Mnoho lidí si je plete s liliemi. Jsou jim opravdu podobné, proto se v angličtině nazývají „daylily“, v němčině „taglilie“ (jednodenní lilie) nebo v polštině „liliowce“. To, že kvetou jen jeden den, mnohonásobně nahrazuje fakt, že moderní odrůdy vytvářejí mnoho lodyh a na jedné lodyze vykvétá někdy až několik desítek květů.
Krásky s tisíciletou tradicí
Původní botanické druhy denivek pocházejí z Asie. V Číně se tyto květiny pěstují již několik tisíc let. V Evropě se první zmínka o nich objevuje v 16. století. Informace jak z Číny, tak z Evropy zmiňují nejčastěji denivku žlutou (Hemerocallis lilioasphodelus) a oranžově kvetoucí denivku plavou (Hemerocallis fulva). Dodnes je můžeme vidět i u nás v některých starých zahradách a mnohdy zplanělé, volně rostoucí blízko lidských sídel.
Sto tisíc odrůd
Šlechtění denivek započalo patrně na přelomu 19. a 20. století. V Evropě začali jako první Britové, později se přidali i šlechtitelé v USA. Šlo především o křížení denivky žluté nebo denivky plavé s dalšími asijskými botanickými druhy. Šlechtění tedy trvá již přibližně sto let. Za tu dobu došlo k jeho značnému rozmachu, takže v současnosti je zaregistrováno více než devadesát tisíc kultivarů. A když bychom vzali v úvahu, že je pěstováno mnoho dalších neregistrovaných kultivarů, tak jejich počet již určitě překročil sto tisíc.
Zpočátku se pěstovaly klasické diploidní odrůdy, které nesou v buněčném jádře dvě sady chromozomů po jedenácti. Chromozomy jsou nositeli vlastností potomků. A kombinací pohlavních buněk rodičovských rostlin pak vznikají potomci s novými vlastnostmi. Tak vznikají odrůdy v různých barvách i vícebarevné, s rozdílnými barevnými kresbami, v různých tvarech a velikostech květů.
V polovině 20. století se při šlechtění různých skupin květin začalo experimentovat s možností zdvojit počet chromozomů, což se provádí pomoci alkaloidu kolchicin. Tak tomu bylo i u denivek. Tetraploidní rostliny bývají robustnější, mají pevnější, větší a intenzivněji vybarvené květy. Křížení tetraploidních hybridů umožnilo velký posun v tvorbě nových, dříve neznámých barevných vzorů, jejich kombinací i nových tvarů květů. Jsou to různé lemy, vícebarevná oka s různě tvarovanými lemy, prstence, halo – barevný kruh, vodoznaky žilkování, přelivy barev, zvlněné nebo krajkové okraje a podobně. Nové odrůdy jsou velmi atraktivní, ovšem nejsou zrovna nejlevnější.
Za těžiště šlechtitelství jsou dnes považovány Spojené státy. Ovšem mnoho šlechtitelů, kteří se většinou oficiálně neregistrují, pochází mimo jiné i z České republiky, z Polska nebo dalších zemí Evropy.
Jak se vyznat v odrůdách?
Rozdělení denivek na diploidní a tetraploidní odrůdy jsme již zmínili. Asi nejdůležitějším dělením odrůd denivek z pěstitelského hlediska je pak jejich chování v zimě:
Některé na podzim zatahují listy, přezimují bez listů a nové pak na jaře vyraší z pupenů na hlízovitých kořenech. To jsou dormantní denivky (Dor).
Další skupina denivek si udrží listy i přes zimu. Jedná se o denivky stálezelené, tzv. evergreen (Ev). Tyto odrůdy mají v sobě geny odrůd denivek pocházejících z teplejších oblastí. První odrůdy této skupiny měly v zimě problém s namrzáním. K tomu dochází i dnes, ale mrazem poškozené listy se na jaře rychle obnovují, takže je již lze považovat za odolnější.
Kombinaci obou skupin tvoří denivky, které zčásti zatahují, ale část listů zůstává stálezelená. Tyto se nazývají semi evergreen (SEv).
Jako podskupiny z výše uvedených skupin můžeme uvést např. denivky pavoukovité (typ spider), v jejichž květech je zvýrazněná délka okvětních lístků oproti jejich šířce.
Dále je podle tvaru květů můžeme dělit na ty s květy jednoduchými a plnokvětými.
Většina denivek tvoří květy o průměru 12–16 cm s výškou lodyhy 50 až 100 cm. Existují však drobnokvěté denivky s květy o průměru 5 až 8 cm a výškou kolem 40 cm, které můžete využít jako obrubové květiny a hodí se také pro pěstování v nádobách.
Pěstování
Denivky patří k nejodolnějším trvalkám. Na stanovišti vydrží i více než dvacet let, rostou na slunci i v mírném stínu. Jak už bylo řečeno, květ vydrží pouze jeden den. Některé odrůdy vykvétají už večer, jiné ráno, nakvétání podporuje vlhčí, teplé počasí. Na květenství se květy objevují po dobu tří týdnů. Aby rostlina vypadala co nejlépe, je třeba odstraňovat odkvetlé květy. To je při pěstování denivek asi časově nejnáročnější péče.
