Řez živých plotů slouží k tomu, abychom u rostlin dokázali udržet požadovanou výšku i šířku, a zajistili stálou hustotu živého plotu. Vždyť živé ploty mají sloužit v prvé řadě jako užitečná optická zábrana.
Rychle rostoucí vs. dřeviny s pomalým růstem
U rychle rostoucích dřevin se nemusíme obávat ani výrazného snížení výšky živého plotu, ani zásadních zásahů při zmlazování keřů. Ovšem u dřevin s pomalým růstem může být hluboký řez patrný celou řádku let. Proto je třeba nejen dobře zvážit druh zásahu, ale i jeho vhodnou dobu.
Bez řezu se obejdou
Pierisy, azalky a rododendrony nevyžadují hluboký řez a pozor, ani ho nesnesou! Je-li náš plot právě z těchto dřevin, dbáme pouze o jejich lehkou a přiměřenou úpravu. Příliš často nemusíme řezat ani muchovníky, vilíny nebo javory asijské. Zásah je oprávněný pouze v případech příliš zahuštěné koruny.
Kvetoucí okrasné dřeviny
Komule davidova a ořechoplodec clandonský rovněž dobře obráží, a tak snesou hlubší řez. Nikdy je ale nezkracujeme až na pařez, vždy jim ponecháváme kostru z hlavních větví. Zcela odstraňujeme jen slabé výhony.
Nízký okrasný plůtek z levandule
Tvarování živých plotů z jehličnanů
Tis snese hluboký a pravidelný řez. Tato dřevina však patří mezi jehličnany spíše k výjimkám. Většina jehličnanů hluboký řez nesnáší příliš dobře. U nově vysazených živých plotů, které mají být husté, již v prvním roce po vysazení provedeme hluboké sestřižení. Právě díky němu budou nové přírůstky bohaté. Podle charakteru a vitality odrůdy provedeme řez pouze v rozmezí 10 – 20 cm. Tento řez se provádí v srpnu, jakmile jsou přírůstky dostatečně vyzrálé anebo v předjaří, ještě dříve než začnou dřeviny rašit. U jehličnatých živých plotů vyšších než 60 cm provedeme řez mírně kónický, to znamená v horní části užší a v dolní naopak širší. K nejznámějším jehličnanům používaným s oblibou k výsadbě živých plotů patří zeravy. Například odrůda Smaragd je jednak oblíbená a také dobře snáší řez.
Řez stálezelených dřevin
Stálezelené dřeviny můžeme upravovat hned v několika obdobích. Důležité je se střihu vyhnout v parném létě, kdy příliš vysoké teploty způsobí rychlý odpar vody z řezem narušených větví. Léto je navíc nevhodnou dobou pro střih, neboť se ve vzduchu pohybuje přílišné množství aktivních choroboplodných zárodků. Řez je možné uskutečnit v době, kdy už nehrozí mrazy.
Řez opadavých dřevin
Odborníci radí provést řez po opadu listů, což znamená v případě některých druhů dřevin již v období pozdního podzimu. To má však jednu nevýhodu, a tou je možnost namrzání nově rašících výhonů. Jedná-li se o odolné opadavé dřeviny, ty si dokážou poradit i s hlubokým řezem provedeným v předjaří nebo v brzkém jaru.