Slunovratová brokolice

Brokolici je třeba sklízet dříve, nežli se poupátka začnou otevírat. Jenže za dlouhých letních dnů mají tendenci vykvétat rychle, proto jsou ideální výsevy časně jarní a poté letní. Brokolice vysetá po slunovratu bude vyrůstat již za dnů postupně se zkracujících, což je velkou výhodou.

Při teplotě nad 20 °C semínka klíčí rychle, ovšem pokud se vyšplhá ke 30 °C, mohou klíčení naopak brzdit. Pomůže zastínění, nebo si sazeničky předpěstujte na místě chráněném před slunečním žárem. Půda by měla být propustná, obohacená kompostem a s dostatkem vápníku, který dodá například dolomitický vápenec nebo dřevěný popel. Konečný spon rostliny by se měl pohybovat kolem 45 cm, při přímém výsevu však sejte hustěji, nebo vždy 2 až 3 semena blízko sebe, přičemž ponecháte růst jen jeden semenáček. Semena zasypte přibližně 0,5 silnou cm vrstvou zeminy a lehce přitlačte. Osetá místa důkladně zalévejte jemným kropítkem – za horkých dní půda vysychá velmi rychle a klíčící semena zaschnout nesmí.

Pokud růžičky poupat odříznete a košťál ponecháte, rostlina znovu obrazí. Touto schopností vyniká především výhonková brokolice, skromněji obráží brokolice květáková s hlavní středovou růžicí.

Křehké zelí

V první polovině měsíce stále ještě můžete vysít zimní odrůdy hlávkového zelí. Semena sejte a opatrujte stejně jako u brokolice. Vzešlé rostlinky z přímého výsevu je třeba vyjednotit na vzdálenosti 15 až 40 cm, podle budoucí velikosti odrůdy. Půda by měla být kyprá a výživná, obohaťte ji štědrou vrstvou kompostu. Zálivku zelí vyžaduje častou a mírnou, rovnoměrnou – za velmi suchého počasí každé rostoucí hlávce dopřejte až litr vody denně, ideálně dešťové. Pro udržení stálé vlhkosti a snížení výparu je nesmírně užitečné i mulčování půdy kolem hlávek. Mulčování navíc podporuje tvorbu humusu a tím pádem i výživu zeleniny. Zvláště v době, kdy zelí tvoří hlávky, je rovnoměrný přísun vláhy důležitý – pokud půda vyschne a poté přijde vydatný déšť, žíznivé hlávky pukají. Ovšem v půdě bohaté na humus, který vláhu zadržuje, a dobře zamulčované, k výkyvům nedochází tak snadno.

Karotka pro mlsání, mrkev na zimu

Zatímco většinu plodin lze předpěstovat a přesadit, u kořenové zeleniny, jako je mrkev, je vhodný pouze přímý výsev. Rané odrůdy mrkve zvané karotky, vyseté počátkem měsíce, poskytnou sklizeň v září, a pokud budete sklízet mladé mrkvičky, tak ještě dříve. Mrkve vyseté v průběhu a ke konci měsíce jsou ideální i k uskladnění.

Aby byly kořeny rovné a dlouhé, připravte jim kyprou půdu bez kamínků až do hloubky 15 až 25 cm. Když kořen narazí na překážku, větví se a kroutí. Méně náročné jsou v tomto ohledu odrůdy s kulovitým, krátkým kořenem nebo karotky sklízené ještě mladé. Půda by každopádně měla být lehčí a propustná.

Letní výsevy karotky i mrkve soustřeďte do řádků přibližně 15 cm vzdálených. Na místě budoucího řádku připravte přibližně jeden až dva centimetry hluboké rýhy – prohlubeň pomůže udržovat vláhu, zalévat navíc můžete pouze ji. Semena sejte v jedno- až dvoucentimetrových rozestupech – ušetříte si práci s pozdějším protrháváním. Poté je zahrňte přibližně půl centimetru silnou vrstvou jemného kompostu nebo substrátu a pokropte jemným kropítkem. Semena mrkve se probouzí pomalu, často až za tři týdny – a po celou tu dobu nesmí vyschnout. Za velmi horkých dní pomůže zastínění, místa mezi řádky se vyplatí lehce zamulčovat. Poté, co semenáčky dosáhnou přibližně 5 cm výšky, je opatrně proberte – pro sklizeň mladých mrkviček stačí rozestupy kolem 2 až 3 cm, aby však narostly silné kořeny, vyžadují rostliny prostor nejméně 5 cm po obou stranách.

Zemní jablko (Smallanthus sonchifolius)

Pohledný jakon dostal díky sladké chuti křehkých hlíz přízvisko peruánské zemní jablko. Hlízy neobsahují cukry, ale fruktooligosacharidy, které nezvyšují hladinu cukru v krvi. Můžete je využít podobně jako brambory, chutné jsou však i syrové nebo lehce orestované.

Zdroj: Youtube

Sazenice nebo stonkové hlízy se sázejí po odeznění posledních mrazíků a uspějete i počátkem června. Rostliny jsou až půl druhého metru vysoké a každá vyžaduje prostor nejméně půl metru. Svědčí jim kyprá, kompostem obohacená zemina a hojnost slunce.

Hlízy dorůstají teprve na podzim, v půdě je ponechte co nejdéle. Nevadí jim ani první lehké mrazíky, které nadzemní část rostliny spálí. Skliďte je až před příchodem mrazů silnějších, a nejlépe je ještě pár týdnů ponechejte na světlém, bezmrazém místě. Jejich chuť zesládne a zjemní. Při uchování v chladu a na vzdušném místě mohou vydržet kvalitní několik měsíců. K dalšímu pěstování se však, na rozdíl od brambor, nehodí. K rozmnožování slouží drobnější stonkové hlízy, které na podzim odříznete z báze stonku a až do jara uchováte v mírně vlhkém substrátu na bezmrazém, chladném místě.

Na poslední chvíli

Ještě na počátku měsíce můžete vysadit sazeničky rajčat, paprik a lilků. Vysadit i zasít můžete okurky, cukety i dýně. Zvláště okurky a cukety rostou rychle a sklizně se dočkáte časně, protože není třeba čekat na dozrání plodů – naopak, mladé jsou nejlepší. Poslední vhodný čas nastává rovněž pro výsev a předpěstování sazenic zeleniny, která poskytne sklizeň v průběhu zimy či brzy zjara příštího roku – kadeřávku, póru, růžičkové kapusty aj. Počátkem měsíce můžete stále ještě vysít pnoucí fazolky, později se vyplatí sít již jen keříčkové typy.

Ze semen zasetých kdykoli během měsíce doroste špenát, roketa, červená řepa, černá ředkev, vodnice, hrášek dřeňový i cukrový a raná kedlubna. Saláty sejte letní, odolnější vůči vybíhání do květu, nebo listové k řezu. Kadeřavé a pestře zbarvené odrůdy jsou chutné a vypadají pěkně na záhoně i na talíři.

Související články

Zdroj: časopis Receptář