Drátovci jsou larvy brouků z čeledě kovaříkovitých (Elateridae), plodiny mohou napadat zejména druhy Agriotes, Melanotus, Athous spp. Brouci kovaříci jsou štíhlí, 6–10 mm dlouzí, hnědočerní až černí. Je pro ně typické, že se dokáží vymrštit z pozice na hřbetu rychlým prohnutím těla za slyšitelného cvaknutí. Žijí většinou skrytě v trávě, pod hroudami nebo rostlinnými zbytky. Mnohé najdeme na květenství mrkvovitých rostlin. Dospělci nezpůsobují žádné škody, jejich larvy však, pokud se vyskytují ve velkém počtu, již ano.

Přezimující brouci se objevují obvykle v dubnu nebo v květnu. Od druhé poloviny května kladou samičky do půdy 100–200 vajíček. K vývoji je nutná vysoká vlhkost prostředí, jinak vajíčka a mladé larvy zasychají.

Larvy podobné drátkům

Larvy jsou okrové až světle hnědé, se třemi páry krátkých hrudních končetin, silně protáhlé a tuhé (silně chitinizované). Proto se nazývají drátovci. Na konci 3–5letého vývoje (podle druhu) jsou 15–30 mm dlouhé. Žijí v půdě, v trouchnivějícím dřevě nebo v rostlinných zbytcích.

Starší larvy mohou zejména na jaře a na podzim poškozovat klíčící semena, vzcházející rostliny (obilí, kukuřici, luskoviny, zeleninu apod.), v průběhu vegetace i hlízy brambor, bulvy řepy nebo kořeny kořenové zeleniny, zejména v suchých obdobích. V hlízách vyžírají povrchové dírky, často však do nich vnikají i hluboko, kde vytvářejí četné úzké chodbičky vyplněné výměšky. Po zvýšení vlhkosti půdy většinou hlízy opouštějí. Sadbou se nepřenášejí. Vyskytují se v půdě ohniskovitě a největší škody způsobují u plodin pěstovaných zejména po zaorání víceletých pícnin (trávníku).

Jak chránit úrodu před drátovci?

Na větších plochách dva roky po zaorání víceletých pícnin nepěstujeme náchylné plodiny (brambory, mrkev, cibuli, řepu aj.), ale spíš některé plodiny z čeledě brukvovitých (Brassicaceae) – hořčici, řepku aj., které vývoj drátovců omezují, nebo jsou k napadení odolné, např. luskoviny, pohanka.
Na zahrádkách, kde se střídají úzké obdělávané záhonky se zeleninou a bramborami s trávníkem a trvalkami, je skoro nemožné se drátovců zbavit, protože se mohou z trávníku přesunovat na obdělávanou plochu. Na jaře je můžeme chytat na návnady. Kousky mrkve nebo rozpůlené brambory napíchnuté na hůlce zahrabeme do hloubky 3–10 cm a jednou za dva až tři dny návnady zkontrolujeme a drátovce zničíme.

Tam, kde se drátovci vyskytují, je dobré kvalitně obdělávat půdu:

  • Zbavíme se hlavně pýru a okoličnatých plevelů (bršlice), které drátovce přitahují. často ji kypříme kultivátorem
  • po sklizni ji lehce zryjeme (něco jako podmítka)
  • na zimu ji pak hluboko zryjeme na rýč.
  • Škody způsobené drátovci také částečně omezuje hnojení dusíkatým vápnem.

S chemií na zahrádkách opatrně! Lepší je prevence

Přímá chemická ochrana se používá před výsevem plodin pouze při kalamitním přemnožení škůdce. Granulát Dursban 10 G je registrován proti drátovcům a půdním škůdcům pouze u krmné řepy, mrkve, okrasných rostlin a brukvovité zeleniny a zapravuje se do půdy před nebo při setí. Působí dva až tři měsíce, proto se jím nesmí ošetřit mrkev pro raný konzum!

Proti drátovcům v bramborech nejsou v ČR registrované žádné insekticidy. Drátovci škodí nejvíce v jarním období a koncem léta, proto můžeme většímu poškození brambor a kořenové zeleniny předejít hlavně časnější sklizní. Sběr brambor bychom neměli odkládat – sklidíme je ještě před letním suchem. V chladnějších polohách toho docílíme pěstováním raných a velmi raných odrůd s případným předklíčením sadby.