Výsevy babího léta
Zdroj: Olena Ukhová / Shutterstock.com

Výsevy babího léta: Co teď zasít, abyste sklízeli celý podzim

Dny se krátí a to mnohé zelenině svědčí, neboť nevybíhá do květu a nehořkne. Můžeme toho využít a zasít úrodu, kterou budeme sklízet po celý podzim.

Nenáročné druhy zeleniny, které je snadné pěstovat ze semen, přinesou ještě mnoho užitku. Můžeme je sít na místa uvolněná po letní sklizni nebo na nově připravené plochy.

ČERSTVÉ AŽ DO ZIMY

Mít čerstvou zeleninu stále po ruce se vyplatí. Ke každému jídlu si pak můžeme přidat trochu právě sklizeného salátu nebo křupavých ředkviček. Dopřejeme tak tělu, co potřebuje, a ještě si pochutnáme. Právě saláty a ředkvičky patří ke druhům, které jsou pro začátečníky jako stvořené.

Salát

Čerstvě sklizený salát je co do chuti i přínosu pro zdraví nejlepší. Na výběr máme mnoho odrůd různých tvarů, barev i chutí. Díky zkracujícím se dnům můžeme opět vysít i rané hlávkové saláty, sklízet je budeme v říjnu a listopadu. Pokud je však srpen horký, mohou klíčit hůře – výsevy se vyplatí zastínit a dobře zalévat. Odolnější je ledový salát, který však ucelené hlávky tvoří dlouho. Rychleji roste křupavý a sladký římský salát, který tvoří rozvolněnější, vzpřímené hlávky. Již v září budeme sklízet mladé listy salátů určených k řezu listů, které netvoří hlávky, ale růžice. I ty lze sklízet seříznutím, existuje však ještě výhodnější způsob sklizně, kdy postupně odtrháváme vnější listy. Díky neporušenému středu budou velmi rychle dorůstat nové. Na výběr máme odrůdy zelené i červené, rozmanitě zkadeřené, které vypadají pěkně na talíři i na záhoně.

Hlávkový salát je jednoletá plodina a e skvělou volbou i do malých zahrad, protože nezabere moc místa. Díky zkracujícím se dnům můžeme opět vysít i rané hlávkové saláty Zdroj: shutterstock.com

Hlávkové saláty pěstujeme ve sponu 25x25 cm, saláty k řezu listů ve sponu 15–20 cm. Semena však sejeme hustěji, protože nemusejí vzejít všechna. Mladé rostliny poté probereme a přebytečné můžeme ihned sníst. Saláty dobře porostou v humózní, rovnoměrně vlhké půdě – dopřejeme jim vyzrálý kompost.

Ředkvičky

Sklizeň poskytnou už měsíc po vysetí, čekat déle se ani nevyplatí. K čemu je velká ředkvička, když místo křupavé, šťavnaté a jen příjemně pálivé dužiny nabídne příliš hořkou chuť a dřevnatou konzistenci? V srpnu lze vysít celoroční odrůdy, vrátit se však můžeme již i k raným, zvláště pokud nám zbyla semena z jara. Sejeme je do kypré jemné půdy nebo kompostu, do hloubky kolem 0,5 cm. Pěstujeme je v řádcích vzdálených od sebe 10 cm, v rozestupech kolem 5 cm nebo ve sponu 10x10 cm.

Ředkvičky můžeme nakrájet na plátky. Ředkvičky můžeme sklízet už měsíc po vysetí Zdroj: Iaroshenko Maryna / Shutterstock.com

NA PÁNEV I DO SALÁTU

Syrová listová zelenina je výtečnou a zdravou součástí jídelníčku, ale příliš nezasytí. Zato lehce tepelně upravená poslouží i jako chutná a přitom dietní příloha. Můžeme pěstovat i všestranně užitečné druhy zeleniny, které lze využít obojím způsobem.

Čínské zelí

Pravé čínské zelí, zvané též pak čoi, je na rozdíl od pekingského v obchodech vzácné. A v kuchyňské zahrádce velmi užitečné – mladé listy jsou výtečné na salát, ovšem stejně jako dužnaté řapíky je lze i krátce orestovat, podusit nebo zapéci. Dobré jsou jak samotné, tak jako součást pestřejších zeleninových směsí. Jejich chuť výtečně podpoří pár kapek citronové šťávy. Čínské zelí roste velmi rychle a sklízet ho můžeme do měsíce od vysetí. Na záhoně bychom ho neměli nechávat déle než 50 dní, neboť pak se křehké řapíky stanou tužšími a vláknitými. Aby byly listy šťavnaté, vyžadují dostatek vláhy a kyprá, kompostem obohacená půda je také ku prospěchu. Semena sejeme do sponu kolem 10 cm a zasypeme tenkou vrstvou substrátu. Jako u všech výsevů ji mírně přitlačíme, aby měla semena těsný kontakt s půdou. Rostoucí rostliny vyjednotíme na spon 35x35 cm.

Duben je měsícem listové zeleniny. Přesně v toto období ještě můžete vysít mnohé druhy zelených salátů, nebo i špenát. Mladé špenátové listy se hodí do salátů i k tepelné úpravě Zdroj: shutterstock.com

Špenát

Mladé špenátové listy se hodí do salátů i k tepelné úpravě – ta postačí velmi krátká, ať už jde o rychlé orestování, podušení, nebo napaření. Do polévky je můžeme přihodit až po odstavení z ohně. Pokud špenát zasejeme v průběhu srpna, mladé listy můžeme sklízet již v říjnu. Při postupném seřezávání budou rostliny obrážet až do zimy. Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm, v rozestupech kolem 7 cm. Při vzcházení semenáčky důkladně zaléváme. Špenátu svědčí kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost. Místo může být slunné i polostinné.

