Zdroje: zahradkarskaporadna.cz, en.wikipedia.org
Pěstební plán je velká věc
Je nejvyšší čas na to, dotáhnout do konce a realizovat váš osevní plán. Při Rozmístění rostlin na záhonech je nutné zvážit různá kritéria. Jde především typ půdy a jeho vhodnost pro určité plodiny. Zde mluvíme také o prohnojení a plodinách první, druhé či třetí tratě. V některých, spíš výjimečných případech je nutné přihlédnout i k pH půdy. Velmi důležité je také oslunění či chráněnost stanoviště.
Rotace plodin
Už ze školy by nám měla být známá rotace plodin. Nejde jen o nároky na živiny, ale také o prevenci šíření škůdců a chorob. Pestrost nejen druhová, ale také varianty různé zeleniny je rozhodně také dobré promyslet. I zahrádkáři s limitovanými pěstebními podmínkami často sáhnou jen po jedné variantě zeleniny což vede k dozrávání a sklizni v krátkém čase.
Sklízejte postupně
O něco zajímavější může být sklízení menšího množství, ale průběžně, čímž bude vždy k dispozici čerstvé a dostatečně vyzrálé plody k okamžité spotřebě. Odpadnou vám starosti se zpracováním, nemluvě o výhodách konzumace čerstvé oproti zpracované zelenině.
Na záhony lze v průběhu dubna vysévat a vysazovat téměř všechny druhy zeleniny
Jak zahradničení plánují zkušení
Jak sestavit pěstební plán? Názorně vám to ukáže autorka z kanálu Zahrada zdraví:
Dalším kritériem rozmístění zeleniny může být také využití výhod plynoucích z doprovodné sadby. Jde o způsob pěstování, kdy různé a často nečekané kombinace rostlin mají ze své vzájemné blízkosti různé výhody. Jde především o rovnoměrné čerpání živin i závlahy, ochranu před škůdci či oporu v růstu. Některé rostliny je vhodně sesazovat s jinými, protože lákají hmyz k opylení, čímž se zvyšuje i opylení okolních rostlin. Stejně jako jsou některé rostliny vhodné ke kombinování a růstu v bezprostřední blízkosti, jiné se rozhodně nedoporučuje sesazovat.
Co s čím nesázet?
Nevhodné kombinace rostlin plynou především z toho, že si rostliny vzájemně konkurují, napadají je stejní škůdci i choroby a stávají se tak vyloženě jejich terčem.
- Stejně tak jako jsou zahradníci schopní sestavit vhodné kombinace, i ty nevhodné jsou dobře známé. Jde například o tyto dvojice zeleniny, které by něměly být pospolu:
- Cibuloviny a luštěniny
- Košťálová zelenina a rajčata, papriky, jahody
- Mrkev a ředkvičky, pastinák, kopr
- Okurka a brambory, aromatické bylinky
- Saláty a celer, kapusta, petržel
- Rajčata, papriky a kopr, košťáloviny, fazole
- Brambory a mrkve, okurky, dýně, slunečnice, rajčata, maliny
- Jahody a košťáloviny, rajčata, brambory, lilek, papriky, máta,
- Bazalka a tymián, routa
- Pažitka a luštěniny
- Kopr a mrkve, rajčata
- Česnek a zelí
- Libeček a rebarbora
- Šalvěj a cibuloviny
Doprovodná sadba může působit zvláštně, ale sesazení má smysl.
Tyto a mnohé další kombinace rostlin můžete najít jako součást literatury zabývající se doprovodnou výsadbou, která je známá a praktikovaná spíš v anglicky mluvících zemích. Doprovodná výsadba se zakládá na poznatcích zemědělců využívajících těchto vztahů již tisíce let. Jedním z prvních příkladů úmyslné doprovodné výsadby jsou například „tři sestry“ čili způsob jímž původní obyvatelé Ameriky docílili vyšších výnosů. Podobně je to také v Asii, kde se rýže kombinuje s pěstováním kapradin azola. Ty jsou bohaté na dusík, podmáčené prostředí rýžových polí jí vyhovuje.
Nejde tedy tak docela o trend nebo novinku, ale o postupy, které se osvědčili zakrádkářům v minulosti.
