Květy denivek (Hemerocallis) tvoří pestrou paletu. Britská Royal Horticultural Society registruje přes 50 tisíc kultivarů! K nejcennější patří kultivary s barvou květu v odstínech tmavě červené a fialové. Jednotlivé kultivary se však liší nejen barvou, ale i vzrůstem, některé jsou napůl stálezelené nebo i stálezelené.
Obří květy
Denivky mají ztluštělé kořeny a hlíznatou bázi, z níž vyrůstá trs dekorativních zelených listů. Z přízemních pupenů vyraší dlouhé květní lodyhy a na nich květy podobné liliím, barevná škála je široká od téměř bílé či krémové přes mnoho odstínů žluté a oranžové, růžové po tmavě purpurovou až temně červenočernou. Květ může mít průměr i 18 cm a na rostlině lze napočítat i více než 40 květů.
Rané kultivary vykvétají už v květnu, hlavní sezona denivek je však až na přelomu června a července. Pozdní kultivary dokvétají ještě v srpnu, některé v září a říjnu remontují.
Nenáročné denivky můžeme pěstovat i v polostínu
Slunce a voda
Z hlediska požadavků na stanoviště není denivka náročná. Nejlepších výsledků dosáhneme, když pro ni najdeme místo s kvalitní, živinami dobře zásobenou vlhčí půdou. Nejlépe roste na slunci, ale spokojí se i s polostínem. Pro dobré kvetení ji však musíme zajistit alespoň šest hodin slunečního svitu.
Růst denivek je dobré podpořit mulčováním kompostem, kůrou, štěpkami nebo drcenou slámou. Ušetříme si tak i starosti s odstraňováním plevelů. V době sucha nezapomínáme na zálivku.
Hodí se do skupin s dalšími trvalkami, jako jsou floxy, čechravy, jarmanky, žluťuchy nebo také kopretiny, neztratí se ani mezi zápleváky, vysokými odrůdami kakostů a rudbekií nebo vyššími travinami. Velmi pěkně se vyjímá v blízkosti vodních ploch.
Množení
Denivky patří mezi dlouhověké trvalky, na jednom místě vydrží i řadu let. Kvůli bujnému růst se doporučuje jednou za tři až čtyři roky rostliny rozdělit. Tímto způsobem je můžeme namnožit, a to buď na jaře, nebo až koncem léta. U oddělků zredukujeme listovou plochu zastřižením nůžkami, kořeny rozložíme v jámě a přisypeme kvalitní zeminou tak, aby kořenový krček byl jen 1–2 cm pod povrchem. Příliš hluboké zasazení způsobuje stagnaci rostlin a trávovitý růst, rostlina málo kvete a může i uhynout. Semeny se množí jen původní druhy.
Nakládaná poupata denivky jsou delikatesou
Pro oko i pro chuť
Původní vlastí denivek je Čína, Japonsko a Korea. A podobně jako většina rostlin z tohoto regionu neslouží pouze jako okrasné, ale i jako potraviny. Kořeny denivky žluté chutnají jako křen (a také se tak používají), poupata se konzumují syrová nebo vařená a mají chuť připomínající fazolové lusky.
