Pozemek ve stínu nemusí být zdaleka vůbec ztracený, když budeme vědět, které rostliny takové prostředí milují. Byla by škoda ztratit část potenciálu zahrady jen proto, že kdysi drobné stromky už dorostly úctyhodné velikosti nebo proto, že nová sousedova kůlna zastínila dříve slunný kout.
Některé druhy zeleniny vhodné do stínu představí na youtube video z dílny Next Level Gardening:
Není stín jako stín
Nejprve se dobře zamyslete nad tím, co stín způsobuje a jak dlouho za celý den bude zelenina muset spoléhat jen na rozptýlené světlo bez přímých slunečních paprsků. I když se stín pod stromem zdá být téměř absolutní, většinou se najdou skulinky mezi listy, kterými čas od času slunce přece jen pronikne až k zemi.
To je dobrá zpráva pro celkem široký sortiment zeleniny.
Stín, který vrhá například stavba na pozemek během značné části dne, není ideální, ale také se s ním mnohé rostliny vyrovnají. Největší výzvou pak bude celodenně tmavé místo, ale i s tím si s velkou dávkou vynalézavosti a pochopení pro přírodu lze poradit. Z jakých druhů můžeme v takových případech vybírat?
Využijte jarní paprsky
V případě prvně jmenovaného “typu stínu”, tedy takového, který je způsoben olistěnými stromy, můžeme s úspěchem využít období, kdy ještě nejsou listy dokonale vyvinuté a teprve se rozrůstají do plného zapojení koruny.
V této době, tedy v časném jaru, můžeme zasít a po měsíci také sklidit například vynikající šťavnaté a jemně štiplavé červené ředkvičky. Jde o jednu z prvních sklizní, na které se můžeme na zahradě těšit. Navíc ředkvičky nezatíží pozemek na celou produkční sezónu, takže svoje místo brzy nabídnou dalším plodinám.
Ředkvičky zvládnou i stinnější stanoviště
Mrkev ve stínu? Klidně!
Co může na takový pozemek přijít o něco později? I když se to může zdát divné, stínem nepohrdne ani mrkev, kterou jsme běžně zvyklí pěstovat na osluněných záhonech. Neporoste tak rychle, ale pokud jí dopřejeme dostatek zálivky (nikoliv však zbytečně mnoho), bude i zde sklizeň víc než uspokojivá.
A protože můžeme mrkev sít i opakovaně a prakticky v průběhu celého teplého období, neměli bychom mít problém využít tímto způsobem stinný pozemek na maximum.
Vraťme se do dětství
V supermarketech je po celý rok k dostání ledový salát nebo čínské zelí, a tak už mnozí z nás docela zapomněli, jak vlastně chutná klasický hlávkový salát, který se v době našeho dětství stával běžným doplňkem téměř každého letního oběda.
Se sladkokyselou zálivkou nebo se smetanou nejenže zdobil stůl, ale také výborně chutnal. Jemná a mírně nahořklá chuť dokonale doplnila většinu jídel. Proč si tedy ten pocit nezopakovat, když je tato listová zelenina navíc dokonale přizpůsobená právě pro růst na místech, kde se musí o trochu sluníčka doslova poprat.
Brukvovité rostliny vám poděkují
Polostinná místa, kam slunce svítí denně maximálně šest hodin, budou svědčit i mnoha dalším druhům zeleniny jako je kapusta, a to ať už růžičková nebo kadeřavá, brukvovité rostliny jako je květák, zelí nebo třeba brokolice, ale pěstovat tady můžeme i jarní cibulku nebo česnek.
Stejně tak se můžeme spolehnout na slušnou úrodu hrášku, červené řepy, a dokonce i brambor. Při výběru plodiny tak můžeme bez starostí myslet hlavně na její plochu než na nedostatek oslunění.
Špenát snese téměř celodenní stín
Pak jsou tady ale také místa, nad nimiž se sluneční paprsky skutečně jen mihnou a po čtyřech hodinách, a někdy i rychleji, zase zmizí. Na taková místa se hodí sice nejméně rostlin, ale stále máme na výběr. Jde třeba o rukolu, růžičkovou kapustu, špenát nebo mangold. Možností je hodně, jde jen o to, abychom správně vybrali.
Související články
Zdroje: www.permakulturacs.cz, www.marthastewart.com, www.swansonsnursery.com
Sledujte nás v Google Zprávách