Do pařeniště můžeme koncem měsíce vysít zimní salát (Humil nebo Altenburský), který přezimuje, a poskytne velmi časnou jarní sklizeň. Dále můžeme vysít špenát, šruchu zelnou, roketu, kopr, ředkve a rané ředkvičky, ozimou cibuli a kapustu pro sklizeň v příštím roce. V druhé polovině srpna se vysévá rovněž méně známá, ale velmi chutná a zajímavá zelenina černý kořen, Scorzonera čili hadí mord španělský. I zeleninový fenykl ještě stihne dorůst, pokdu bude babí léto přívětivé.
kozlíček polníček
Otužilý salát polníček
Stejně jako u další zeleniny, vyplatí se mezi řádky položit mulč, který chrání půdu a potlačuje plevel - trávu, slámu, listí.
Drobné listy polníčku jsou někdy k dostání v obchodech a malá vanička stojí nemalé peníze. Vypěstovat si ho přitom můžeme snadno, stačí slunný záhon s kyprou půdou. Semena vyséváme do rýh 1 cm hluboko, s rozestupy mezi řádky 25 cm. Vzrostlé sazeničky vyjednotíme na 15 cm od sebe. Během několika prvních týdnů po výsevu půdu dobře zaléváme a odstraňujeme plevel mezi řádky. Za velmi chladného počasí polníček zakryjeme bílou netkanou textilií. Svědčí mu organická hnojiva – půda obohacená kompostem a v průběhu růstu jednou týdně zálivka obohacená výluhem z kopřiv nebo zkvašeným drůbežím trusem.
Lahodný mladý špenát
Čerstvé, mladé lístky špenátu jsou kulinářským pokladem a také velkým přínosem pro zdraví. Přínosný je vysoký obsah kyseliny listové, dále řady vitamínů, minerálů a chlorofylu. Mladý špenát se hodí k lehkému podušení, zapékání, ale i za syrova do salátů. Můžeme jej zasít ještě nyní a v říjnu již sklidíme mladé listy. Svědčí mu kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm, při vzcházení důkladně zaléváme, pokud to za nás neučiní déšť.
šrucha zelná
Štavnatá šrucha zelná
Tato pohledná jihoevropská plazivá rostlina s dužnatými lístky má šťavnatou, mírně nakyslou chuť, hodí se do salátů, můžeme ji připravit i jako špenát. Je také velmi zdravá - obsahuje mimo jiné více omega–3 mastných kyselin než jakákoli jiná listová zelenina, dále vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů pak hořčík, vápník, draslík a železo.
Semena vyséváme do sponu 20–25x4 cm, aby měly rozkladité „keříky“ dostatek místa. Šrucha má hluboké kořeny a listy, které umí udržet vodu, proto není příliš náročná na vláhu. Zato po sklizení by měla putovat na talíř co nejrychleji, protože brzy zvadne a ztratí svou šťavnatost.
Exotický černý kořen
Pochází ze Španělska a daří se mu i na našich zahradách. Svrchu černý a uvnitř bílý, křehký kořen má jemnou, nasládlou chuť. Syrový je výtečný do salátů, uvařený připomíná chřest. Díky vysokému obsahu inulinu prospívá diabetikům, je prospěšný při dně a revmatických chorobách, uplatní se při redukční dietě.
černý kořen
Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 30-40 cm, do hloubky 3-4 cm. Půda by měla být kyprá, propustná. Rostlinám svědčí spíše polostín než přímé slunce.
V prvním roce rostlina vytvoří přízemní růžici listů a štíhlý asi 30 cm dlouhý kořen. Druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, nesoucí voňavé žluté květy. Teprve v této době se vyplatí kořen sbírat, i když ochutnat ho můžeme již tento podzim.
