Zdroj: Časopis Receptář
Nedostatek vzduchu
Kyprý kompost plný živin a humusu, vonící po lese, získáme jen díky rozkladu za přístupu vzduchu. Tlení může probíhat i anaerobně, bez kyslíku, ale výsledkem je mazlavá hmota a průvodním jevem zbytečný zápach. Pokud je kompost přemokřený nebo je jeho složení nevyvážené, mezery mezi prkny v kompostovací ohrádce nestačí. Naopak dobře namíchaný kompost přiměřené vlhkosti bude provzdušněný i v plném bednění, stěny navíc lépe udrží žádoucí teplo. A jak by tedy mělo složení vypadat? Zásadní je míchat šťavnaté materiály bohaté na dusík (zelenou trávu, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus) se suššími, které obsahují více uhlíku a kompost provzdušňují (listí, sláma, štěpka). Zastoupeny by měly být alespoň půl na půl. Suché můžeme skladovat stranou a do kompostu přidávat v době, kdy do něj ukládáme množství trávy. Pokud je nemáme, necháme trávu před uložením na kompost proschnout. Sušší složky mohou až ze dvou třetin převažovat, dusíkaté by naopak převládat neměly, nebo velmi nepatrně.
Teplotu v kompostu lze měřit teploměrem se sondou
Pokud kompost zmáčkneme, měli bychom z něj vytlačit nejvýše kapku dvě, jinak bude přemokřený a voda vzduch vypudí. Za dešťů proto můžeme kompost překrýt vhodným poklopem nebo fólií a nechat jen malé větrací mezery. Za sucha překrytí pomůže pro změnu proti nadměrnému vysychání, za chladu proti úniku tepla.
K provzdušnění přispěje také přehození kompostu, nejlépe měsíc po jeho dovršení, kdy pomalu opadá vysoká teplota vznikající při tlení. Nejsnáze se pracuje s obyčejnými lehkými vidlemi a prázdnou sousední ohrádkou, do které můžeme materiál přemístit. V kompostérech lze obsah promísit dlouhou tyčí. Ovšem příliš mokrý kompost nevhodného složení ani častější přehazování nezachrání.
Příliš velká sousta
Kompost by měl dozrát do roka, na jaře založený dokonce do podzimu, neboť vyšší teploty rozklad urychlují. Pokud ani po roce nesklízíme pěkný, tmavý, drobtovitý kompost, možná jsou na vině příliš velké kusy, kterými jsme ho krmili. Mikroorganismy, které zázračnou přeměnu provádějí, s nimi mají vskutku větší práci a může trvat mnohem déle, nežli je zpracují. Menší kousky různých materiálů navíc snáze promícháme, a právě dokonalé mísení suchých a vlhkých složek je základem úspěchu. Větvičky a stonky proto nadrtíme nebo nasekáme na kousky velké asi 10 cm, podobně zpracujeme i silné košťály a další objemné zbytky zeleniny. Dobrým pomocníkem je zahradní drtička, ale zbytky rostlin nám pomůže nasekat i zahradní sekačka, stačí po nich párkrát přejet tam a zpět. Podobně můžeme zpracovat i listy stromů, zvláště ty tužší.
Kompost zpracuje odpad z kuchyně
Špatné nastartování
Kompostování funguje díky armádě pilných mikroorganismů. Když teplota první fáze klesne, nastěhují se také žížaly hnojní a kompost dotvoří na prvotřídní kyprý materiál. Proto bychom běžný kompost neměli od půdy oddělovat žádnou bariérou – betonem, cihlami, fólií ani prkny. Odstraníme pouze drny nebo vegetaci na vybraném místě. Na odkrytou půdu poté můžeme navršit vrstvu nasekaných větviček, která přispěje k provzdušnění. Mikroorganismy a dokonce i žížaly v podobě vajíček se sice do kompostu dostanou i se zbytky zeminy, propojení s půdou však žádoucí invazi urychlí. I plastové kompostéry mohou stát přímo na zemi. Výjimkou jsou kompostéry otočné, ideální pro takzvané horké kompostování, při kterém obsah otáčením často provzdušňujeme, podporujeme tak bakterie v horečné práci a dosáhneme rozkladu dříve. Můžeme v nich navíc kompostovat i zbytky masitých pokrmů, aniž by lákaly potkany. Do uzavřených kompostérů se vyplatí přidat startér, který kompostování „nakopne“. Lze ho zakoupit, jako očkování však poslouží i surový, polovyzrálý kompost nebo zákvas z kopřiv, přesličky a kostivalu.
Málo prostoru
Ohrádku na kompost se vyplatí budovat velkoryse, neboť zahradní odpad zabere hodně místa. Až zetlí a promění se na kyprou prsť, zmenší objem až na pětinu. Ovšem do ohrádky se nám musí vejít počáteční objemy. A pokud budeme chtít zrání kompostu urychlit a zkvalitnit přehazováním, potřebujeme další prostor. Když používáme kompostér, vyplatí se pořídit nejméně dva, a to i na malou zahrádku. Jeden postupně plníme, v dalším, již naplněném, necháváme materiál zrát.
Nadrcený a promísený zahradní odpad
JAK KOMPOSTOVAT PLEVEL?
Plevel tvoří značnou část zahradního odpadu, na kompost rozhodně patří. Výhodou je, když neobsahuje zralá semena – ta může sice vysoká teplota při zrání zahubit, ale pokud ji cíleně nepodporujeme, na okrajích kompostu spolehlivá není. Plevele proto kompostujeme dříve, než semena dozrají. Jestliže však již v kompostu jsou, není to žádná tragédie – pokud ho rozprostřeme na záhon s předstihem před výsevem, stačí vzešlé semenáčky podseknout. Mezi sazeničkami tak můžeme učinit i později. A kořeny vytrvalých plevelů? S nimi je to podobné. Ovšem i kdyby je teplota v kompostu nezničila, obvykle je přísun dalšího a dalšího materiálu udolá, nezvládnou obrazit. Kořeny nejúpornějších plevelů, jako jsou svlačec či pcháč, však raději nesekáme na kousky, z nichž každý může zregenerovat, pokud je do kompostu přidáváme čerstvé. Před kompostováním je však můžeme zahubit, když je důkladně usušíme na slunci.
logo receptář
