Rzi jsou cizopasné houby, které se přiživují na mnohých rostlinách. Projevují se jako rzivé skvrny nebo polštářkovité výrůstky. Tento parazit je velmi škodlivý, neboť ke svému složitému vývoji spotřebuje až 80 % asimilátů, která si napadená rostlina stihne ze slunce, vzduchu a vody vytvořit. Není proto divu, že postižené rostliny chřadnou.

Hlavní záludnost rzi spočívá v tom, že napadá nejen hrušně, ale cizopasí ještě na dalších hostitelích. Těmi jsou některé druhy jalovců, především jalovec čínský (Juniperus chinensis), jalovec chvojka klášterská (Juniperus sabina ) a jejich variety. Složitý vývoj rzi vyžaduje oba hostitele, hrušeň i jalovec.

Vývoj rzi

  • Parazit přezimuje jako trvalé podhoubí ve dřevě větví hostitelských jalovců.
  • Na jaře postižená místa mírně zduří a rozpraskají.
  • V době kvetení a krátce po odkvětu hrušní (koncem dubna až začátkem května) se na napadených místech větví jalovců tvoří nápadné hnědorzivé sloupcovité výrůstky, za vlhkého počasí rosolovité, za sucha rezavé a prášivé. Jsou to kupky zimních výtrusů, tzv. teliospor.
  • Na teliosporách klíčí ohromné množství výtrusů − basidiospor.
  • Větrem a vzdušnými proudy jsou basidiospory přenášeny na značné vzdálenosti 150 až 200 m a za deštivého, teplého počasí infikují vlhké listy hrušní.
  • Na vrchní straně čepelí listů se brzy objevují okrouhlé, zprvu oranžové, později červeně lemované rozrůstající se skvrny.
  • Koncem léta, vyrůstají na spodní straně listů bradavicím podobné pohárkovité výtrusnice, v nichž se tvoří letní výtrusy, tzv. aeciospory.
  • Aeciospory pak v závěru léta infikují jalovce. Tím je začarovaný kruh, uzavřen.

Jak hrušně bránit?

Účinná ochrana ohrožených hrušní se neobejde bez každoročního důkladného ošetření. Proti rzím zabírají fungicidy. Nejvhodnější jsou takové přípravky, které zároveň působí i proti strupovitosti hrušní.

Stromy ošetřujte v kritickém období:

  • jednou před kvetením hrušně
  • dvakrát těsně po odkvětu

Nejjednodušší by bylo zbavit se silně napadených hostitelských jalovců v okruhu alespoň 150 m. Pokud rostou na sousedově zahradě, který navíc nepěstuje hrušně, budete ho ale asi přesvědčovat těžko. Při slabším napadení by stačilo postižené větve odříznout.

Co rzi nahrává?

Rez hrušňová se šíří rok od roku více, což způsobily nejen příznivé klimatické podmínky pro rozvoj parazita a paradoxně i zlepšené ovzduší s malým obsahem emisí síry, ale také měnící se skladba zahrad od užitkových k okrasným a stále větší obliba výsadeb okrasných jehličnanů, často bohužel právě těch, které jsou hlavními hostiteli rzi.

Ideální prevence

Pokud se chystáte okrasnou partii zahrady teprve založit či o jalovce obohatit, řešení je nejjednodušší. Nebojte, nemusíte se vzdávat veškerých atraktivních jalovců. Mnohé poléhavé druhy jalovců tuto chorobu nepřenášejí, rez na nich nepřežije. Jedná se například o jalovec Juniperus horizontalis, J. scopulorum, J. squamata, J. virginiana.

Obavu nemusíte mít ani z jiných jehličnanů, například zeravů (tújí), cypřišků a dalších, na nichž nebylo prokázáno nebezpečí přenosu.

Foto Jan Malý a archiv