Od pondělí do středy prochází přibývající Měsíc znamením Střelce. Živlem dne je oheň, energie je aktivní mužská a stimuluje především plody rostlin. Sklizeň plodové je u konce. Teplomilné papriky, rajčata, lilky, cukety, dýně a melouny poškodí i lehký mrazík. Pokud je ještě necháváte dozrát ve skleníku nebo u teplé jižní zdi, je třeba bedlivě hlídat předpověď počasí a teploměr. Pokud je důkladně obalíte netkanou bílou textilií, přečkají i mrazík do –4 °C. Rajčata, která dorostla do konečné velikosti, v teple domova spolehlivě dozrají. Rovněž mnohé dýně dozrají i po utržení a na sušším, ale dobře větraném místě vydrží třeba až do prosince, a to i při vyšší teplotě. V úterý nastává odzemí, Měsíc se od Země vzdálil nejvíce na své měsíční pouti. Půdu je v tento den lepší nechat odpočívat, ovšem ve sklizni můžeme podle potřeby pokračovat.
Ricí vidle jsou někdy vhodnějším pomocníkem, nežli rýč
Půda je základ
Ve čtvrtek a v pátek prochází přibývající Měsíc znamením Kozoroha. Živlem dne je země, energie je ženská a stimuluje především kořeny rostlin. Kozoroh je chladné a zároveň plodné znamení, ideální pro práci s půdou. Vybízí k její kultivaci a zúrodňování organickými hnojivy, na podzim především kompostem, kterým můžete záhony zároveň mulčovat. Záhony připravované na příští rok zryjte a obohaťte kompostem, pokud je vaše půda těžká a jílovitá. Naopak lehkou půdu poklaďte kompostem svrchu až na jaře a neryjte ji. Všem typům půd prospěje mulčování, které půdu chrání i na podzim a v zimě a obohacuje ji o humus. A co s kořenovou zeleninou? Až do jara na záhonech vydrží pastinák, kořenová petržel (ta ovšem nesnáší holomrazy, proto je třeba ji případně přikrýt), černý kořen i mrkev, kterou můžete sklízet postupně během zimy.
Dny kořenu jsou vhodné také pro výsadby – a říjen je měsícem výsadby dřevin, především ovocných a listnatých okrasných stromů. Odolné a dlouhověké bývají ovocné vysokokmeny, které se na zahrady pomalu vrací – pokud pro ně máte prostor, mohou být našimi přáteli do konce života. Poskytují úrodu, blahodárný stín i domov ptákům, kteří je na oplátku zbaví mšic.
Jiřinky zdobí zahradu až do mrazu
Květy podzimu i jara
O víkendu prochází přibývající Měsíc znamením Vodnáře. Živlem dne je vzduch, energie je neutrální, mužská a stimuluje především květy rostlin. Jiřinky, které prozářily podzimní zahradu, po příchodu prvních mrazů vyzvedneme ze země. Jejich hlízy opatrně očistíme, osušíme a uložíme na chladném, temném místě při teplotě nejlépe mezi 4-6°C, ve vzdušných přepravkách a prosypané pilinami. Podobně ošetříme hlízy begónií a dosen. Chryzantémy se spokojí pouze s lehkou ochranou proti mrazu – prospěje jim mulčování - a budou kvést až do zimy. Můžeme je pěstovat v rozmanitých odrůdách – všechny jsou nejen velmi pohledné a trvanlivé, ale také jedlé. Listopadky pěstované v nádobách můžeme po odkvětu přemístit na bezmrazé místo v domě, nebo nádoby zapustit do země či izolovat.
Chryzantémy potěší na záhonech i v nádobách
V říjnových dnech květu za přibývajícího Měsíce je ideální čas k výsadbě okrasných cibulovin. Nekonečně rozmanité tulipány, sytě barevné modřence, omamně vonící hyacinty, vtipně vyhlížející okrasné česneky, nenáročné narcisy a krokusy – bez nich by byla jarní zahrada smutná. I říjen je vhodnou dobou pro výsadbu většiny druhů cibulovin – především jeho teplý počátek (narcisům svědčí i konec října, jsou pak méně ohroženy houbovými chorobami). Pokud zvolíme rozmanité druhy a odrůdy cibulovin, budou kvést od časného jara až do počátku léta (některé kvetou i v létě a na podzim, sázíme je ovšem časněji). Pokud cibuloviny vysadíme ve skupinkách stejné odrůdy nebo vhodných kombinacích (s jinými cibulovinami nebo jarními dvouletkami, jako jsou pomněnky), bude jejich efekt oslnivý. Naprosté většině druhů vyhovuje výsadba do hloubky, která odpovídá dvojnásobku až trojnásobku výšky cibule. Silná vrstva půdy je ochrání před výkyvy teplot, mulč navrch ochranu ještě zvýší. Cibulky sázíme podpučím dolů, většině druhů vyhovuje humózní, propustná půda a dostatek jarní vlhkosti. Velmi vděčné jsou nenáročné, zplaňující druhy (krokusy, narcisy, botanické tulipány, modřence, talovíny, řebčíky kostkované, ladoňky a ladoničky…), které vysazujeme do později sečených trávníků, květinových luk a pod opadavé dřeviny.