Srpen je klidný měsíc plný hojnosti, dozrávají letní jablka i obří dýně... Často však bývá suchý a rostliny náročné na vláhu je potřeba napojit. Mnohé ovocné stromy a keře již odplodily a potřebují péči, ať již prořezávku či ochranu před škůdci a chorobami. Právě nyní toho můžete hodně udělat pro příští bezproblémovou sklizeň. A i když je léto pomalu za vrcholem, stále můžete vysévat novou zeleninu, vysazovat některé okrasné cibuloviny, řízkovat jehličnany…

Příprava trávníku na zimu

Ačkoli je zima ještě daleko, trávník by se na ni měl již pomalu nachystat. V suchých a horkých srpnových dnech jej vydatně zavlažujte, ale s hnojením postupně přestávejte. V polovině měsíce trávník pohnojte naposledy. Další dávky dusíku by totiž zhoršily podmínky pro přezimování trav.

Zabraňte šíření rzi hrušňové

Rez hrušňová, houbové onemocnění hrušní, se projevuje oranžovohnědými, okrouhlými skvrnami na listech. Tato choroba potřebuje k životu dva hostitele – hrušně a jalovce, na které se stěhuje na zimu. V srpnu proto staré jalovce prořezejte a ošetřete fungicidem, ochráníte tak hrušně v celém okolí.

Zelenina vysetá v srpnu, čerstvé vitamíny na podzim

Ačkoli se zdá, že sezóna pomalu končí, stále můžete na uvolněné záhony vysít mnoho druhů zeleniny.

  • Stále je dost času na salát, především polníček, který dává sklizeň až do prvních mrazíků.
  • Vysévají se ředkve a ředkvičky, ozimá cibule a kapusta pro sklizeň v příštím roce.
  • V druhé polovině srpna také méně známá, ale velmi chutná a zajímavá zelenina, černý kořen.

Zasejte si špenát pro podzimní sklizeň

Čerstvé, mladé lístky špenátu jsou kulinářským pokladem a také superzdravou zeleninou. Významný je především vysoký obsah kyseliny listové, ale i řady vitamínů, minerálů a chlorofylu. Mladý špenát se hodí k lehkému podušení, zapékání, ale i za syrova do salátů.

  • Můžete jej zasít ještě nyní a v říjnu již sklidíte mladé listy.
  • Vysévejte do řádků vzdálených od sebe 20 cm.
  • Špěnátu svědčí kyprá půda, deální hnojení je dobře vyzrálý kompost.

Výsadba cibulovin kvetoucích na jaře i na podzim

Pozor na to, že ocún je prudce jedovatý! Do zahrad s malými dětmi nepatří.

Již v srpnu je potřeba myslet na rozkvetlé jaro příštího roku, a také ozdoby podzimu. Vysazují se cibulky sněženek a bledulek, kandíku psího zubu. A také na podzim kvetoucí šafrány, křehké ocúny a bramboříky. Sázet je můžete na záhony, ale také po skupinkách do trávníku, který krásně oživí.

Z jarních druhů jsou do něj vhodné jen časně kvetoucí, protože trávník by se neměl sekat dříve, než listy cibulovin zežloutnou a „zatáhnou se“ zpět do cibule. Ideální jsou trochu volněji udržované trávníky, například v sadu. Ostatně cibuloviny jsou krásným podrostem stromů, časné jarní kvetou dříve, než se stromy olistí a mají proto dostatek místa.

  • Bledulkám svědčí vlhkou, propustná půda. Cibule se sází do hloubky 8 cm. Vyhovuje jim pohostinné stanoviště.
  • Sněženky potřebují vlhčí, propustnou a kyprou půdu. Cibule se sází 5-7 cm pod povrch půdy. Mohou růst na slunci i v polostínu.
  • Šafrány ocení lehčí a humózní půdu, slunné stanoviště, cibule se vysazují do hloubky 6-8cm.
  • Ocúny potřebují půdy těžší, vlhčí a dostatečně humózní a také dostatek slunce. Cibule je sázejí do hloubky 10-20 cm.

Pro pěkně vyzrálá rajčata

Rajčata mají poměrně dlouhou vegetační dobu. Někde již zrají, ale na mnoha zahrádkách se teprve počínají vybarvovat. Může se snadno stát, že první mrazíky zastihnou ještě poslední, nevyzrálá rajčata. Ani včasná sklizeň nepomůže, doma nedozrají a používat zelená rajčata je vzhledem k obsahu solaninu nebezpečné. Proto je lepší již v srpnu seříznout vrcholky rostlin, které často ještě kvetou, a donutit je tak, aby svou energii investovaly do již dozrávajících plodů. Použitelná úroda tak bude větší. V chladnějších oblastech je vhodné toto opatření provést již na začátku měsíce, v teplejších v průběhu či na konci.

