Tvarujte vrby
Pruty vrby se dobře tvarují, modelují a stříhají a můžete si z nich nejen uplést velikonoční pomlázku, ale vytvořit také třeba altánek, lavičku, bludiště, tunel či indiánský stan. Mladé pružné pruty zapichujte do vlhké jarní půdy a tvarujte je do zvolených pozic. V prvním roce je po celou dobu vegetace důležitá zálivka, která udrží půdu stále vlhkou. Pokud si vyberete místo u vody, bude výsledek téměř stoprocentní, v přirozeném biotopu porostou samy. Vrbové pruty také můžete nejprve umístit do nádoby s vodou a sázet je až poté, co pustí kořeny. Vrbové výtvory jsou tvárné a proměnlivé a velkou radost udělají zejména dětem. Vhodné jsou vrby trojmužná (Salix triandra), jíva (S. caprea), košíkářská (S. viminalis) nebo křehká (S. fragilis), nevhodné ty s nízkým či plazivým charakterem růstu a vrby „smuteční“, jejichž výhony jsou až příliš tenké. Použít lze i okrasné a kroucené druhy, třeba vrbu Matsudovu nebo červenokřivolakou.
Pruty vrby se dobře tvarují, modelují a stříhají
Chováte v zahradním jezírku ryby?
Při teplotě vody okolo 7 °C už se začínají probouzet a poohlížet po potravě. Můžete je začít přikrmovat, ale zatím v menších dávkách. Rybkám se naplno vrátí apetit až při stabilní teplotě 10 °C a více.
Jděte na houby
Nedočkaví houbaři se mohou vypravit i za prvními jarními houbami. Nemusejí to být jen ty nejznámější, jako jsou třeba smrže. Taková šťavnatka březnovka (Hygrophorus marzuolus) sice neroste příliš hojně, ale zato v početných skupinách. Její plodnice jsou poměrně velké (3–10 cm), rostou ale důmyslně maskované mechem a starým listím. Dobře si místo nálezu zapamatujte, příští rok ji tu nejspíš naleznete opět. Chutnou březnovku lze k jídlu upravit všemi známými způsoby. Jedlá a nezaměnitelná je penízovka smrková (Strobilurus esculentus), která vyrůstá ve velkém množství ze starých ležících smrkových šišek, a při troše trpělivosti jí za chvíli nasbíráte na dobrou polévku. Oko při procházce jarními lesy potěší i barevně atraktivní ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) a zákonem chráněná hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii). Nejsou ovšem jedlé.
Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca)
Přilákejte ptáky
- Ideální jsou keře, které jim poskytnou potravu i útočiště a zároveň pěkně vypadají, například cesmína, hlohyně, hloh, černý bez, líska, plané, sadové a dužnoplodé růže, rakytník, dřín, trnka, dřišťál, skalník, pámelník či kalina.
- Nejvhodnější jsou keře ve skupinách nebo ve formě volně rostoucího živého plotu.
- Z květin jsou užitečné slunečnice, máky, chrpy, merlík, proso, měsíček či štětky a další bodláky, které v době květu lákají hmyz a jejich semena poslouží ptákům jako potrava.
Přilákejte ptáky
Vydejte se za bledulkami
Ale netrhejte je. Rostou třeba v údolí říčky Vošmendy, která pramení blízko Vysokého nad Jizerou a vlévá se do Kamenice. Především v horní části toku je přírodní rezervace zjara plná bledulek a devětsilů. Rokle Peklo u České Lípy na jaře rovněž rozkvétá bledulkovým kobercem, lemujícím Robečský potok. Porosty dlouhé až dva kilometry jsou k vidění v lužním lese nedaleko obce Písty na Nymbursku. K nejkrásnějším bledulkovým královstvím patří i rezervace v údolí Chlébského potoka u vsi Chlébský na Vysočině. Spolehlivým místem s bledulkovými koberci jsou rovněž lužní lesy podél Odry, které se po roztání posledního sněhu sotva stihnou zazelenat, a už mění barvu znovu do bílé. Za bledulkami se můžete vypravit i do přírodní rezervace Podtrosecká údolí v Českém ráji či do přírodní památky Hersica na Blanensku. Anebo na Hroznětínskou louku u potoka Leština na jihovýchodním okraji Chraňbožského lesa nedaleko Leštiny u Světlé a Číhoště, obce, jež se nachází v samém geografickém středu naší vlasti.
Deset jarních tipů, na co nezapomenout
1. Pokud počasí přeje, s prvními výsevy na venkovní záhony začněte už v druhé půlce března. Vysévejte mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, hrášek, raný salát, kopr, květák, kedluben, později cibuli sazečku a česnek.
2. Klubající se rostlinky pro jistotu chraňte před hrozbou posledních přízemních mrazíků. Přiklopte je proto poklopem, například zavařovací sklenicí obrácenou dnem vzhůru.
3. Pokud jste na podzim vyseli ozimé odrůdy, můžete se už nyní radovat z cibule, černého kořene, topinamburu, růžičkové kapusty nebo pórku.
4. Všem stromům a keřům na zahradě dopřejte jarní porci hnojiva vyzrálým kompostem nebo chlévským hnojem.
Všem stromům a keřům na zahradě dopřejte jarní porci hnojiva
5. Otužilejší letničky, jako jsou vlčí mák, koukol, černucha, sluncovka, měsíček nebo chrpa, můžete od půlky března sít přímo na květinové záhony.
6. Ze zimního spánku se probouzejí růže. Odstraňte suché části, popínavé královny květin přivažte k podpěrám. Je také nejlepší čas pro výsadbu keřů. Sázet můžete i živé ploty.
7. Obzvlášť velké nároky na vodu mají přímé výsevy – semena mohou v půdě vyschnout dřív, než stihnou vystrčit klíček. Choulostivé jsou i sazeničky, proto je pravidelně a vydatně zalévejte.
8. Jakmile jahodníkům vyraší nová středová srdéčka, potřebují vydatnou porci živin. Nemusí to být jen hnůj, prospějí jim i rostlinné jíchy a zkvašené slepičince, které je ale potřeba zředit v poměru 1:10.
9. Při jarním řezu živých plotů dvakrát měřte, než říznete. V okrasných dřevinách už totiž můžou hnízdit první ptáci. V takovém případě oželte dokonalý sestřih a mladou rodinku nerušte. Ohleduplnost se stokrát vrátí na sezobaných škůdcích.
Ve skleníku se to počátkem jara už zelená
10. Ve skleníku se to počátkem jara už zelená předpěstovanými sazeničkami paprik, rajčat, lilků a melounů. Můžete sem sít většinu zeleniny, nejprve celer, brokolici, ředkvičky, kedlubny, okurky, saláty, mrkev, špenát či bylinky, později i česnek a cibuli. Pokud jste zaseli už v únoru, v druhé půlce března budete sklízet první šťavnaté ředkvičky nebo saláty.
Titulka Receptář – Speciál 1
Zdroj: Časopis Receptář