Florentinský fenykl

Hlíznatý, sladký či florentinský fenykl se nepěstuje pro semena, ale pro nasládlé a aromatické listové bulvy. Opět nabízí využití i ve studené kuchyni, vhodné jsou především křehké listy z vnitřku bulvy. Lze je však i dusit či zapékat, což zjemní jejich aroma a zvýrazní sladkou chuť. Svrchní listy a řapíky se hodí do polévky. Tuto méně obvyklou rostlinu stojí za to vyzkoušet, zvláště pokud máme dostatek místa. Sejeme do sponu kolem 10 cm, rostlinky vyjednotíme na spon 30x30 cm. Půda musí být propustná, vláhy však rostliny vyžadují dostatek. Fenykl sklízíme, když bulvičky dosáhnou velikosti kolem 10 cm, aby neztratily svou křehkost. Tu můžeme podpořit i bělením – v době, kdy jsou velké jako vejce, k nim opatrně přihrneme zeminu, kompost nebo mulč.

Umíte pěstovat hrášek? Hrášek je vděčný a nenáročný Zdroj: Popova Tetiana / Shutterstock

Hrášek

Cukrový hrášek, určený pro konzumaci celých lusků, nám přinese úrodu velmi brzy, neboť sklízíme celé lusky s ještě drobnými semínky. Jsou výtečné jak do salátu, tak i krátce orestované či podušené. Pro sklizeň celých lusků volíme vždy odrůdy k tomu určené, tedy hrachy cukrové (P. sativum var. macrocarpon), nikoli hrachy dřeňové. I ty však stihnou do zimy ještě přinést úrodu. Jejich semena necháme vyrůst, ale ne ztvrdnout. Poté je z lusků vyloupneme a používáme samotná. Jsou rovněž výtečná jak syrová, tak kratičce orestovaná, podušená nebo povařená.

Hrášky sejeme v rozestupech kolem 3 cm do řádku nebo dvou řádků kolem opory, do hloubky kolem 3–5 cm. Rostliny se úponky zachytí sítě nebo pletiva a šplhají do výšky, která závisí i na zvolené odrůdě. Aby hrášek dobře klíčil, rostl, kvetl a plodil, vyžaduje dostatek vláhy, ideální je kyprá, zralým kompostem obohacená půda.

PRO CHUŤ I VŮNI

Pokud nyní zasejeme rychle rostoucí jednoleté aromatické bylinky, poskytnou na podzim sklizeň mladých voňavých listů. Hodí se k ochucení nejrůznějších pokrmů, do salátů, při nakládání zeleniny. Pro pozdní setí se hodí druhy, které nevyžadují velké teplo (v srpnu sice ještě bývá, ale v září a říjnu se teploty sníží).

Kerblík třebule Kerblík třebule má delikátní chuť Zdroj: Shutterstock.com / Karaidel

Kerblík třebule

(Anthriscus cerefolium)

Delikátní chuť a vůně kerblíku, která připomíná lahodnější petrželku, se hodí nejen k rybám a bramborům. Jemně dělené, křehké listy můžeme seřezávat již mladé, obvykle dva měsíce od výsevu. Jestliže rostlinu necháme vyrůst, bude vysoká až 30 cm. Má okoličnatá květenství a v plné velikosti potřebuje stejný prostor i do šířky. Pro sklizeň mladých listů však můžeme sít do řádků vzdálených od sebe 5–10 cm, v rozestupech okolo 3 cm. Prospívá v polostínu a v lehké, propustné, ale zároveň dostatečně zavlažované půdě.

Kopr Mladé, jemně dělené lístky kopru můžeme seřezávat dokonce již pár týdnů po výsevu Zdroj: Shutterstock

Kopr vonný

Mladé, jemně dělené lístky kopru můžeme seřezávat dokonce již pár týdnů po výsevu – mladé, čerstvé a šťavnaté jsou nejlepší. Jejich typickou chuť a vůni lze využít nejen v tradiční koprové polévce a omáčce, ale i na různé úpravy ryb, pokrmy z vajec či brambor, saláty, kuře. Přidáváme je, podobně jako kerblík, až na konci tepelné úpravy, aby neztratily chuť a vůni, ani s ní se pojící prospěšné látky. V propustné půdě a při pravidelné zálivce klíčí semena velmi rychle. Na rozdíl od kerblíku má rád plné slunce. Při pěstování pro sklizeň mladých lístků můžete sít hustě – do řádků vzdálených od sebe 5–10 cm, v rozestupech okolo 2 cm.

Mladé listy rokety rostou velmi rychle Mladé listy rokety rostou velmi rychle Zdroj: viki2win / Shutterstock.com

Roketa setá

Rovněž mladé lístky rokety lze seřezávat již pár týdnů po výsevu, přičemž budou opakovaně obrůstat. Nenáročné roketě se daří na slunci i v polostínu, nejlépe v kypré půdě s dostatkem vláhy. Snese i sucho, ale bude palčivější. Vysévat ji můžeme stejně jako kopr.

Titulka Receptář srpen Titulka Receptář srpen Zdroj: VLMedia

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky