Že ani s podzimem práce na zahradě nekončí, ví každý aktivní zahrádkář. Je příjemné, že si ještě dýchnete svěžího vzduchu, který je často provoněný tlejícím listím. A když u toho přes den svítí sluníčko jako nyní v posledních dnech, není nic lepšího! Za nedlouho nastoupí zimními dny, kdy už si zahradu moc neužijeme.
Motyčku, kterou jste využívali po celé léto a obhospodařovali s její pomocí záhony, můžete teď na čas uklidit. Místo ní je na čase připravte si k ruce rýč. Vzdáme hold svému úrodnému pozemku za všechny dary a nejen, že vrátíme záhonům i potřebné živiny, ale dopřejeme jim i řádný zimní odpočinek, který si zaslouží. S tímto přístupem se vám zahrada odvděčí tím, že bude v plné kondici k dalšímu pěstování všeho, co si jen budete přát.
Třeba zrovna u takové růžičkové kapusty je noční mrazík dokonce vítaný a kapusta teprve dostane tu správnou chuť.
Některé záhony ještě plodí
Jsou plodiny, které jsou ještě v zemi, a na jejich sklizeň ještě nepřišel ten správný čas. Někomu z vás zůstala na záhoncích třeba ještě kapusta, petržel, pórek, špenát či kadeřávek. U nich není potřeba se sklizní pospíchat! Třeba zrovna u takové růžičkové kapusty je noční mrazík dokonce vítaný a kapusta díky němu dostane tu správnou chuť. Nechte je tedy na záhoně, dokud to jde, ale můžete jim pomoci před intenzívními mrazy třeba tím, že je přikryjete netkanou bílou textilií.
Rýt, nebo nerýt?
Rytí záhonů má své jasné důvody a ověřená pravidla. Rytím se půda obdělá, provzdušní a zároveň se do ní zarývají nové živiny, jako například hnůj nebo posekaná tráva. To je důležité především v případě jílovité půdy. Je známo, že pravidelné podzimní rytí omezuje výskyt škůdců v záhonech. Zrovna obtížní a nebezpeční slimáci kladou svá vajíčka do země právě v tomto období.
Lze to i bez rytí...
Ale máme pro vás i překvapující novinku! Francouzští zahradníci prosazují názor, že rytí půdě zase tolik neprospívá, protože narušuje půdní rovnováhu a vyváženost půdních organismů. Prostě jiný kraj, jiný mrav. Říkají tomu zjednodušená technika kultivace půdy, což ve výsledku znamená, že se půda nemá rýt. Tato metoda totiž nepohlíží na půdu jako na mechanický prvek pro rostliny, ale spíše jako na živý organismus. A dle této myšlenky vlastně rytím organismus spíše zabíjíte. A to doslova, protože zároveň zlikvidujete drobný užitečný plevel nebo škůdce, před nimiž musíte půdu potom chránit jinak. Tento přístup využívá i tzv. falešné setí a vláčení. Jde celkově o komplexní, ale zároveň i komplikovanější přístup.
Přilákejte užitečné žížaly!
Jestliže vás tento způsob péče o půdu inspiruje, měli byste záhony opatřit buď zeleným hnojením, nebo jim dopřát pořádnou vrstvu mulče, což může být posekaná tráva či kompost. Vrstva by měla být vysoká asi tak pět centimetrů. Právě tento způsob mulčování přivábí na záhonky žížaly, které půdu báječně provzdušní. Zahradničení bez rytí obstojí ovšem především u lehčí půdy, kdežto u jílovité a těžké zeminy se bez rýče pravděpodobně neobjedete.
Kropáč a motyčku, které jste využívali celé léto a obhospodařovali s nimi záhony, můžete teď na čas uklidit. Místo toho si připravte k ruce rýč a hrábě.
Patříte mezi ctitele rýče?
Pokud jste zastánci ověřené klasiky a zůstanete u tradičního obhospodařování záhonů, připravte si kromě rýče k ruce chlévský hnůj nebo poslední posekanou trávu, které do záhonů rovnoměrně zaryjte. Dejte si však pozor na přehnojení záhonů, zelenina by vám pak nemusela dobře prospívat. Proto si již předem rozmyslete, kde co budete v příští sezóně pěstovat. Obecně platí, že na 1 metr čtvereční záhonu stačí jeden až dva kilogramy hnoje. Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslík. Podobné živiny dostává půda i v případě, když se v ní rozkládají rostlinné zbytky. Takže s klidem do záhonů zaryjte i zdravé části zeleninových zbytků, opadané listí či rozdrcené větvičky.
Zdroje: www.zahrada.sk, www.zahradkarskaporadna.cz, www.m.magazinplus.cz
