Původní divoká rajčata dnes stále rostou divoce v severním Peru a jižním Ekvádoru, kde je kdysi konzumovali Indiáni. Vyznačují se tím, že jsou velmi malá - nejsou větší než loupaný hrášek. Na druhou stranu jsou ale velmi přizpůsobivá a mohou přežít v nejsušších a nejdrsnějších pouštních oblastech, ve vlhkých a deštěm zalitých nížinách i v chladných vysokohorských krajích.

Můžeme jíst divoká rajčata?

Bohužel se většina z nás asi se skutečnými divokými rajčaty nesetká. Kdybyste ale měli přece jen tuto možnost, rajčata jistě ochutnejte. Mají oranžovo-červenou barvou a jsou velmi chutná. Pěstovali je již předkolumbovští obyvatelé dnešního jižního Mexika, kteří je uměli také kultivovat. Při jejich pěstování zemědělci vybírali a uchovávali semena největších a nejchutnějších plodů. Ta potom křížili s plody jinými, které měly takové vlastnosti, jaké si představovali.

Španělští objevitelé pak tato semena přivezli do Evropy. Tím se stalo, že došlo k přirozenému oddělení divokých předků rajčat od jejich rychle se měnících potomků. A vznikly tím i naše oblíbené odrůdy malých rajčat. Ale aniž o tom víme, i když nám naše rajčata chutnají, postrádají schopnosti přežití svých předků, jsou náchylnější k chorobám a poškození hmyzem než jejich předchůdci.

Následovníci divokých rajčat

Právě kvůli průmyslovému zemědělství v jeho původních oblastech, které zahrnuje používání herbicidů, se divoká rajčata stávají stejně vzácným druhem jako jiné ohrožené druhy.

Ale my si je můžeme vypěstovat doma! V první řadě se připravte na to, jak moc budete překvapeni jejich lahodnou chutí i množstvím antioxidantů.

V našich končinách se rajčeti divokému říká také lilek bedrníkolistý nebo rybízové rajče. Stejně tak, jako v zemi původu, byly plody přirovnávány k hrášku, u nás je to rybíz.

Kupte si sazenice

Tzv. divoké rajče je možné zakoupit v obchodech pod latinským názvem Solanum pimpinellifolium. Sazenice je vhodné předpěstovávat už v polovině března, ven by se pak měly podívat přibližně v polovině května. Pod krytem z netkané textilie je možné je dát ven už v dubnu.

Jejich plody jsou červené anebo žluté. Jedno rajčátko váží pouze kolem 3 gramů. Výškou obvykle rostlinky nepřesáhnou 60 cm, do šířky pak zaberou asi 70–80 cm. Navíc jim nevadí ani převislý růst.

Pokud zabezpečíte rajčeti ideální podmínky, i vy si můžete doma pochutnat na miniaturních plodech, které se navíc i na větvičkách shlukují do hroznů podobných rybízu.

S divokými rajčaty se kříží zahradní rajčata a vznikají tak nové a zajímavé odrůdy, k nimž patří i u nás tak oblíbená cherry rajčata.

Sladká a zdravá

Divoká rajčátka obsahují hodně cukru, takže mají velmi výraznou, sladkou a typicky rajčatovou chuť. Mají drobné, jemné listy a pronikavě voní.

Pokud se ujmou, není jejich pěstování nijak obtížné. Rostou velmi rychle a není třeba je stříhat ani vyvazovat, ale měli byste je pěstovat na slunném místě. Potřebují také hodně vláhy a občas pohnojit. Velmi důležitý je jejich pravidelný sběr, protože rostou tak rychle, že by se mohla rychle zkazit, a to bez ohledu na odrůdu.

Pokud se dočkáte úrody, rajčátka jsou vynikající do salátů. Obsahují hodně užitečných antioxidantů.

Zdroje: www.nativenurseries.com, www.gardeningknowhow.com, chalupari-zahradkari.cz