Po zmrzlých budeme sázet teplomilnou zeleninu, kterou bylo třeba předpěstovat již v předjaří. Ale mnoho dobrot můžeme na zeleninovou zahradu stále ještě vysévat, stejně jako rychle rostoucí letničky.

Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další várky hrášku, dřeňového pro sklizeň sladkých zrnek, i cukrového pro sklizeň celých lusků. Sejeme až 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením. Hrášek je třeba za sucha zalévat, zvláště při vzcházení, někdy potřebuje pomoci navést na oporu – stačí lehká konstrukce z proutků.

Stále ještě můžeme vysévat letní odrůdy salátu, odolné proti horku, hořknutí a vybíhání do květu. Lahůdkou jsou letní ledové saláty, římský či chřestový salát. Semena klíčí lépe na světle, proto je nezasypáváme, pouze přitlačíme k substrátu a nenecháme zaschnout. Rostoucí sazenice zaléváme a hnojíme například velmi zředěným výluhem ze zkvašených kopřiv.

Odrůdy ředkviček určené pro celoroční pěstování, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu, lze vysévat i nyní. Již narostlé ředkvičky včas sklízíme, rostoucí pravidelně zaléváme, aby nebyly příliš hořké, nedřevnatěly a nepraskaly.

Stále ještě můžeme vysévat kopr. Část rostlin necháme vykvést, pokud si přejeme květenství nebo semena – vysoké odrůdy často vyžadují lehkou oporu.

Pro křehké kořeny a okamžitou konzumaci pěstujeme rychleji rostoucí karotku. Pro kořeny, které obsahují méně vody a lze je skladovat celou zimu pak mrkev – i tu můžeme stále ještě vysít. V teple semena klíčí rychle, nesmí však zaschnout. Jsou drobná, nesejeme je však příliš hustě, nebo bude třeba semenáčky jednotit.

Stále ještě můžeme sázet i sít pozdní odrůdy květáku a brokolice. Rostoucí rostliny se vyplatí dostatečně zalévat a hnojit, ideálně tekutými organickými hnojivy. Také posečená tráva a kopřivy, pokud je poklademe jako mulč mezi řádky, půdu nejen chrání, ale i postupně obohatí o živiny, na které jsou košťáloviny náročné.

Stejně tak můžeme vysévat pozdní odrůdy kedluben. Rostoucí rostliny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly. Také kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a hnojení spolu se zálivkou.

Výsevy po zmrzlých

Cukety a rozmanité dýně patří mezi rostliny, které lze vysazovat až po odeznění posledních mrazíků, a ještě stále je můžeme vypěstovat i ze semen, protože rostou, kvetou a plodí poměrně rychle.

Také pnoucí fazole pěstované pro sklizeň zralých nebo mléčně zralých plodů, i keříčkové fazolky pro sklizeň mladých lusků se vysévají právě až v druhé půli května, aby je neohrozily poslední mrazíky. Rostou velmi rychle a úrodu poskytnou časně.

Rovněž okurky již můžeme bez obav vysazovat i vysévat. Přichystáme jim slunná místa s kyprou, kompostem vyhnojenou půdou. Sazenice, stejně jako ostatní plodovou zeleninu, mulčujeme. Výhodné je pěstování na opoře, například na síti – rostliny jsou méně náchylné k plísňovým chorobám, plody se nešpiní a snáze sklízejí.

Vysazovat i vysévat můžeme také semena čekanky určené pro sklizeň kořenů a zimní rychlení puků, i salátové, křehké červené čekanky radicchio.

Po pominutí posledních mrazíků můžeme bez obav vysazovat a vysévat i choulostivé druhy letniček, jako je například oblíbená pestrá cínie, nenáročný aksamitník a oslnivá slunečnice. Výsevy nesmí zaschnout, poté se květů dočkáme poměrně brzy. Mezi další letničky, které lze vysévat v druhé půli května, patří krásenky, černuchy, lichořeřišnice, zářivky, máky, sluncovky.

Tip pro krásnou zahradu

Stále oblíbenější jsou směsi více druhů letniček, které vytvoří pestrou a přirozeně působící podívanou. Připomínají letní louku, ovšem mnohem barevnější a oslnivější. Tvorbě letničkových směsí se věnují i odborníci, například ze Zemědělské fakulty Mendelovy Univerzity v Brně. Sestavili kompozice tak, aby se vzájemně doplňovaly co do výšky a barvy, aby kvetly skutečně po celou sezónu a byly naprosto nenáročné. Veřejná prostranství osvícených měst a obcí se díky nim začínají proměňovat ve kvetoucí oázy. Mnohé z květů jsou navíc plné nektaru a pylu pro včely, čmeláky motýly. I pro zahradu můžeme využít již hotové směsi, které jsou ke koupi (například Strakonická louka, Plzeňská květnice, Časná směs, Ohnivý paprsek, trikolóra aj.), nebo se inspirovat a zkusit si vytvořit vlastní. S letničkami si lze hrát a experimentovat každý rok znovu. Na podzim si můžeme nasbírat semena, většina květin se ochotně množí i samovýsevem.