se důsledkům bránit.

Výkyvy počasí, které provázejí i letošní léto, přispívají k nejrůznějším onemocněním, deformacím a poruchám růstu rajčat.

fyziologická nekróza rajčete

Nedostatek vápníku způsobuje nekrózu

Fyziologickou nekrózu květního konce plodů rajčat i paprik má na svědomí nedostatek vápníku v půdě. Za vlhkého počasí jsou nekrotické skvrny šedé, mokré, někdy druhotně pokryté saprofytickými houbami. Když je sucho, skvrny zasychají a jsou vpadlé a černé. U rajčat se velmi často projevuje zmíněný deficit při pěstování v nádobách.

Přílišné horko zrání svědčit nemusí

Nedostatečné vybarvení plodů, označované jako zelený límec, je fyziologická porucha v dozrávání, nikoliv houbové onemocnění, jak se někteří pěstitelé mnohdy domnívají. Na poruše vybarvování plodů se podílí kromě odrůdových vlastností především intenzivní sluneční záření vedoucí k přehřátí pletiva. Poruchy se častěji vyskytují u výše postavených plodů, na okrajích řádků či u silně odlistěných rostlin. U lehčích forem poruchy (žluté kapuce) mohou plody změnit barvu i po sklizni, zelený límec zůstává i v průběhu skladování.

Poruchy zrání rajčat způsobuje příliš vysoká teplota i intenzivní sluneční záření

Podobně může v období veder, kdy vysoké teploty překračují 30 °C, plody nechráněné listy popálit slunce. Příznak je velmi nápadný, na straně ke slunci je část plodu světle žlutá až bílá; původní červená barva se ztrácí, plody se přestávají vyvíjet. Chuť plodů se mění, jejich skladovatelnost je minimální. Pokud hrozí nebezpečí poničení rajčat slunečním zářením, vyplatí se je zastínit alespoň přes poledne.

Střídání sucha a vláhy vede k praskání rajčat

Nepravidelná zálivka vede k praskání plodů

Při venkovním pěstování často rajčata praskají, pukají, a to především tehdy, když nejsou pravidelně zavlažovány. Jestliže se po delší době sucha nebo nezalévání dostaví silné deště, rostlina se nedokáže vyrovnat s okamžitým nadbytkem vody a její pletiva začnou praskat. Do puklin se pak dostanou mikroorganismy (bakterie a houby), které mohou vyvolat různé hniloby. Jednotlivé odrůdy rajčat jsou k této poruše různě náchylné. Preventivní ochranou je pravidelná zálivka, především v době sucha.

Autor Ludmila Dušková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmplusosm = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS