Řada pěstitelů si také vede pravidelné a pečlivé záznamy o teplotách, větru, srážkách, ale i intenzitě slunečního svitu či teplotě půdy. Pravidelným sledování se dají získat cenné informace pro úspěšné zahradničení.

Teplota vzduchu

Měření teploty vzduchu je základní a nejdůležitější informací. Měří se pomocí teploměru, který se umisťuje v meteorologické budce ve výšce dva metrů nad zemí, a to zásadně ve stínu, protože slunce by měření zkreslilo. Pokud se měří tzv. přízemní teplota, umístíme teploměr 5 centimetrů nad zem, což je nutné dodržet i při domácím měření.

V předpovědi počasí slýcháme o teplotě například kolem 10 °C. Co tento pojem v praxi znamená? Vzhledem k teplotním odchylkám musíme počítat s případnou teplotou o 2 stupně vyšší nebo naopak nižší. Proto při možné teplotě kolem 1 °C je nutné počítat i s teplotou pod nulou. Teplota vzduchu měříme ve stupních Celsia (°C) v termínech 7, 14 a 21 hodin a z těchto termínů vypočítáme průměrnou denní teplotu. Pocitové vnímání teploty lidským tělem je hodně závislé na podmínkách, ve kterých se nacházíme. Pokud fouká silný vítr, tak se nám může teplota zdát až o několik stupňů nižší, než ji naměříme na teploměru.

Komfortní měření maxima i minima

Perfektním pomocníkem každého amatérského meteorologa je minimo-maximální teploměr, který pořídíme za zhruba 300 korun. Je to teploměr ve tvaru „U“, který si „pamatuje“ maximální a minimální dosaženou teplotu za sledované období. Pokud chceme naměřené hodnoty odstranit, jednoduše se vynuluje. Tento teploměr ocení především ti, kteří na zahrádku docházejí nepravidelně a chtějí mít přehled o nejvyšších a nejnižších naměřených teplotách.

Užitečný půdní teploměr

Pro zahradníka je důležitou hodnotou i teplota půdy, neboť ta je jedním z významných činitelů ovlivňujících přezimování kulturních rostlin, jejich klíčení, zakořenění a výživu. Teplota půdy se měří pomocí půdního teploměru. Jednoduchý skleněný půdní teploměr se skleněným stonkem se pořídí asi za 200 korun. Teplota půdy se v meteorologických stanicích měří v hloubce 2, 5, 10, 20, ale i 50 a 100 centimetrů. Pro pěstitelské účely je nejdůležitější teplota v 10 centimetrech. Pomocí půdního teploměru na jaře snadno zjistíme, že je zem dostatečně prohřátá a můžeme přistoupit k výsadbě či výsevu. Například pro výsadbu brambor by měla být teplota v 10 centimetrech minimálně 7 stupňů. Při nižší teplotě brambory v půdě leží a nezačnou růst.

Jednoduchý srážkoměr

Zalil nám déšť dostatečně zahradu? Tuto otázku si asi klademe po každé přeháňce. Množství srážek zjistíme jednoduchým měřícím zařízením – srážkoměrem. Prodávají se jako jednoduché plastové nádobky s cejchováním za cenu přímo lidovou (asi 50 korun). Srážkoměr umístíme na tyč asi 1 metr nad zemí v místě, kde nebude zastíněn stromy nebo stavbami. Na stupnici si pak zjistíme, kolik milimetrů napršelo. Jeden milimetr je v přepočtu 1 litr vody na metr čtvereční. Pokud tedy zjistíme 20 milimetrů srážek, víme, že to je takové množství, jako kdybychom na metr čtvereční nalili 2 desetilitrové konve vody.

Domácí meteostanice

Kdo touží po ještě přesnějších informacích o počasí na své zahradě, může si pořídit domácí meteostanici. Její cena se pohybuje od několika set korun až po několik tisíc v závislosti na schopnostech zařízení. Jsou vybaveny přijímačem, který si umístíme do bytu, kde pak v pohodlí sledujeme venkovní děje, a snímačem, který umístíme do zahrady, případně na stěnu domu apod. Propojení může být drátové i bezdrátové. Meteostanice slouží pro zjištění předpovědi počasí. Přesnost předpovědi meteostanice je zhruba 75% a platí pro příštích 6-12 hodin. Meteostanice poskytující naprosto přesné informace o vnitřních i venkovních teplotách, vývoji tlaku a vlhkosti vzduchu, ale i fázích Slunce a Měsíce. Navíc jsou k dispozici v různých barevných provedeních, v kombinaci s fotorámečkem, s možností měření rychlosti větru a vždy se zobrazením naprosto přesného času řízeného rádiovým signálem.