Denivky sázejte nebo přesazujte nejlépe po odkvětu, ovšem lze je přesazovat i na jaře, přibližně v polovině května. Přesazujte celý trs oddenků. Je třeba dbát na to, abyste především při rozdělování trsu oddenků nepoškodili vrchol – kořenový krček, ze kterého vyrůstají listy a květní stvoly.
Denivky vysazujte do běžné zahradní půdy. Před výsadbou se vyplatí ji obohatit kompostem. Vykopejte jamku, ve které lze volně rozložit kořeny a vysazujte tak hluboko, aby kořenový krček nebyl hlouběji než 2 cm pod povrchem záhonu. Vysazenou rostlinu zalijte.
Denivky se časem rozrostou a dokážou se vypořádat i se zaplevelením. Dokud jsou však mladé, je vhodné je před plevelem chránit netkanou textilií nebo mulčem.
Na podzim odstraňte odkvetlé a suché lodyhy a listy. U stálezelených denivek listy ponechejte a rostliny od starých a poškozených očistěte až na jaře před rašením nových. Mladé rostliny před zimou chraňte chvojím, zejména odrůdy ze skupiny evergreen. Silné starší rostliny už většinou zakrývat nemusíte. U odrůd stálezelených je však třeba sledovat, jak zimu snášejí.
Jedlé a léčivé
Ve starověké Asii se denivky pěstovaly rovněž jako léčivky. Také současné výzkumy potvrdily obsah zdraví prospěšných antioxidantů i látek působících preventivně proti tvorbě nádorů i jako přírodní antidepresiva. Jiné studie se zase zabývají využitím silic z květů denivek jako konzervantů v kosmetice nebo farmacii. Denivky se místy využívaly i jako zelenina.
Choroby a škůdci
Denivky v podstatě netrpí významnými chorobami, a pokud ano, jedná se spíše jen o estetickou záležitost. Může to být např. listová skvrnitost nebo virózy, kterými však trpí mnoho jiných okrasných rostlin ve větším rozsahu. Pokud je příliš deštivý rok a půda nestačí pojmout všechnu vodu, může se objevit hniloba na kořenech nebo na kořenovém krčku. V takovém případě rostlinu přesaďte na vhodnější stanoviště.
Třásněnky mohou při vysávání rostlinných šťáv vytvořit skvrny nebo cestičky na tmavých květech denivek. Larvy bejlomorky nebo květilky zase vyžírají poupata – ta deformovaná je třeba sbírat a likvidovat. Nedávejte je však do kompostu. Použití insekticidů však u denivek příliš efektivní není.
To, že jsou rostliny chutnou zeleninou, bohužel potvrzuje i skutečnost, že denivky chutnají i králíkům, zajícům nebo srnkám.
Využití denivek ve výsadbě
Ve starších nebo tzv. přírodních zahradách často kvetou botanické druhy nebo starší kultivary diploidních denivek. Rostou bez velké péče, dá se říci, že „rostou samy“.
V nových soukromých zahradách jsou dnes oblíbené jak jejich starší, tak i moderní, diploidní i tetraploidní kultivary. Dobře vypadají vysazené v řadě, která tvoří okraje nebo hranice podobné jakémusi živému plotu. Zde vyniknou převážně méně výrazné kultivary. Pokud vás upoutá kultivar výrazné barvy nebo ten s výraznou kresbou či tvarem, je vhodné jej vysadit spíše samostatně, aby jeho vzhled na zahradě co nejvíce vyniknul.
Pokud založíte sbírkový záhon, předešlá pravidla asi nebude možné dodržet. Je však vhodné vedle sebe vysazovat odrůdy stejného typu. Např. drobnokvěté kultivary k sobě, pavoukovitě kvetoucí k sobě a stejně tak okaté odrůdy i odrůdy s obrubou.
Jak vlastně vzniká nová odrůda?
1) Vybereme rodiče, jejichž křížením by mohli vzniknout potomci žádoucích vlastností.
2) Potomků vzniká více. Mnoho z nich se blíží naší představě, ale je třeba je dále testovat. Proto si je označíme číslem nebo kódem a dále, někdy i několik let, testujeme.
3) Pokud testy u některých potomků dopadnou dobře, postupujeme podle pravidel pro registraci. Každý botanický druh má na základě mezinárodních dohod určenou autoritu pro registraci. Semenáč může po splnění stanovených pravidel dostat jméno. Následně pak proběhne introdukce, tedy množení a prodej nového kultivaru.
Autor se již přes čtyřicet let věnuje pěstování a šlechtění květin. Za své úspěchy při šlechtění kosatců sklidil již mnoho cen včetně prvenství v prestižních mezinárodních soutěžích.
Související články
Zdroj: časopis Receptář