Víte, co je pitahaya? Dračí ovoce vás překvapí nejen svou krásnou barvou

Má hadí stonky, plody s dračími šupinami a mnoho jmen. Pitahaya, latinským názvem Selenicereus undatus, je tajuplný a zvláštní kaktus s obrovskými květy a pozoruhodnými plody, které si vysloužily pojmenování „dračí ovoce“.

Co je vlastně pitahaya zač? Kaktusový rod Selenicereus obsahuje celkem 15 druhů, které rostou v tropech Ameriky, od Mexika po Kolumbii, včetně Antil. Pro velké a chutné plody se pěstuje několik z nich, nejčastěji Selenicereus undatus. U tohoto druhu není znám přesný původ, pěstovaly ho a šířily již dávné indiánské národy, a tak se jen předpokládá, že se planě vyskytoval ve vlhkých lesích mezi Mexikem a Kostarikou.

Zdroj: Youtube

Pichlaví „hadi“ s obřími květy

Tyto popínavé kaktusy mohou v přírodě dorůstat až úctyhodných deseti metrů, kdy se plazí po kamenech nebo šplhají na stromy. Na plantážích takových rozměrů obvykle nedosahují a není to ani praktické kvůli sklizni. Pitahaya není troškař v žádném ohledu a nešetří ani na květech. Se svou průměrnou velikostí mezi pětadvaceti až třiceti centimetry se může chlubit jedněmi z největších květů světa, na pohled velmi elegantními. Veliké bílé květy navíc velmi příjemně voní, a to si užívají především opylovači – což bývají netopýři a můry. Tento kaktus totiž kvete v noci, květy otevírá před soumrakem a druhý den dopoledne už vadnou. Vůně a světlá barva květů v noci usnadňuje opylovačům orientaci.

Dračí barvy

Od chvíle, kdy kaktus vykvete, lidští i zvířecí labužníci netrpělivě vyčkávají jeden až dva měsíce, než začnou dozrávat plody. Temně růžová mnohosemenná bobule se nedá s čímkoli splést. Tvarem a velikostí se podobá lidskému srdci, slupka je hladká a nejčastěji tmavě růžová se zelenými zdužnatělými listeny. Právě listeny připomínající dračí šupiny daly ovoci lidové jméno „dračí ovoce“. V obchodech se nejčastěji prodávají plody označené pitahaya blanca, což znamená bílá. Jak k tomuto jménu přišla? Odpověď je jednoduchá, ačkoli má tato odrůda slupku zbarvenou výrazně růžovou, téměř až červenou, po rozkrojení na vás čeká bílá dužina s malými černými semínky. Občas je možné v obchodech spatřit plody pitahaya amarilla, která překvapí žlutou barvou slupky. „Dračí šupiny“ jsou mnohem menší, barvu dužiny si podržela bílou. Barevně jde tedy o obrácení vaječného bílku a žloutku. Není to kultivar, ale blízce příbuzný Selenicereus megalanthus. Zatím se komerčně pěstuje mnohem méně. Největším rebelem je bez debat pitahaya roja, s červenou slupkou i dužinou, která je kultivarem opět S. undatus. Ovšem i tuto barevnou revolucionářku v obchodě potkáte jen zřídka, spíše v tropech. A je to škoda, chutí je totiž ze všech barevných odrůd nejvýraznější právě ona.

Co s tou bobulí?

Je to sezonní ovoce, celá plantáž plodí najednou a plody se na trhu objevují jen v určitých měsících. Pokud si chcete na dračím ovoci pochutnat, s největší pravděpodobností na ně v regálech narazíte před Vánocemi a během zimy. Což je trošku paradox, protože pitahaya má široké využití převážně ve studené kuchyni, nakrájená do salátů nebo namixovaná do nápojů. Nic nezkazíte ani tím, když ji rozkrojíte a jednoduše vyjíte lžičkou. K tepelné přípravě není vhodná, je totiž velmi vodnatá. Až devadesát procent plodu tvoří voda, ve zbylých procentech hledejte velké množství železa, vápníku a fosforu. Nešetří ani na vitaminu C a na vláknině.
Chuť dračího ovoce se může velmi lišit podle odrůdy, doby sklizně a fáze zralosti. Dejte si pozor na nedozrálé kusy s nevýraznou chutí, zralá pitahaya by měla mít sladce trpkou osvěžující chuť. Jedná se tedy o plod, který se v čase Vánoc, cukroví a kaprů příliš neprosadí. Za pokus to ovšem stojí.

V zahradách i na plantážích

Pro své obzvláště aromatické květy se využívá i jako okrasná rostlina na zahradu, především v tropech Ameriky. V Asii se pěstuje také, ale hlavně pro ovoce. Plantáže této užitkové rostliny na první pohled opravdu překvapí. Asiaté jsou velmi praktičtí a zjistili, že pro snadnou sklizeň není nutné pěstovat dlouhé neuspořádané „hady“ stonků. Kaktusy na polích mají vyvedené na konstrukcích tak, že z dálky připomínají malé stromečky s bohatou korunou. Až zblízka, zvláště kvetoucí a plodící, nezapřou svou totožnost. Celá plantáž obvykle kvete i plodí najednou, některé odrůdy mohou být časnější, jiné pozdní, záleží také, v které zemi se plantáž nachází.

A co pěstování doma?

Pokud vás náhodou zahradnická duše ponouká zkusit si dračí ovoce vypěstovat, dlouze si to rozmyslete. Do bytů tento kaktus není vhodný pro své velké rozměry a jehlicovitě ostré trny, které velmi bolestivě píchají. Selenicereus undatus potřebuje tropické teploty, které neklesnou pod 10 °C, dostatek slunečního svitu a aspoň mírnou zálivku i v zimě. Květy a plody vytvoří až poté, co dosáhne značné velikosti.