obrázek z archivu ireceptar.cz

Denivky, ideální trvalky pro kvetoucí zahradu nenáročnou na údržbu

Denivky jsou nenáročné trvalky s krásnými květy a ladnými trávovitými listy. Vyžadují minimum péče a přesto jsou po celý rok velmi dekorativní. Pěstovat můžete řadu různobarevných kultivarů.

Denivky (Hemerocallis) pocházejí z východní Asie, kde se používají dokonce i při přípravě jídel a v medicíně, podobně jako chryzantémy. Zahradní odrůdy vznikly křížením původních druhů, dnes už existuje 20 000 odrůd. Pro šlechtitele je to oblíbená rostlina, protože její květy lze dobře opylovat.

Velmi populární jsou denivky především v USA, kde jsou středem zájmu nejen pěstitelů, ale i šlechtitelů. Udává se, že každý rok je jenom v USA zaregistrováno asi 2500 nových vyšlechtěných odrůd.

Denivky jsou krásné, vděčné a nenáročné

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Denivky zdobí nejen svými květy, ale i trávovitými listy, které dokáží zútulnit nevyužité zahradní kouty.

Není to tak dlouho, kdy bývaly na zahradách k vidění pouze jednoduché oranžové denivky, poněkud připomínající lilie. Dnes můžete pěstovat řadu různě barevných kultivarů. Ve své „sbírce“ přes 100 odrůd. Nejvíce nás zaujaly ty, které mají zvlněné okvětní listy a barevná oka uvnitř květů.

denivkydenivkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Záhon s denivkami potřebuje daleko méně péče než vyžaduje většina jiných okrasných trvalek, přesto je stále upravený. Navíc v době jejich kvetení (které je poměrně dlouhé) kolemjdoucí žasnou, copak je to za krásné květiny nejrůznějších barev – světlé (ne však čistě bílé), smetanové, žluté, oranžové, růžové, nahnědlé, červené i fialové.

Přeměna skalky

Některé rostliny jsme vysadili hned u vchodu do zahrady, kde jsme dříve mívali skalku. Ta byla sice pěkná, ale snadno zarůstala a vyžadovala spoustu péče. Velké kameny ze skalky jsme na záhonu nechali, stejně jako menší ozdobné jehličnany. Denivky jsme dále zkombinovali s jinými trvalkami, které mají zdobné listy jiných tvarů a kvetou postupně. Dopředu jsme vysadili nižší rostliny, dozadu vyšší (např. hortenzie).

Krása jednoho dne

Květy jednotlivých odrůd se objevují již od druhé poloviny května a kvetou až do září, především ale v červenci a v srpnu. Mají však jednu zvláštnost: každý květ vydrží rozvitý pouze jeden den, proto se jim také říká denivky. Většinou rozkvétají ráno a další den už vadnou. Výjimečně některé odrůdy začínají kvést večer a dokvétají večer následující. Květy na jedné rostlině nekvetou naráz, ale vykvétají postupně – tím působí dojmem, že kvetou nepřetržitě nejméně měsíc.

 

denivkadenivkaAutor: Archiv ireceptar.cz

První slabší květy se objevují hned první rok po výsadbě, každý rok však kvetou stále bohatěji. První rok se většinou objeví jen jeden stvol, ve třetím roce to však může být 5–8 stvolů s květy. Ve váze vypadají krásně, přestože dlouho nevydrží.

Pěstování

  • Nejvíce se osvědčilo pěstovat denivky na slunném nebo jen mírně zastíněném stanovišti.
  • Prospívá jim výživná úrodná půda, mají rády občasné přihnojení kompostem a plným hnojivem.
  • V době růstu, vývoje poupat a kvetení jim svědčí vlhká půda, ale snesou i krátkodobé sucho.
  • Zaschlé listy denivek odstraňujeme až na jaře při rašení.

denivkadenivkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Výsadba a rozmnožování

  • Před výsadbou doporučuji kořeny na dvě hodiny namočit do vody a o čtvrtinu až polovinu je zakrátit, což podpoří jejich zakořenění a růst. O třetinu zkrátíme i listy.
  • Při výsadbě dbáme na to, aby byl kořenový krček jen 1–2 cm pod povrchem půdy, pokud jej zasadíme hlouběji, rostlině se dařit nebude a možná i zahyne.
  • Mezi jednotlivými rostlinami necháváme vzdálenost 50–80 cm, potřebují totiž dostatek životního prostoru.
  • Když trsy příliš zhoustnou, je vhodné je rozsadit v období od jara do podzimu (bývá to většinou po třech až šesti letech). Kdybychom je nechali déle, rostlina by se postupně oslabovala.

Denivka je zvláštní tím, že nemá cibuli ani hlízu, ale hlíznaté kořeny. Vydrží i tři týdny nezasazená, mírné zažloutnutí listů není na závadu.

Některé denivky se na zimu schovají pod zem

Při pěstování denivek je dobré vědět, že existují tři skupiny – stálezelené, dále ty, jejichž listy mírně osychají, a druhy, které se na zimu zatahují. Kdybychom nevěděli o tom, že máme odrůdu zatahující, mohlo by se nám snadno stát, že rostlinku zlikvidujeme v domnění, že vyhynula.