Zdravé angrešty příštího léta

Vrcholí sezóna angreštů, mnohdy však úrodu zcela zničí padlí americké (více v článku Angrešt ničí padlí americké). Pokud tato nemoc postihla i vaše keře, zachraňte alespoň úrodu příští. Angrešt po sklizni ošetřete. Z chemických přípravků je osvědčený Beaton, ale pomáhají i biologické, zcela neškodné přípravky Bioton či Bioan.

Prořezávka ovocných dřevin po sklizni

Výhodou včasného řezu je, že se strom lépe regeneruje a neplýtvá výživou na větve, které by byly na jaře nakonec stejně odstraněny.

Ihned po sklizni můžete řezem upravit ovocné stromy i keře. Prosvětlení koruny prospěje třešním i višním, meruňkám i broskvoním, angreštům a rybízům.

  • Přednostně odstraňte všechny poškozené větvě, a poté ty, které vytvářejí příliš hustou splať, jdou napříč ostatními.
  • Rozhodně odstranit potřebují ty větve, které jeví známky napadení chorobami – v případě moniliové spály jsou to obvykle všechny konce větviček až na zdravé dřevo.
  • U maliníku je vhodné odstranit slabé i odplozené výhony.

Čas roubování

Ačkoli si dnes můžete v zahradnictví zakoupit téměř jakékoli naroubované stromy a odrůdy, vlastní roubování je umění, které se vyplatí a výsledky zahřejí u srdce každého zahrádkáře. Právě v druhé polovině srpna je čas vhodný k roubování jabloní, třešní, višní, ořešáků, rybízů a angreštů. Pro tento letní termín je nejvhodnější roubování za kůru. Podnož nad místem roubování lze ponechat vzrostlou a zkrátit ji až na jaře.

Ochrana ovocných stromů

Pokud úrodu jabloní a slivoní v tomto roce ohrožovalo přemnožení obaleče jabloňového, je vhodné provést postřik proti němu i po sklizni. Často sušší srpnové počasí také svědčí savým škůdcům, jako jsou svilušky. Pokud na rostlinách objevíte jejich jemné pavučinky, je třeba včas zakročit. Kromě chemických insekticidů můžete použít i zdravotně zcela nezávadné přípravky na bázi lecitinu a řepkového oleje, které jim zalepí dýchací otvory.

Množení okrasných dřevin

Konec léta je vhodná doba k rozmnožování okrasných jehličnanů, právě v srpnu se řízky nejlépe ujímají. Namnožit si můžete vlastní smrky, thuje, jalovce, tisy a další druhy.

  • Jako řízky se ostrým nožem odebírají koncové větvičky i s patkou.
  • Do 2 cm nad ní se odstraní jehličí.
  • Řeznou plochu můžete ošetřit práškem ze dřevěného uhlí, nebo speciálním stimulátorem, jež podporuje zakořenění.
  • Řízek opatrně vpíchněte do substrátu ze směsi rašeliny a písku, vylehčené případně ještě polystyrénovou drtí.
  • Substrát je třeba udržovat stále mírně vlhký.
  • Prospěšné je i vlhké mikroklima – nádobu s řízky překryjte fólií, nebo perforovaným průsvitným kelímkem.

Zelené hnojení je chytré

Zelené hnojení je kvalitní náhradou za poctivý hnůj, který každý k dispozici nemá.

  • Řepka a hořčice jsou ideální na záhony, na kterých neplánujete pěstovat zelí, brokolici, květák či kedlubny, tedy košťáloviny.
  • Jako výtečné zelené hnojivo poslouží i směs hrachu, ovsa a pelušky, či bob, který díky symbiotickým bakteriím na kořenových hlízkách obohatí půdu extra dávkou dusíku.
  • Těsně po rozkvětu rostliny posečte. Ideální je mulčovací stroj, který je ihned rozdrtí, poslouží ale i kosa a poté obyčejná sekačka na trávu. Poté je hned zapravte do půdy.

Vysejte si svazenku vratičolistou

Květy svazenky poslouží včelám a motýlům pozdního léta jako vítaná potrava.

Výsadní postavení mezi zeleným hnojením má tato pradávná rostlina.

  • V srpnu zasetá semena vzejdou brzy a za dva měsíce máte výtečné zelené hnojení.
  • Sejte ji hustě a semena pouze lehce zahrňte tenkou vrstvičkou zeminy.
  • Těsně po odkvětu ji můžete posekat a zapravit do půdy, nebo počkat, až za vás tuto práci vykonají podzimní mrazíky.
  • Svazenka je vhodná i pro obohacení půdy, ve které se chystáte pěstovat košťáloviny, na rozdíl od řepky či hořčice, které jsou s nimi příbuzné.