Jednosložkový biostimulátor: Hnojení nemůže být jednodušší
Hledáte alternativy k průmyslovým hnojivům? Zajímají vás možnosti, jak snadno a levně přilepšit okurkám a zajistit nejen kvalitní růst, ale také násadu na květ a zrání plodů? Rozhodně nejste sami. Podívejte, jaká hnojiva doporučují ostřílení zahrádkáři.
Čím efektivně, a hlavně skoro zadarmo hnojit okurky, ale také rajčata či lilek? Ukáže vám to názorně Chilli farmer v tomto příspěvku na svém YouTube kanálu.
Zalévání okurek sodou a dalšími domácími hnojivy
Vezměte to pěkně od podlahy! Použít se totiž dá kde co, i když jedlá soda je bezesporu skvělým prostředkem a bio stimulátorem zeleně všeho druhu.
Respektive hodí se na vše kromě kyselomilných rostlin, protože soda je zásaditá, nehodí se proto k rododendronům či azalkám, ale také ředkvičkám, petrželce, paprikám nebo některým druhům brambor, rebarboře i borůvkám, srstkám či rybízu. Nicméně pokud jí zalijete nebo přihnojíte jednou, vůbec nic hrozného se nestane.
Kromě sody však můžete použít i další účinná hnojiva domácí produkce, která vás nebudou nic stát. Například se hodí i banánové slupky. Ty jsou známé především vysokým obsahem draslíku a fosforu, které rostliny potřebují pro vývoj květů a plodů.
Navíc obsahují slupky také mikroživiny jako je vápník či magnézium. Banánové slupky je možné celé nebo nasekané k rostlinám zahrabat. Připravit můžete také nálev z banánových slupek nebo prášek ze sušených banánů přidávejte do zálivky.
Deficit vápníku ve formě zasychání konců plodů se projevuje sice klasicky především na rajčatech, nicméně může k němu docházet také u okurek. Pokud chcete půdu obohatit o vápník, rostlinám stačí nabídnout prášek z vaječných skořápek. Podrcené skořápky lze také přimíchat do půdy, ale i prášek rozmíchat ve vodě a vodou zalévat.
Okurky budou také velmi prospívat díky nálevu z kompostu, který necháte ve vodě máčet den nebo dva. Před zaléváním kompost rozmíchejte ode dna, abyste jen dostal ven z konve společně s vodou.
Každá vlastní zelenina udělá zahrádkáři radost.
Hnojit můžete i masokostní moučkou
Stále častěji se můžete dočíst také o rybí nebo masokostní moučce. Je to sice hnojivo, které běžně doma nemíváme, ale na druhou stranu si někteří i s výrobou takového hnojiva doma dokáží poradit. Jde o zbytky, respektive převážně rozemleté kosi z ryb nebo jiných zvířat.
Aby byly kosti měkké a vhodné k rozdrcení, nutné je jejich dvanácti až dvaceti čtyřhodinové vaření a následné sušení po dobu zhruba 4 hodin na 70 °C. Pak je možné kosti po malých dávkách drtit v hmoždíři nebo v sekáčku. Vznikne tak hnojivo bohaté na fosfor čili podporu kvetení a zrání plodů.
Související články
Zdroje: tipsbulletin.com, homesteadingfamily.com
Sledujte nás v Google Zprávách