Stříháte trvalky a okrasné trávy

Suché části rostlin a uvadlé květy je třeba odstraňovat. Pokud to ale u okrasných trav a trvalek uděláte na podzim, kdy celé jejich nadzemní části usychají, ublížíte jim. Suchá stébla a listy chrání střed rostliny před mrazem. A po sestřihnutí se k jejich srdéčku snáze dostane voda, která je v kombinaci s chladem může zahubit. Pokud suché části rostlin necháte na zahradě až do jara, poskytnou navíc ochranu zimujícím beruškám a další drobotině. A když je postříbří jinovatka, ještě nadělají parádu. Čas na hluboké seříznutí přijde až časně zjara. Trsy vyšších trav můžete případně svázat, aby se nerozklesly – tím lepší ochranu středu rostliny poskytnou.

Rytí za každou cenu

Rýt půdu zcela automaticky, bez ohledu na její typ a využití, může přinést více škody než užitku. Půdu sice provzdušní, ale pokud zároveň nezapravíte kompost nebo uleželý hnůj, kladný efekt vymizí velmi brzy. Přetrvají však neblahé stránky rytí. Na povrchu půdy se totiž mohou ocitnout dosud spící semena plevelů. Pod silnou vrstvou půdy vyklíčit nemohla, nyní jsou osvobozena a na jaře vyklíčí. V těžších půdách proto zvažte přínos a půdu při rytí vždy hojně obohaťte organickým hnojením, případně vylehčete pískem či podobným materiálem. V kvalitních hlinitých, a především v lehkých půdách pak rytí přínosem nebývá vůbec – naopak přispěje k rychlejšímu spotřebování živin (kyslíkem nadopované mikroorganismy je zpracovávají svižněji), což je zvláště na podzim kontraproduktivní. Takové půdy je výhodnější šetrně vyplít rycími vidlemi, pokud je třeba, a překrýt vrstvou kompostu a případně dalšího mulče.

Práce začne na jaře

Úroda je sklizena, květiny odkvetly a my si konečně můžeme trochu odpočinout. Jenže práce na zahradě nikdy nekončí a bylo by velkou chybou úklid zahrady ponechat až na jaro.

Nahnilé plody je třeba sesbírat, listí z trávníku shrabat a odstranit i ze skalky nebo bylinkového záhonu. Průběžný úklid zahrady je dobrým zvykem a podzimní obzvlášť. A zahradě opravdu prospěje, pokud to s ním ovšem nepřeženete.

Na cibulovinách a vláhomilných trvalkách se vyplatí peřinku z listí nechat. Bude je chránit před zimou.

Pokud kupu listí ponecháte v koutě zahrady pod keřem a přihodíte klestí, které je škoda pálit, vznikne úkryt pro ježka, ještěrku, žábu či slunéčka a škvory. Všichni tito tvorové vám pomoc bohatě oplatí, protože se živí mšicemi, plži a dalšími nevítanými hosty.

Související články

Necháváte textilii napořád

Mulčovací textilie je spolu s vrchní vrstvou mulče, který ji zakryje a zatíží, účinnou bariérou proti růstu plevelů. Pokud ji použijete při zakládání trvalkových záhonů, usnadní péči o výsadbu v prvních letech. Jenže posléze brání přirozenému růstu rostlin a neprospívá ani půdě. Trvalky se nemohou rozrůstat do šířky a přirozeně množit a některé časem i zahynou, pokud se nemohou obnovovat. Stejný problém nastává i u odnožujících dřevin, jako jsou například půdopokryvné růže. Ve vrstvě mulče neoddělené od půdy mohou navíc prospívat letničky, které trvalkové výsadby velmi pěkně doplňují. Na textilii budou jen živořit. Alternativou, která potlačí plevele účinně, ale za pár let se sama rozloží, jsou kartony, na které lze nastlat vrstvu mulče.

Insekticidy – váš nejlepší přítel

Nájezdy savého či žravého hmyzu vás asi nenechají v klidu. Chcete přece rostliny ochránit. Pokud však použijete širokospektrální insekticidy, ohrozíte i přirozené nepřátele záškodníků, které potřebujete zlikvidovat. Možná vám v tuto chvíli příliš nepomohli, nestačili zakročit, bylo jich málo. Ale když jim dáte šanci, namnoží se. Rostlinám zásahem skutečně ulevíte, ale většinou jen nakrátko. Škůdce nelze nikdy vymýtit zcela. Vrátí se a udeří tím větší silou – nebudou mít žádné přirozené nepřátele. Z dlouhodobého hlediska je proto používání insekticidů slepá ulička. Samozřejmě záleží i na způsobu použití, jedna opatrně ošetřená rostlina přírodní rovnováhu na zahradě neohrozí. Ale i pokud potřebujete urychleně zasáhnout, vždycky jsou k dispozici neškodné alternativy na bázi olejů, které zlikvidují pouze škůdce, které jimi pokropíte.

Zaléváte každý den

Každodenní zalévání je skutečně prospěšné – ale pouze čerstvých výsevů, velmi mladých sazenic a listové zeleniny za horkých suchých dní. U většiny ostatních rostlin, včetně zeleniny, je spíše kontraproduktivní. Ke kořenům vzrostlých rostlin, které již pátrají hluboko v zemi, se malá každodenní sprška ani nedostane. A zalévat denně velkým množstvím vody je zbytečné, mnohdy téměř nemožné a pro rostliny ani půdu nijak přínosné. Zalít však rostliny pořádnou dávkou jednou za pár dní je ideální. Činit tak můžete i u zakořeňujících sazenic, zprvu obden, poté intervaly prodlužovat – ponouknete je tak k bujnému růstu kořenů. A mohutný kořenový systém je pro další život rostliny vždy přínosem.

Hnojení hlava nehlava

Rostliny výživu potřebují, ale s mírou. Pokud je přehnojíte dusíkem, hlavní složkou běžných organických i průmyslových hnojiv, budou náchylnější k nemocem a škůdcům. Dusík je sice základní prvek nezbytný k růstu, ale všeho moc škodí. A na podzim to platí dvojnásob – nepotřebujete rostliny povzbudit k růstu, měly by se naopak připravovat na zimu. (Vyzrávání pletiv, a tím pádem i odolnost vůči mrazu podpoří draslík, který můžete dodat nejen v podobě minerálního hnojiva, ale i obyčejných banánových slupek.) A jak odhadnout správnou míru výživy? Rostliny v nádobách jsou na hnojení zcela závislé. Ale u těch pěstovaných ve volné půdě se vyplatí krmit především ji, půda poté svou sílu předá rostlinám.

Záhony na podzim i na jaře poklaďte vrstvou kompostu, který je pro rostliny elixírem, ale přehnojení nezpůsobí – živiny uvolňuje postupně. Sazenicím ho můžete přidávat do jamek. Poté stačí přihnojovat jen náročné, bujně rostoucí a plodící rostliny, a to jednou týdně či ob týden. Ideální jsou domácí výluhy z plevele či zkvašené slepičince, obsahující všechny potřebné prvky. Řeďte je však hojně, aby nebyly silně cítit. Pozor na to, organická hnojiva jsou sice prospěšná, ale když půdu pohnojíte čerstvým hnojem nebo drůbežím trusem, kořeny rostlin se spálí – hnůj je třeba zkompostovat, trus nechat zkvasit a vydatně ředit. A pokud používáte minerální hnojiva, vhodnější jsou opět ty s postupným uvolňováním živin.

Zdroj: Časopis Receptář