Chyby při výsadbě dřevin.
Zdroj: yuris / Shutterstock.com

Jaké největší chyby můžete udělat při výsadbě stromů a keřů na zahradě?

Stromy a keře jsou bytosti dlouhověké a na zahradě nám mohou dělat krásnou a užitečnou společnost po celý život. Pokud je ovšem dobře vysadíme. Čeho se vyvarovat, aby se novým přírůstkům na naší zahradě dařilo?

1. Nevhodné místo

Zvolené místo by mělo odpovídat nárokům dané dřeviny – vyžaduje slunce, nebo má raději polostín? Většině dřevin slunné místo svědčí, ale kupříkladu oblíbené japonské javory úpal neocení, naopak jim prospěje přistínění a vlhký vzduch u jezírka. Choulostivější dřeviny a časně kvetoucí ovocné stromky a keře nesázíme do takzvané mrazové kotliny, ve které se hromadí nejstudenější vzduch. Mírný svah je vhodnější než úplná rovina, pokud máme na výběr.

2. Příliš malá šířka jámy

Připravená jáma musí být tak prostorná, aby se v ní všechny kořeny pohodlně rozprostřely a žádný se neohýbal zpět. Pozor dáváme především u stromků prostokořenných, které sázíme obvykle koncem října a během listopadu. U balu z kontejneru špatné rozprostření kořenů tolik nehrozí. Je však prospěšné je naspodu lehce uvolnit, zvláště pokud se v nádobě již tísnily. V kontejneru pěstované sazenice můžeme vysazovat celoročně, i když podzim či jaro i pro ně bývají nejvhodnější. (Prostokořenné sazenice jsou však výrazně levnější.)

Správnou hloubku výsadby poznáme díky položení násady z okraje na okraj jámy Správnou hloubku výsadby poznáme pomocí položení násady z okraje na okraj jámy Zdroj: Shutterstock.com / azem

3. Nesprávná hloubka

Stromky i keře sázíme tak, aby v půdě kotvily stejně hluboko, jako rostly v kontejneru nebo ve školce. Obzvláště důležité je to u ovocných dřevin. Místo štěpování musí zůstat nad zemí, jinak strom tzv. zpravokoření a přijdeme o výhody podnože a celého procesu štěpování. Podnož určuje například odolnost a vzrůstnost stromku – jiné jsou vhodné pro zákrsky a jiné pro vysokokmeny. Pokud si nejsme jistí výškou ve středu jámy, pomůže vodorovně položený kůl přes okraje.

4. Chybějící opora

Opěrný kůl je velmi důležitý, do jámy ho umístíme již před výsadbou. Není zde proto, aby zabránil vyvrácení stromku – to se u dobře zasazené sazenice sotva stane - ale kořenovému systému, který se snaží uchytit a rozvinout, neprospívá ani mírné kývání ze strany na stranu. Kmínek proto přivážeme pevně. Následně však úvazek postupně uvolňujeme, aby do něj nezarostl. U stromků pěstovaných v kontejnerech můžeme zatlouci na každé straně balu jeden kůl a následně je úvazem propojit. Nemusíme tak zasahovat přímo do balu, nebo mít oporu příliš daleko od kmene.

5. Nevhodné hnojení

Pro dobrý start sazenici dopřejeme porci živin. Ale přiměřenou.

Na dno jámy nasypeme kompost nebo dobře uleželý hnůj, nikdy však nepoužíváme hnůj čerstvý. A ani zkompostovaný by se raději neměl dotýkat přímo kořenů. Pokud nemáme hnůj uleželý nebo zkompostovaný, můžeme použít i fermentovaný, který je běžně v prodeji ve formě peletek. Kvalitním zdrojem organicky vázaného dusíku je také rohovina. K okrasným dřevinám můžeme přidat například i tablety, které živiny postupně uvolňují, u ovocných dřevin bývá vhodné doplnit pomocí minerálních hnojiv fosfor. Nikdy však nepřekračujeme doporučené dávkování a dbáme na dostatek humusu v půdě, aby se živiny nevyplavovaly. Jeho nejspolehlivějším zdrojem je kompost. A kolik ho můžeme přidat? Tolik, aby nevznikl takzvaný květináčový efekt.

6. Květináčový efekt

Tak se říká stavu, kdy je v okolí jámy výrazně nekvalitní zemina, takže kořeny nemají důvod se rozrůstat. Kompost bychom měli smísit s okolní půdou v poměru 1:1, aby přechod mezi lepším prostředím v jámě a horším v jejím okolí byl plynulý. Jenom tak budou mít kořeny motivaci pronikat do okolí a stromek řádně zakoření. Špičky kořínků totiž ochutnávají, na co narazí, a i podle toho se rozhodují, kam se vydat a jak růst.

7. Vzduchové kapsy

Je důležité, aby zemina ke kořenům dobře přilnula a v jámě nezůstala žádná prázdná místa. Kořeny proto zasypáváme jemnou zeminou bez hrud, a to postupně. Pomůže, když stromkem v průběhu zasypávání několikrát potřeseme a zeminu průběžně přišlapáváme.

8. Nepřiměřená zálivka

Čerstvé sazeničky potřebují zalít vždy, aby se kořínky mohly ihned napít. Vhodná je větší dávka, která se skutečně dostane do celého prostoru jámy. Zalévat můžeme již v průběhu výsadby. Voda by se měla postupně vsáknout; pokud stojí na místě příliš dlouho, nemáme dostatečně propustné podloží, a to snese jen málo druhů rostlin. Těžkou jílovitou půdu proto alespoň v prostoru pod jámou předem vylehčíme jemným štěrkem nebo hrubším pískem. Opadavé dřeviny na podzim zálivku již vyžadovat nebudou, jestliže nenastane výjimečné sucho. U stálezelených však dbáme, aby nežíznily – vodu potřebují i v zimě.

Ochrana proti okusu může mít mnoho podob Ochrana proti okusu může mít mnoho podob Zdroj: Shutterstock.com / Bradley D. Saum

9. Chybějící ochrana

Naše úsilí může zmařit mlsná srnčí zvěř a zajíci. Nemusí zrovna strádat hladem, aby se odvážili až na zahradu. Mladá kůra a lýko jsou pro ně neodolatelnou pochoutkou. Pomůže například pletivo, speciální perforované prstence z umělé hmoty, ochrana z latěk. Je při tom třeba počítat i s vysokou sněhovou pokrývkou, na níž se může zvěř udržet, zvláště pokud je na sněhu zmrzlá ledová krusta. Zvířata tak dosáhnou podstatně výše, než je obvyklých 1,5 m. Oplocení zahrady či ochranu stromků tomu musíme přizpůsobit.

logo receptář logo receptář Zdroj: Časopis Receptář

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky