Jak se daří vašim paprikám?

Letošní léto je sice horké a i srážek bylo v některých oblastech dost, přesto se zdá být sklizeň nejistá. Zdá se, že každému roste něco jiného, a tak i majitelé sousedících zahrad se občas nestačí divit. Roli v rozdílech mezi plodinami sehrálo mnoho proměnných. Někdo neměl chráněná rajčata před kroupami, druhému kedlubny vyplavila silná bouřka, papriky se zkroutily pod přívalem mšic a snad i nějaké virózy.

Každý dělá, co umí, ale na mnohých rostlinách stojí úroda za pendrek, jak se také hovorově říká. Zaleží vám na vašich paprikách a chcete jim zajistit ideální podmínky pro tu nejlepší možnou sklizeň? Postarejte se o výživnou zálivku.

Podívat se můžete i na tento příspěvek z YouTube kanálu Agro CS, kde vám Ing. Roman Paťava poví vše důležité o letní péči, kterou byste měli věnovat paprikám.

Zdroj: Youtube

Čím přihnojovat papriky v létě?

Nezbývá než rostliny podpořit, jak jen je to možné. Jejich dobrému zdravotnímu stavu prospějí nejen pravidelné postřiky, ale také správná a výživná zálivka. Sáhnout můžete po minerálních průmyslových hnojivech, nebo se naučte a vyzkoušejte připravovat i domácí levná hnojiva.

Dusík je samozřejmě pro rostliny ohromně důležitý, ale to především začátkem sezony, kdy je vhodný pro bujný růst a vývoj zdravé a košaté zeleně. Zato období květu a plodu je náročnější na draslík a fosfor.

Nepředstavujme si ale, že buď jedno nebo druhé. Veškerá hnojiva obsahují zpravidla všechny tyto láky, pouze poměr se různí podle toho, co po rostlině chceme, respektive k čemu se jí snažíme pomoci.

Mezi silně dusíkatá hnojiva patří například oblíbená kopřivová jícha, ale také čajové lístky nebo zákvas ze slepičího trusu. V tomto období, kdy je ale důležité kvetení a vývoj plodu se hodí spíš na draslík bohaté banánové slupky, dřevěný popel nebo kvasnice. Fosfor je ve větším množství například v kostní či rybí moučce, které se u nás běžně nepoužívají, ale také se o nich začíná mluvit.

Zálivka z kompostu, slupek a popela

K těm úplně nejjednodušším domácím výživným zálivkám, které můžete nabídnout právě paprikám, patří jednoznačně výluh z kompostu. Kompost můžete mít vlastní i koupený a příprava takového výluhu je nesmírně jednoduchá.

Kompost nezapáchá, nepotřebujete speciální nádoby. Můžete se také rozhodnout, jestli chcete použít výluh hned nebo jej necháte mírně prokvasit a zalévat jím budete až za týden nebo dva. Výluh vznikne smísením 1 kg kompostu s 10 litry vody.

Po 24 hodinách až 2 týdnech můžete tekutinu použít k zalévání, ale znovu ji zřeďte. Pokud bude louhovat jen krátce, zvolte ředění 1:10, necháte-li kompostový výluh i mírně zakvasit, pak po dvou týdnech řeďte výluh vodou 1:50.

Na draslík jsou bohaté banánové slupky a jistě jste slyšeli o mnohých různých využití těchto slupek. Můžete je sušit a rozsekat na prášek, ale také louhovat či slupku nasekat a zakopat k rostlině.

Výluh z čerstvých banánových slupek připravíte snadno několikadenní macerací a naředěním. Na internetu najdete mnohé různé postupy a rozhodně nejde o obrovský přešlap, když budete louhovat slupky o den méně nebo je naředíte větším množstvím vody. Vaše papriky ocení draslík navíc a nespálíte jim kořeny, i když přehnojení je možné i přírodními prostředky.

Do malé 0,3 l zavařovací sklenice dejte nakrájené banánové slupky a zalijte je vodou. Uzavřete skleničku víčkem a nechte macerovat asi 3 dny. Pak můžete použít výluh a tekutinu ještě naředit vodou v poměru 1:5 nebo všechno rozmixujte a použijte tento výživný shake pro vaše rostliny. Samozřejmě ředěný vodou, tj na obsah 0,3 zavařovací sklenice bude třeba ještě 1,5 litru vody.

Ohromě jednoduché je také použití dřevěného popela, ten je mimojiné bohatý i na vápník. Zhruba hrnek popela nechte přes noc louhovat v 10 litrech vody a druhý den směsí zalévejte.

I když jsou tato přírodní tekutá hnojiva slabší a rostliny látky metabolizují pomaleji než je tomu u minerálních hnojiv, nepřehánějte to ani s domácím přihnojováním. Takto obohacenou zálivku používejte maximálně každých 10 dnů.

Související články

Zdroje: nkz.cz, uklizenazahrada.cz