Dospělí chroustci nejsou nijak extrémně nebezpeční, ale mohou zahradě přece jen uškodit. Okusují totiž listy a larvy dokonce okusují kořeny rostlin, čímž je mohou zahubit. Vyžeňte je tedy ze zahrady pryč!
Chroust je velký hnědý brouk s chlupatými krovkami. Je charakteristický vějířovitými tykadly. Jeho larvy se jmenují ponravy a dorůstají až pěti centimetrů. Mají nažloutlou barvu a jsou obloukovitě zakřivení. Jejich hlava je hnědá a jsou na ní patrná tykadla. Na hrudi má výrazné končetiny. Chroustovi je podobný chroustek letní, ten je rozšířenější a také o něco menší, zrzavě hnědý a více chlupatý. Jinak je stejný jako jeho větší kamarád.
Největší riziko představují larvy
Největší riziko představují larvy, které okusují kořínky a mohou být zkázou pro lesní hospodářství. Milují totiž kořínky borovice a smrku. Pokud jsou stromky malé, po jejich nájezdu většinou zemřou.
K rojení chroustků dochází za soumraku
Na zahradě zase chroustek škodí ožíráním kořínků a hlíz. Rostlina pak změní zbarvení a odumírá její nadzemní část. Dospělí chroustci si pochutnávají na listech dřevin. Nejraději mají dub, lípu a habr a nejaktivnější jsou za soumraku. Jejich riziko není však vysoké, pokud jejich množství není nadměrné. Maximálně tak zpomalují růst a plodnost rostlin.
Likvidujte je přirozenými nepřáteli
Když už máte chroustky na zahradě, můžete je zlikvidovat přirozenými nepřáteli. Jsou jimi ptáci nebo netopýři. Ti umí zlikvidovat celá hejna škůdců. S hubením pomohou i mravenci.
Chroustci letní se na přelomu června a července v Česku přemnoží téměř každoročně
Pokud si s nimi neporadí zvířecí nepřátelé, začněte s rytím. Jde sice o náročnou metodu, kdy se půda zryje a ručně se z ní vybírají ponravy. Také je ideální rostliny před chroustkem chránit sítěmi proti hmyzu anebo brouky v časných ranních hodinách sklepávat. Můžete využít i chemické přípravky. Vhodné jsou tytéž jako na likvidaci mandelinek.
Z toho, že se chroustek u nás objevuje stále častěji, bychom měli mít spíše radost. Chroustek letní se totiž začal v padesátých letech vlivem užívání průmyslových hnojiv z naší přírody postupně vytrácet. Jeho výskyt je tedy vlastně signálem ozdravení životního prostředí.
Zdroje: www.zahrada-centrum.cz, www.ceskestavby.cz, www.tn.nova.cz
